Vlastním cestovním hrnkem můžeš přispět k redukci odpadů a zodpovědnějšímu cestování.
Bylo nebylo, kdysi v italském Miláně…
…ono je vlastně docela jedno kde, protože Mekáč na letišti potkáš prakticky všude. Nicméně souhra špatného počasí a opožděného letu nám dala dostatek času na pozorování letištního cvrkotu.
Abychom si zkrátili dlouhé čekání, dáváme si kafe – v Mekáči jedinou poživatelnou položku z jejich nabídky. Dostáváme je do porcelánových hrnečků, což je příjemné. Pozorujeme zaměstnance jak z košů co chvíli vynáší igelitové pytle odpadků nacpané k prasknutí. O několik hodin později si dáváme druhou kávičku. Tentokrát ji ovšem dostáváme do klasického papírového kelímku „coffee to go.“ Kafe je během pár minut vypité a kelímky putují do koše. A takhle končí každý kelímek. Je jedno jestli od kávy nebo od limonády – v koších jich jsou kvanta. Věc, která slouží pár minut se musí vyrobit a pak se prostě vyhodí. Ano, někdo asi namítne, že se kelímky dají recyklovat a proto jsou vlastně ekologické. Určitě dají, ale nebylo by snazší a ekologičtější jednorázové věci prostě nepoužívat?
Řešením jsou například cestovní termohrnky. Nejideálnější jsou nerezové. Vydrží opravdu dlouho a vyplatí se investovat do těch, které mají kvalitní dvojitý plášť. Mají hned několik výhod – při šetrném zacházení vydrží roky a kafe v nich navíc zůstane teplé o hodně déle. Jsou i takové, které mají poctivé uzávěry, takže není problém hrnek odložit do batohu a kávičku si dopít v klidu až na palubě letadla (ano, správně se to nesmí a musíš kupovat od letušek, ale ty přece nejsou bystrozraké anebo i je požádej o kafe do svého hrnku). Nejen v letadle, ale i kdekoli ve městě, se takový osobní kávový kelímek hodí a neplýtvá se těmi jednorázovými.
Jak ale dostanu kafe z kavárny do svého hrnku? No celkem jednoduše – řeknu si o to. Vše je totiž o lidech a všecho od zažitých stereotypů až po vyhlášky a zákony stejně v praxi funguje podle toho, jak se lidé dohodnou. Třeba na Tebe bude obsluha v Mekáči koukat divně, ale třeba jí tím nabouráš jinak každodenní stereotypní rytmus směny a i kdyby odmítla, až ji někdo požádá příště, bude nad tím minimálně víc přemýšlet a třeba začne kafe do osobních hrnků dělat. Řetězová reakce má ohromnou sílu, i když o jejím dopadu hned nevíš. A konec konců v praxi jsou hrnky osvědčené. Jak v kavárnách, tak i třeba v busech Regiojetu, jenž má tímto malý bezvýznamný plus k velkému významnému mínusu za rozdávání půl litrových petek vody ve svých vlacích. Jako minimalista cestující na lehko přeci jen jednu zřejmou nevýhodu vidím. V palubním příručáku je i takový hrnek zabere přeci jen kus místa. Nicméně kvůli chuti kávy na cestách a zodpovědnějšímu cestování se místo vždycky najde.
Takže se neboj a dělej změny. Nestačí o nich totiž jen číst a v praxi pak být lhostejný k tomu, co Tě na okolním světě štve. Svět nepřeje připraveným, ale těm, kdo už konkrétní kroky opravdu dělají. Prostě to vyzkoušej anebo si po dočtení tohoto postu skoč zase na „coffee to go.“ Volba je na tobě, protože než se cokoli změní v okolí, musí každý začít u sebe.
Za zodpovědnější a ekologičtější cestování.
zdroj: zahumnyjesvet.wordpress.com