Zelenenoviny.cz

Carsharing, sdílení aut nebo také peer-to-peer je možnost, jak používat auta, která nemáme. Nebo si přivydělat s autem, které nám stejně dost času prostojí před barákem. Sdílená auta parkují po celém městě, takže jsou dobře dosažitelná, půjčit si je můžeme celkem jednoduše přes internet a minimální doba vypůjčky není den jako v autopůjčovně, ale hodina. 

Na kratší i delší dobu si mužeme půjčit auto od některé carsharingové firmy. Jsou to takové šikovnější autopůjčovny, výhodou je, že pro auto nemusíme do půjčovny, auta parkují různě po městě. Také je můžeme na různých místech zanechat. Před první výpůjčkou se zaregistrujeme, zaplatíme vratnou kauci a vyzvedneme kartu s čipem. Když pak potřebujeme auto, jen ho zarezervujeme přes internet nebo telefon, pomocí karty odemkneme a klíčky si vezmeme v autě.

Nejvíc měst včetně Prahy a Brna pokrývá firma Autonapul.cz. Podle značky vozu zaplatíme od 34 do 99 Kč za hodinu za rezervaci plus 4,90 až 7,40 Kč za ujetý kilometr. Máme-li auto déle než půl dne, sazba za rezervaci se snižuje a útrata nad 1000 Kč za měsíc má dále slevu 20 %. Za benzín už neplatíme, "kupujeme" ho na kartu firmy.

Auto si můžeme půjčit i od dalších carsharingových firem, předně Car4way.cz, která je hlavně v Praze, brňáci mají navýběr ještě Emuj.cz s elektromobily a Ajo.cz. 

Na delší cestu, třeba víkend nebo dovolenou, se může vyplatit sdílené auto od soukromé osoby, tedy systém "peer-to-peer". Tuto službu mezi majiteli vozů a jejich nájemci u nás zajišťuje aplikace Sharujeme.cz, která si bere poplatek 55 Kč od majitele vozu i od zákazníka za zprostředkování prvního kontaktu. Majitel vozu nastaví, kdy je auto volné, zákazník podle nastavení majitele platí buď za kilometr (cena je včetně paliva) nebo za den (palivo si zákazník hradí sám). Sdílení od soukromých osob spouští i aplikace HoppyCar. K té uvedl Petr Jansa, majitel Sharujeme.cz: "HoppyCar si bere sice vyšší provizi, ale zvládli lépe ošetřit rizika díky specielnímu pojištění."  

Některá města zapojují do svých plánů mobility i podporu sdílení aut, což může spočívat například ve zvýhodněném parkování.

Další články v rubrice Cestujeme-zelene

Od ledna 2017 mohou řidiči, kteří nemají dálniční kupón, používat některé další úseky dálnic bez toho, aby platili pokutu. Kromě již dříve zneplatněných úseků hlavně v blízkosti Brna, Ostravy a Hradce Králové tak přibyly i neplacené obchvaty Prahy, Plzně, Ústí nad Labem a Olomouce. 

Aktuálně: Dálnice - dálniční úseky bez poplatku

Dálnice bez poplatku jsou od roku 2016 například na dálničních úsecích v okolí Brna po dálnici D1 od Kývalky až po Holubice.

Od roku 2017 se nemusí platit ani u Prahy na D7 od Slaného a Kladna, už od Kněževsi, pak kolem letiště Václava Havla, po obchvatu D0 k Praze ke sjezdu k sídlišti na Barrandově. Také od letiště po obchvatu odbočením na „Karlovarskou dálnici“ D6 až na sjezd Hostivice, tedy k exitu na 7. kilometru. Na příjezdu do Prahy z opačného směru po „staré hradecké“. V Jirnech bezplatné napojení na dálnici D11, odtud bez přerušení nájezd na Černém Mostě na Pražský okruh. Odtud lze pokračovat směrem na dálnici D10 na Mladou Boleslav až na 14. kilometr, kde je sjezd na Starou Boleslav.​

Všechny úseky dálnic, na kterých nemusíme platit od roku 2018, zobrazuje mapa 2018 (foto: ŘSD).

