Zelenenoviny.cz

Možná právě přemýšlíte nad tou starou meruňkou nebo ořechem, který už neplodí a jeho padající větve ohrožují okolí. Je lepší ho úplně pokácet nebo jen ořezat? Pokud máte rádi ptáky nebo brouky, udělejte to druhé. Torza stromů jsou totiž báječným životním prostředím pro řadu unikátních živočichů. Nápadnou součástí krajiny jsou staré stromy. Najdeme je kolem silnic v podobě doprovodných alejí, v zahradách, sadech a parcích. Bohužel v blízkosti lidských sídel vzrostlé stromy postupně ubývají a jsou nahrazovány exotickými jehličnany nebo moderními kultivary listnáčů, anglickým trávníkem či okrasným záhonem bez dřevin. Týká se to zejména přestárlých ovocných stromů, jako jsou ořešáky, hrušně, třešně, nebo jabloně. Vysokokmenné odrůdy člověk nahrazuje raději praktičtějšími tvary nízkého vzrůstu, které na pozemku nezabírají tolik místa, opadá z nich méně listí a ke sběru plodů není potřeba žebřík. Je to velká škoda, protože letitý stromový velikán má vysokou estetickou hodnotu a může hrát důležitou roli i jako domov specializovaných tvorů. V dutinách starých stromů nacházejí podmínky ke hnízdění ptáci, jako například krutihlav obecný nebo pro Znojmo a okolí typický strakapoud jižní. Pod starými ovocnými dřevinami nás může zjara překvapit náš největší motýl, martináč hrušňový. Na kmeni dubů můžeme být svědky soubojů samečků roháče obecného. Téměř v každé zahradě se vzrostlejšími stromy najdeme tesaříka bukového. Pokud je kmen vykotlán a je uvnitř vhodný trouch, vyvíjí se v něm larvy zlatohlávků, zdobenců nebo vzácných kovaříků. Čas od času nastane situace, kdy začne, například kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, starý strom ohrožovat své okolí. Většina lidí problém řeší pokácením dřeviny. Pokud to ale dané místo alespoň trochu dovoluje, je vhodné se kácení vyhnout a provést jen asanační opatření k zajištění bezpečného stavu. Nabízí se několik možností. Někdy stačí provedení zdravotního řezu, který spočívá v odborném ořezu vybraných větví zkušeným arboristou tak, aby byl zajištěn co nejlepší zdravotní stav, vitalita a provozní bezpečnost dřeviny. U silně proschlých nebo zcela odumřelých stromů je někdy nutné provést radikální ořez až na bezpečné torzo. Takto byl v uplynulých týdnech ošetřen například dub rostoucí na okraji zahrádek na Kraví hoře v Podyjí. Dub poslední roky strádal, až patrně následkem loňského sucha téměř úplně odumřel. Ořezaný strom s ponechaným kmenem a pahýly kosterních větví může na svém místě, hned vedle turistické stezky, zůstat řadu let, aniž by někoho ohrožoval. Větve byly záměrně ořezány tak, že vypadají, jako by se odlomily vichrem. V krajním případě, při nutném kácení stromu, je vhodné ponechat alespoň co nejvyšší pařez dřeviny. Ten pak slouží dlouhou dobu jako líhniště roháčů, zlatohlávků a dalších zajímavých brouků. Pokud se obáváte, že bude pařez nebo ořezané torzo hyzdit své okolí, můžete je dle vlastní fantazie zamaskovat například popínavými rostlinami nebo truhlíky s květinami. Až budete na zahradě obnovovat stromy, nezapomeňte přitom na tradiční v místě pěstované druhy a nebojte se například starých odrůd ovocných dřevin. Robert Stejskal je referent pro přírodovědný management lesních a nelesních ekosystémů, entomolog Zdroj: https://www.nppodyji.cz/pokacet-nebo-jen-orezat-torza-stromu-jsou-unikatni-mista-pro Další info viz senescentní stromyvíce …

Filtry na vodu do kuchyně by měly odstraňovat z pitné vody škodlivé sloučeniny chloru a další možné škodliviny, jako třeba pesticidy, těžké kovy, léčiva, hormony, a další. Prospěšné minerály by měly ve vodě zachovat. Dokážou to? Ano, ale jen některé.  

