Zelenenoviny.cz

Trávu z fungujících luk posekají v době dozrávání nebo zralosti semen a ihned rozprostřou na připravený povrch. Místo volného zarůstání nebo osetí směsí semen zkouší Správa Národního parku Podyjí metodu "zeleného" sena. A tam, kde dřív byla orná půda, vzniknou louky, které zadrží vodu v krajině a zlepší podmínky pro živé organismy. 

V blízkosti Konic a Popic přibyly téměř dva hektary nových luk. Správa Národního parku Podyjí mezi těmito obcemi zatravnila několik parcel orné půdy. Chce tak zpestřit strukturu krajiny a zlepšit podmínky pro živé organismy vázané na zemědělsky využívané plochy. Travní porosty také, na rozdíl od intenzivně využívané orné půdy, lépe zadržují vodu v krajině.

K zatravnění nových luk byla v Podyjí vůbec poprvé použita metoda „zeleného“ sena. „Z vybraných lučních porostů v blízkosti Popic a Havraníků jsme posekali trávu se zralými nebo dozrávajícími semínky. Hmota byla ihned převezena na cílové parcely, kde byla rovnoměrně rozložena na předem připravený povrch,“ popisuje Robert Stejskal ze Správy Národního parku Podyjí. Pokud se semínka ujmou, příští rok vzejde nový luční porost. „Rizikem je letošní suché počasí, které může klíčivost značně snížit. Naštěstí lze počítat s tím, že řada rostlin se na čerstvé půdě uchytí spontánně a za pár let se při pravidelném sečení postupně vyvine zapojená louka,“ věří Stejskal.

Až dosud zatravňovali správci parku pomocí takzvané sukcese. Ponechávali plochy k volnému zarůstání. Nebo osévali směsí určitého složení.

Zatravňovací akce navázala na několik obdobných opatření v okolí Popic, kde došlo v posledních patnácti letech k zakládání nových luk, sadů, stromořadí, remízků nebo ekologických políček. „Výsledkem snah je nejen na oko malebnější obraz krajiny, ale v posledních letech se v „proměněném“ prostoru lépe daří třeba mizejícím zajícům nebo koroptvím,“ popisuje Stejskal.

Realizaci letošního zatravnění dvou polí předcházela jednání s místními zemědělci a několik let příprav. „Místním farmářům, panu Sovišovi a podniku Agrodružstvo Nový Šaldorf, patří dík nejen za vstřícný postoj k záměru, ale i pomoc s realizací zatravnění,“ dodává Stejskal.

Správa Národního parku Podyjí se bude snažit zemědělskou krajinu ochranného pásma i nadále proměňovat. „Výzvou do dalších let je třeba obnova zaniklých cest ke zlepšení prostupnosti krajiny,“ uzavírá Stejskal.

zdroj: www.nppodyji.cz

více …

Od minulého týdne začalo město Uničov používat novou metodu k zavlažování místních stromů. Suchem nejvíce ohrožené stromy jsou nyní zásobeny dostatkem vody, a to díky zavlažovacím vakům.

Technické služby začaly k zálivce stromů používat nové pomůcky – plastové zavlažovací vaky. Zahradníci je nyní střídavě přikládají ke zhruba 50 vytipovaným stromům po celém městě, které jsou nejvíce ohroženy suchem; vesměs se jedná o výsadbu z posledních tří let.

„Jde o extrémně odolné plastové vaky, které fungují jako klasická kapková závlaha,“ popsal funkci novinky ředitel Technických služeb Luděk Zamazal. „Když přijede kropička, tak strom jednorázově zalije třeba 30 litry. Pokud ale není kolem kmene dostatečná závlahová mísa, většina vody se rozteče do okolí. To u závlahového vaku nehrozí,“ doplnil. Běžně jsou plněny zhruba 60 litry vody, která odtéká asi devět hodin. Proto se veškerá vláha dostane do půdy a dále ke kořenům stromů. „Vak lze použít jako jednoduchý, nebo dva sepnuté. Jejich objem vždy zmenšuje samotný kmen, který obepínají. Ale pokud dva sepnuté vaky položíme vedle stromu, můžeme v tu chvíli využít celý jejich objem, který je až 190 litrů,“ konstatoval Luděk Zamazal.