Aktuálně: Dálnice - dálniční úseky bez poplatku

Další články v rubrice Cestujeme-zelene

V České republice je možné vůbec poprvé čerpat dotace na zlepšení podmínek chovu drůbeže. Chovatelé se mohou přihlásit v jednotlivých podprogramech: Zlepšení stájového mikroklimatu drůbeže, Zlepšení životního prostředí drůbeže, Zajištění šetrnějšího zacházení se zvířaty a Zlepšení podmínek ustájení drůbeže v halách.

Příspěvek je možné získat například na kvalitnější podestýlku snižující vlhkost, na omezení množství čpavku, na sledování a úpravu vlhkosti v halách nebo na šetrnější zacházení, zejména při převozu na porážku. Sazby pro jednotlivá podopatření by měly částečně pokrýt dodatečné náklady na zlepšení životních podmínek drůbeže nad rámec vyžadovaný současnými zákony ČR a směrnicemi EU. 

Žádosti o podporu přijímají regionální pobočky Státního zemědělského intervenčního fondu, letos ještě do 14. března. Zásady pro udělování dotací podrobně viz http://eagri.cz/.../zasady-pro-rok-2017/zasady-kterymi-se-stanovuji-podminky-pro.html . Dotace mají pokračovat i v dalších letech, minimálně do roku 2020.

Zdroj: ekolist.cz/...

Ovocné stromy a keře můžeme mít napadeny škůdci jako jsou svilušky, hálčivci, případně i vlnovníkovci. Místo pesticidů na ně můžeme použít přirozeného nepřítele - dravé roztoče Typhlodromus pyri. Nejvhodnější doba na jejich aplikaci je od prosince do února, kdy přezimují.

Roztoče Typhlodromus pyri koupíme v plstěných pásech, které upneme na větev, letorost nebo kmínek. Po oteplení se roztoči proberou, přelezou na strom nebo keř a požírají svilušky. Líbí se jim hlavně na zadní straně listů. Na zimu si oplozené samičky vlezou do prasklin v kůře nebo starších větví, samečci uhynou. Dospělci jsou drobní, krémově zbarvení a mají oválný kapkovitý tvar. Nakladená vajíčka mají mléčnou barvu.

Roztoči se vysazují jen jednou za existenci zahrady nebo sadu. Pásy s roztoči lze koupit v e-shopu výrobce, například 25 pásů za 320 Kč nebo 50 pásů za 560 Kč. Kdo chce i nadále používat i chemické postřiky, musí se pak řadě přípravků vyhnout a používat jěn ty vyjmenované, které nezahubí roztoče Typhlodromus pyri.

Více viz http://ekolist.cz/cz/

V uzavřené místnosti nebo bytě, ve kterém pobýváme, se po určité době zvýší koncentrace oxidu uhličitého, sníží se obsah kyslíku a téměř zmizí zdraví prospěšné záporné ionty. Aby nám nebylo špatně, měli bychom často a dokořán větrat, a to i tehdy, je-li venku smog.

Jak uvádí Ekolist, škodlivé látky se mohou uvolňovat také z nábytku, z různých materiálů vybavení bytu, ale třeba i při vaření a úklidu. Podle Miroslavy Mikešové ze Státního zdravotního ústavu vydýchaný vzduch je v podstatě primárně zvýšená koncentrace CO2, specifické teplotně-vlhkostní klima a prostředí, kde jsou lehké záporné ionty částečně nebo zcela rekombinovány a z prostředí tak téměř vymizí. Roli hraje i postupně se snižující koncentrace kyslíku.

Větrat máme oknem dokořán. Podle odbornice z SZÚ je dobré vyvětrat i při smogové situaci, a to krátce a intenzivně, nepoužívat slabé dlouhodobé větrání ani mikroventilaci. Koncentrace oxidu uhličitého je podle ní venku nižší i při smogu.

Další informace viz http://ekolist.cz/

Ilustrační foto: pixabay.com

Na pomoc proti škodlivým látkám z monitorů a počítačů doporučuje Ekolist pokojovou rostlinu Dračinec (Dracaena). Péče o ni není náročná a existuje v mnoha podobách - kultivarech.

"Snáší rozptýlené světlo i polostín, nesnesou však přímé sluneční záření, které by spálilo jejich listy a způsobilo suché vybělené skvrny. Při nedostatku světla se budou pestrobarevné druhy špatně vybarvovat a vypadat nevzhledně. Dracény by neměly být pěstovány v průvanu." Více informací viz http://ekolist.cz/...