Škodliviny ve vodě

V chlorované vodě se do různé míry vytvářejí sloučeniny chloru, nejznámější jsou škodlivé  trihalometany se špatnou rakovinotvornou pověstí. Další škodlivé látky, které by se mohly ve vodě nacházet a pravděpodobně se v ní v nějakém množství také nacházejí, jsou mikroplasty, pesticidy, těžké kovy, léčiva, hormony, a další zbytky chemikálií.  

Aktivní uhlí a pomalejší průtok

Všechny tyto škodliviny dokáže z vody odstraňovat kvalitní aktivní uhlí. Dělá to velmi efektivně, ale jen tehdy, když je voda dostatečně dlouho v kontaktu s uhlíkem. Aby aktivní uhlí zachytilo škodliviny, musí voda téct filtrem pomalu. Pokud teče rychle, zachytí jen chlor, ale žádné škodliviny.  

Filtry s aktivním uhlím a pomalým průtokem

Největší objem aktivního uhlí má filtr Dionela FAM1.Pomalý průtok mají filtry třetího kohoutku Dionela FDN2 (1 litr/min), Dionela FAM1 (1,5 litru/min) a také filtrační konvice. U Dionel je navíc voda protlačována filtrem zespodu nahoru a kontaktní čas vody s aktivním uhlím je tak maximální, což je klíčové pro kvalitu filtrace. Další filtry třetího kohoutku, eSpring a Rainfresh s vložkou CF2, mají průtok minimálně 6 l/min, doba kontaktu vody s filtračním médiem je tedy nízká. Největší objem aktivního uhlí má filtr Dionela FAM1.  

Zachovat prospěšné minerály

Filtry do kuchyně by kromě odstraňování škodlivin měly mít ještě další důležitou vlastnost, měly by zachovávat biologickou hodnotu vody a ponechávat ve vodě prospěšné minerály. Aktivní uhlí toto přesně umí a dělá. Přirozenou mineralizaci zachovávají filtry Dionela FAM1, Dionela FDN2, Dionela FAS4, eSpring, Rainfresh s vložkou CF2. Dále filtrační konvice Oasa s červenou a zelenou vložkou, Diona max FAM1, Diona max FDN2, Diona max FAS4. Naproti tomu filtry, které snižují tvrdost vody, minerály nahrazují sodíkem. Hodí se proto jen na přípravu kávy a čaje a ne na soustavné pití i za studena. Týká se to většiny filtračních konvic (například Brita, Aquaphor, Oasa a Dionea s vložkou na tvrdost). Také Dionela FTK3 je na tvrdost a je vhodná na kávu a čaj. Reverzní osmóza jsou kapitola sama pro sebe, má tak jemnou ultrafiltrační membránou, že odstraňuje i minerály a ty se pak musí do vody přidat.  více …

Letní vedra proměňují české zahrady takřka v bitevní pole. Na jedné straně stojí majitelé domů s rotačními sekačkami a hadicemi v ruce, na druhé neúprosná realita měnícího se klimatu. Touha po dokonale střiženém, sytě zeleném „anglickém“ trávníku se však v posledních letech stává ekologickým i ekonomickým anachronismem. To, co na první pohled vypadá jako upravená příroda, je ve skutečnosti sterilní zelená poušť. Pod nízko sekaným kobercem totiž doslova umírá půda. Přitom stačí tak málo – změnit přístup k sečení a nechat pod povrchem pracovat ty, kteří tam patří.