Technické služby zakoupily 20 vaků, každý stál něco přes 600 korun. „Poprvé jsme se s tímto řešením seznámili na zahradnickém školení loni v listopadu v Luhačovicích. Tam jsme se s dodavatelem také dohodli a poprvé jsme vaky použili ve čtvrtek 12. července,“ upřesnil Luděk Zamazal.

Závlahové vaky se začaly užívat v USA zhruba před 30 lety. Bohaté zkušenosti s jejich funkcí má například Stockholm, kde jsou instalovány u zhruba osmi stovek stromů. Švédové nechávají závlahové zařízení u dřevin po celou sezónu, aniž by zaznamenali nějaké náznaky vandalismu. V Uničově se vaky na konci pracovní směny Technických služeb uschovají. Mimo jiné proto, že nezůstávají u jednoho stromu, nýbrž jejich umístění se průběžně mění.

Redakčně upraveno.

 

Zdroj: Technické služby používají zavlažovací vaky

Zdroj foto: Technické služby používají zavlažovací vaky

více …

Na území suchého poldru, což je vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně, vznikne nově mokřad i s vodními rostlinami. Město Přerov tak reaguje na přání občanů.

Přebudovat suchý poldr v Újezdci na vodní plochu – to bylo přání lidí z této přerovské místní části. Radní jejich návrh podpořili a vypsali výběrové řízení na firmu, která se popasuje s úkolem udělat z poldru mokřad. 

„Počítáme s tím, že stávající dno suchého poldru bude nepravidelně a pozvolna zahloubeno – přičemž v nejhlubší části tůně bude asi 1,75 metru vody. Poldr přitom bude stále sloužit svému účelu, tedy k protipovodňové ochraně,“ uvedl Miroslav Kašpárek z přerovského magistrátu. Aby nové dílo působilo příjemně i na pohled, budou do nově vzniklé tůně vysazeny vodní rostliny. Přebudování suchého poldru na poldr s mokřadem přijde asi na milion korun, na stavbu je možno využít dotaci z operačního programu životního prostředí.  

Zdroj: V Újezdci vznikce ze suchého poldru mokřad

Zdroj fotky: V Újezdci vznikce ze suchého poldru mokřad

více …

Rozhovor s odborníkem a dalo by se říci průkopníkem pěsotvání hlívy ústřičné, Vlastimilem Šavelkou, Vám nabídne pohled na nové a jednodušší možnosti pěstování hub v domácích podmínkách. Jedná se hlavně o metodu spodním očkováním, která je vhodná pro všechny pěstitele. Začít můžete ještě letos.

O téma samozásobení a produkci vlastních potravin se zajímá stále větší množství lidí. Kvatila ovoce a zeleniny v supermarketech se s plody z vlastní zahrádky totiž nedá vůbec srovnat. Kromě tradičních plodin si ale můžete doma vypěstovat i houby. Jednou z nich je také hlíva ústřičná, kterou teď díky nové metodě pana Vlastimila Šavelky, zvládne vypěstovat opravdu každý. Pro tuto novou metodu budete potřebovat jen špalek z listnatého dřeva, rýč a zrnitou sadbu hlívy. Už žádné igelity ani kolíčky.

Hlíva se již po staletí využívá v tradiční čínské medicíně. Obsahuje mnoho důležitých vitamínů, proteiny, vlákninu a další tělu prospěšné látky. Tato chutná houba mimo jiné zlepšuje metabolismus a čistí střeva. V kuchyni ji můžete využít jako náhražku masa do gulášů, polévek a omáček. Nebo si ji nasušit a užívat ji ve formě prášku jako koření a doplněk zdravého stravování.

 

 Co Vás vedlo k tomu, že jste vymyslel novou metodu spodního očkování dřeva hlívou?

Tradiční metody pěstování hlívy ústřičné na dřevě měly různé slabiny. Tou hlavní slabinou bylo zajištění vody pro podhoubí. Naočkované dřevo bylo třeba chránit před ztrátou vody ukládáním do pytlů nebo obalováním fólií. To bylo pracné a nevzhledné, mimoto se pod neprodyšným materiálem dařilo plísním. Moje metoda je jiná v tom, že sadba hlívy se aplikuje do místa, kde je přirozeně nejvyšší vlhkost - přímo do zeminy. V půdě lze snadno udržovat vláhu zaléváním a panuje v ní také optimální vzdušný režim. Podhoubí hlívy se při spodním očkování rozrůstá do dřeva rychle a ochotně, je zdravé a bez plísní. Za zmínku také stojí, že pro spodní očkování je potřeba skutečně jen to nejzákladnější - dřevo a hlívová sadba. 

Uvedením metody spodního očkování do života jsem takříkajíc zabil dvě mouchy jednou ranou. Výrazně jsem zjednodušil pracovní postup a zvýšil ujímavost sadby.

 

Co se děje se špalkem v zimě? Je potřeba se o něj v zimních měsících nějak starat?

Když se špalek naočkuje hlívovou sadbou včas, což je zhruba do konce prázdnin, podhoubí má dostatek času aby se rozrostlo do dřeva a zesílilo. Pak přezimuje bez nejmenších problémů a v následujícím roce pokračuje v růstu. Není tedy třeba špalky nijak zazimovat. Hlíva ústřičná je houba podzimní a časně zimní, zcela mrazuvzdorná a na chlad adaptovaná. Pro pozdější očkování však už nelze spodní metodu použít. Samozřejmě lze hlívu rozpěstovat i na podzim a v zimě, ale pak je třeba postupovat podle klasických metod. Spodní očkování je výborná metoda pro jaro a léto.

 

Doporučil byste kromě hlívy i další houby, které se dobře pěstují v domácích podmínkách?

Pěstování hlívy ústřičné, ale i plicní doporučuji i úplným začátečníkům. Jsou to houby skromné a jejich pěstování se dobře daří. Na českém trhu lze koupit podhoubí téměř deseti druhů jedlých hub, ale jejich dopěstování je poněkud nejisté. Pěstování exotických hub je spíše pro pokročilé pěstitele a nebo příznivce experimentů. Já osobně jsem v minulosti vyzkoušel pěstování celé řady hub a po veškerých zkušenostech se nyní věnuji výlučně hlívám. 

 

Čemu by se měli nováčci v pěstování hub vyhnout a na co si dát pozor?

Začátečníci by si měli v první řadě dobře přečíst návody na pěstování na mých stránkách www.planetahub.cz. Houby nejsou rajčata nebo kedlubny a jejich život a pěstování se od rostlin liší. Je potřeba držet se osvědčeného návodu a nevymýšlet vlastní zlepšováky. A dále by se měli vyvarovat těch nejvíc školáckých chyb, mezi které patří očkování dřeva jehličnatého, suchého nebo shnilého. 

 

Co je pro Vás největší přínos a užitek v pěstování hub?

Upřímně a na rovinu řečeno - materiální výnos pěstování hlívy na dřevě obvykle pokryje náklady na sadbu, o moc víc nelze čekat. Ale ta radost z vlastních čerstvých hub, ta je za všechny peníze. A jak se můžete chlubit před sousedy! Máte-li oči otevřené, při pěstování hlívy se všelico dovtípíte o přírodě a máte šanci vhlédnout do trošku skrytého světa dekompozice a koloběhu látek. Pro mne osobně je pěstování hub záležitost relaxační, přemýšlivá, skoro až filozofická.

 

Máte svůj oblíbený recept o který byste se mohl podělit?

Ze všeho nejraději mám houby sušené a rozemleté na prášek. Ať už se jedná o lesní houby, kterým sušením zesílí vůně a nebo o hlívu, která se ve formě prášku stává léčivou bylinou.

 

Zdroj fotky: www.planetahub.cz

 

více …

Že dům může být jen z betonu, pálených cihel a zateplený polystyrenem? Kdepak, naštěstí máme dnes už spoustu jiných alternativ. Přírodní materiály si opět nacházejí své místo ve stavbách a těší se stále větší a větší oblibě nejen v zahraničí, ale také u nás. Pojďte se společně s námi podívat, jaké jsou možnosti.

Dřevo

Snad nejrozšířenějším přírodním materiálem s velkými možnostmi využití je dřevo. Dřevěné prvky je možné v různých podobách využít jak na sloupy, stěny a stropy, ale také jako tepelné izolace (například v podobě dřevovláknitých desek), rámy oken či jako finální povrchovou úpravu interiéru v podobě dřevěných podlah, parket nebo obkladových palubek. Dřevní zbytky a štěpky se navíc využívají pro výrobu dalších deskových materiálů. Víte, že v minulosti měly některé stavby dokonce dřevěné základy?