Živá půda jako základ fungující zahrady

Zatímco nadzemní část trávníku vnímáme esteticky, pro zadržování vody a zdraví krajiny je klíčové to, co se děje pod povrchem. „Aby půda fungovala, musí být živá,“ upozornila v dřívějším rozhovoru pro naše stránky půdní bioložka Hana Šantrůčková. Zdravá půda není inertní hmota, ale komplexní ekosystém tvořený půdním mikrobiomem. Miliardy bakterií a mikroskopických hub zde žijí v neustálé symbióze s kořeny rostlin. Bakterie rozkládají organickou hmotu na jednodušší živiny, které pak tráva dokáže vstřebat. Mykorhizní houby zase vytvářejí hustou síť podhoubí (mycelia), která se napojuje na kořenový systém rostlin a mnohonásobně zvětšuje plochu, ze které mohou čerpat vodu a stopové prvky. Když půda žije, dokáže efektivně hospodařit s vláhou. Intenzivně udržovaný anglický trávník, dotovaný syntetickými hnojivy a chemií, však tento mikrobiom spolehlivě likviduje a proměňuje zem v udusaný a mrtvý substrát.

Proč krátce sekaný trávník bleskově vysychá

Mechanismus je prostý a fyzikálně neúprosný. Jak uvádí Asociace soukromého zemědělství ČR čím je tráva kratší, tím méně ranní rosy dokáže zachytit. Rosa přitom představuje pravidelný a cenný zdroj mikrovláhy, která za normálních okolností stéká po stéblech přímo ke kořenům. Nízký střih (často na 2 až 3 centimetry) navíc obnažuje půdní povrch přímému slunečnímu záření. Teplota takto nekrytého povrchu dramaticky roste, což vede k okamžitému odparu i těch nejmenších zbytků vody. Rostliny v krátkém trávníku nemají dostatečnou listovou plochu na to, aby transpirací (odparem vody z listů) vytvářely chladivé mikroklima. Výsledkem je začarovaný kruh: trávník žloutne, schne, majitel zvyšuje dávky zálivky, voda se však na sluncem spečené a nepropustné půdě neudrží a bez užitku odtéká nebo se hned odpaří.

Architekti podzemí: Bez žížal to nepůjde

Klíčovým indikátorem zdraví zahradní půdy jsou žížaly. Ty plní v ekosystému roli nezastupitelných inženýrů. Tím, že se provrtávají zemí, vytvářejí vertikální kanálky, kterými do hlubších vrstev proniká vzduch a především dešťová voda. Půda se tak přirozeně kypří bez nutnosti mechanické vertikutace. Žížaly navíc neustále zatahují odumřelou organickou hmotu z povrchu pod zem, kde ji tráví a přeměňují na extrémně úrodný humus (koprolity) plný enzymů a prospěšných mikroorganismů. Na intenzivně sekaných zahradách, kde chybí organický odpad a půda je udusaná, však žížaly rázem ztrácejí potravu i životní prostor. Bez nich půda ztrácí svou pórovitost, nedokáže absorbovat přívalové srážky a stává se náchylnou k erozi.

Mulčování jako levný nástroj pro zadržení vody

Jedním z nejjednodušších kroků, které může pro svou zahradu udělat každý, je změna techniky sečení. Namísto neustálého sbírání trávy do košů a jejího odvážení na skládky je mnohem efektivnější přejít na mulčování. Při mulčování se jemně nasekaná stébla trávy vracejí zpět do trávníkového porostu. Tato tenká vrstva biohmoty funguje jako dokonalá izolační peřina. Chrání půdu před slunečním úpalem, brání rychlému výparu vody a udržuje půdní povrch kyprý a vlhký. Rozkládající se mulč navíc slouží jako trvalé krmivo právě pro žížaly, bakterie a houby, čímž se do země přirozeně vracejí živiny (zejména dusík) bez nutnosti nákupu drahých průmyslových hnojiv.

Květnatá louka: Klimatizace, která nic nestojí

Zatímco nízko sekaný anglický trávník funguje v horkých letních dnech podobně jako betonová dlažba a okolí domu spíše přehřívá, obyčejná květnatá louka nabízí zcela opačný efekt. Vyšší a druhově pestrý porost dokáže efektivně ochlazovat své okolí. Podle dřívějšího článku spotřebuje trávník na výpar jednoho litru vody přibližně 0,7 kWh sluneční energie. Tato energie se díky tomu nepromění v teplo, ale spotřebuje se na změnu skupenství vody – louka tak funguje jako výkonná, zcela ekologická klimatizace. Bohatě strukturovaný luční porost s hlubšími kořeny navíc pumpuje vodu z hlubších vrstev zeminy a odpařuje ji do ovzduší mnohem déle než mělce kořenící monokultura anglického jílku. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v rámci svých programů na obnovu luk dlouhodobě upozorňuje, že louka není jen tráva, ale komplexní životní prostor. Dobře založená květnatá louka hostí mnohem více druhů hmyzu a opylovačů než běžný sekaný trávník.

Jak začít na vlastní zahradě?

Přechod od sterilního koberce k živé zahradě přitom nevyžaduje radikální kroky ani vysoké investice. Státní instituce i ochranářská sdružení doporučují začít postupně:

• Omezit frekvenci sečení. Namísto každotýdenního holení trávníku stačí sekat vybrané partie jen 2× až 3× do roka.

• Kolem domu, kde si hrají děti nebo vede chodník, nechte trávník kratší. Vzdálenější rohy zahrady ale proměňte v luční oázy, kde tráva vyroste a vykvete.

• Pokud už musíte sekat, nastavte sekačku na nejvyšší možnou polohu výšky střihu (ideálně nad 6–8 cm), aby půda zůstala skrytá ve stínu.

• Pokud zakládáte nový porost, sáhněte po regionální směsi - semenech květnatých luk s obsahem původních českých bylin a jetelovin.

Zelená revoluce na zahradě začíná tím, že jednoduše vypneme sekačku. Půda pod našima nohama nám za to poděkuje vyšší odolností, ušetřenou vodou a příjemnějším klimatem i v těch největších letních tropech. Autor: Jan Skala, Ekolistvíce …

Dešťová voda se dá velmi dobře využít na zalévání zahrady, splachování WC, sprchování i praní prádla, případně i na mytí nádobí. Odfiltrovat je třeba hlavně mechanické i biologické nečistoty ze střech a spláchnutý prach, který může obsahovat i pyly a pesticidy z polí. 

Čisté okapy a nádrž

Vždy na jaře očistíme střechu, vyčistíme okapy a vyčistíme nádrž na dešťovou vodu (někdo ji i luxuje). Čím dokonalejší bude tento jarní úklid, tím méně problémů nám pak dá vodu filtrovat. Také zkontrolujeme a opravíme mřížky na hrubé nečistoty v okapech.  

Klapky v okapu odkloní špinavou vodu

Pokud je to možné, používáme klapky na odsměrování vody mimo nádrž, a do nádrže směřujeme až vodu z většího deště. Pokud nebojujeme se suchem, tak slabé přeháňky i začátek většího deště odkloníme mimo nádrž. Tak ochráníme vodu před splachem prachu ze vzduchu a také nečistot ze střechy.

Filtry za nádrž na dešťovku

Na hlavní přívod vody do domu nebo chaty instalujeme filtr nebo sestavu filtrů na dešťovou vodu. První filtr by měl mít vypouštěcí ventil, aby údražba byla co nejjednodušší. Pouhým otočením ventilem se zpětným proplachem pročistí nerezová vložka. Na zalévání zahrady stačí filtr s jedním filtračním členem, když chceme zavést vodu do chaty nebo do domu, je lepší duo nebo trio sestava.

Filtr na bakterie

Na pití a vaření se u nás dešťovka nedoporučuje, i když v některých zemích, jako třeba v Austrálii, se i takto běžně používá. Pokud byste se rozhodli i takto dešťovou vodu používat, bylo by vhodné použít na hlavní přívod vody sestavu trio a do kuchyně filtr na bakterie. Před ten je třeba předřadit velmi jemný předfilt. Chlorace dešťovky není vhodná. Filtr na bakterie je vhodný i tehdy, když používáte dešťovku na mytí nádobí.  více …

Březen a počátek dubna jsou na jedlý plevel bohaté. Stačí jít na procházku a pořádně se dívat, například mladá kopřiva se snaží svojí barvou splynout s okolím. Ve velkém množství ale můžeme sbírat například bršlici, ale také pampelišku nebo hluchavku. U kopřivy i hluchavky trháme jen mladé nebo vrcholové části. 

Bršlice kozí noha

Bršlice kozí noha je snad nejvděčnějším plevelem nejen počátku jara, ale i celé zelené sezóny. Po počátečním ochutnávání se může požívat ve velkém množství, a kromě toho se velmi dobře sklízí, je to totiž neúnavný plevel. Jen ale do té doby, než jej začneme pojídat a někdy jej zcela sklidíme.

Kopřiva

Kopřiva začne vylézat ze země, jakmile mrazy po zimě poleví. V tuto dobu ještě není jasně zelená, ale temně zelená až do karmínova, a zatím jen pár centimetrů vysoká. Jednotlivé rostlinky jsou ale dostatečně rozložité a sklízejí se dobře, pokud někomu nevadí požahání. Trháme celé konce rostlin, což v tuto dobu znamená, že je bereme skoro celé. Zpočátku to ale s jejich pojídáním nepřežeňme, u někoho by se mohla projevit alergie.

Ptačinec žabinec

Ptačinec prostřední zvaný také žabinec se dá sklízet během celé zimy i brzy zjara. Tvoří více či méně rozsáhlé porosty na nejrůznějších místech, najdeme jej například ve smrkových hájcích mezi panelovými domy sídlišť, kde často tvoří souvislé pokryvy.  Sklízí se výborně po hrstech, někdy dá trochu práce odtrhat konce se zažloutlými lístky. Ptačinec je mnohdy dostupný i při souvislé sněhové pokrývce, protože pod smrky, kde rád roste, se sníh časti ani nedostane. Decimují jej až silnější mrazy, po jejichž skončení ale zase hned dorůstá.   Jedlý plevel  je výborný do polévky dvě minuty před koncem varu a nebo do jiného pokrmu, třeba k restované zelenině nebo pod maso, dvě až tři minuty před koncem tepelné úpravy. Předtím plevel přebereme od suchých přírodnin a nekvalitních částí, propláchneme, slejeme vodu a nařežeme nahrubo. Další jedlý plevel najdete v rubrice Jedlý plevel. Fota: Růžena Odehnalová, poslední foto Pixabay.comvíce …

Víte, co dělat s nepotřebným textilem z vaší domácnosti? Když ho hodíte do popelnice, dostane se na skládku. Pokud mu chcete prodloužit životnost recyklováním, použijte speciální kontejnery na textil. Kontejnery provozují firmy, zabývající se shromažďováním a zpracováním textilu. S městem nebo obcí se domluví na rozmístění kontejnerů na vhodných místech a zajišťují jejich provoz. Nejen, že je pravidelně vybírají, ale starají se také o údržbu a čistotu v jejich okolí. Barva sběrných nádob není všude stejná. Záleží to na sběrné firmě, jakou barvu nebo podobu má kontejner. Některé firmy totiž provozují i kontejnery mobilní. V každém případě nádobu poznáte, je označena nápisem „TEXTIL“ a návodem, co do kontejneru můžete házet a co tam naopak nepatří. Základním pravidlem je to, že oblečení má být suché, čisté a nejlépe zabalené do igelitového pytle. Většinou se sbírají i boty, ty by měly být spárované. Někdy se může vhazovat také domácí textil. Sesbíraný textil se nejprve třídí. Použitelné kusy oblečení firmy předávají (věnují) dál potřebným lidem, tedy charitě, případně jiným neziskovým organizacím a nadacím, jako jsou např. Klokánek, Naděje, Pomocné tlapky, Nadace naše dítě. Věci, které se již nosit a používat nedají, se dodávají za symbolickou cenu ke zpracování do třídíren, které jsou na recyklaci textilu dobře vybaveny. Vyrábí se z nich třeba čistící hadry a textilie pro automobilový, strojírenský a chemický průmysl.   Foto: pixabayvíce …