Sláma a hlína

Velkou renesanci v poslední době zažívá také sláma. Správně stlačené slámové balíky jsou bezvadným tepelným izolantem, který navíc za pár korun můžete získat od souseda farmáře a společně s přáteli sami zabudovat do stavby. Ke slámě se perfektně hodí hliněné omítky, které s trochou cviku zvládnete také svépomocí. Interiér omítlý hlínou působí příjemně a hlína si navíc perfektně umí poradit s vlhkostí - v případě přebytku ji zadrží a uvolní ji tehdy, když je potřeba. Hliněné omítky s přídavkem kravského hnoje navíc můžeme aplikovat i na venkovní stěny.

Nelíbí se vám dlažby a obklady? Nevadí, v takovém případě je možné využít například marocký štuk neboli tadelakt, který perfektně ladí s hliněnými omítkami. Tento štuk odolává poměrně vysokým teplotám a vodě, proto je vhodný například i do sprchových koutů. Jeho aplikace vyžaduje zkušenost, údržba je ale nenáročná a stačí k ní voda s vločkami marseillského mýdla.

Přírodní izolace

Mezi další přírodní izolační materiály patří například lněná, konopná nebo celulózová izolace. Máte-li ovečky, můžete také skvěle využít ovčí vlnu. Pro některá slabá místa stavby může být vhodné využít také korkovou izolaci. Ale v tomto případě bychom měli mít na paměti, že korek se u nás nepěstuje a jeho doprava ze vzdálených destinací je značnou ekologickou zátěží.

Nepálené cihly

Někteří si možná vzpomenou také na nepálené cihly neboli vepřovice. Dříve hojně používaný materiál dnes zažívá revoluci. Výroba vepřovic je na rozdíl od jejich pálených protějšků ekologicky příznivá a skvěle se hodí pro zajištění příjemného mikroklima v interiéru. Nepálené cihly je ale nutné důsledně chránit před extrémní vlhkostí a deštěm.

Při výběru přírodního materiálu vždy mějte oči na stopkách a v případě vícesložkových materiálů pečlivě prostudujte složení. Upřednosťnujte používání přírodních lepidel a vyvarujte se především škodlivého formaldehydu, který je součástí některých deskových materiálů nebo izolačních desek.

Příroda je samá výhoda

Proč zvolit přírodní materiály? Významnou výhodou je především jejich zdravotní nezávadnost, ekologičnost a v mnohých případech také jednoduchá manipulace. Spoustu z nich navíc zvládne s trochou cviku zabudovat do stavby svépomocí i laik, zapojit se mohou také děti. Přírodní materiály se hodí jak do novostaveb, tak také pro rekonstrukce.

Možná se ptáte - a co cena? Rozhodně neplatí, že přírodní materiály jsou vždy dražší, než ty konveční. Mnoho z nich je lokálních, takže odpadají náklady na dopravu. Hlínu můžete nakopat na vlastním pozemku, slámu koupíte od farmáře v regionu. Správně navržený dům z přírodních materiálů s pečlivě řešenými detaily má navíc ty nejlepší předpoklady stát se energeticky úsporným. A co může být lepšího, než žít s malými náklady v souladu s přírodou?

více …

Tisíce pulců a stovky dospělých žab několika běžnějších i vzácnějších druhů jsou touto dobou k vidění v jednom z „míst pro přírodu“ – rybníku V seči na Jihlavsku. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.

Rybník V seči nedaleko Jersína na Jihlavsku byl před třemi lety vykoupen Českým svazem ochránců přírody kvůli ochraně obojživelníků. Rybník je totiž jedním z mála v oblasti, který není zasažený intenzivním rybářským hospodařením.

Rybník zároveň nebyl v úplně dobré kondici, bylo v něm spousta kalu a živin z výše položených rybníků. Proto bylo ochránci přírody přistoupili k jeho letnění, prastaré, dnes již nepříliš používané technologii, která zlepšuje fyzikální i chemické vlastnosti rybníka.

"Po celý minulý rok byl rybník vypuštěn. Rostliny, které na jeho dně vyrostly, byly posečeny a odvezeny, čímž se z rybníku velké množství přebytečných živin odstranilo," říká Jan Moravec z ČSOP. "Koncem roku byl rybník po více jak dvanácti měsících napuštěn a netrpělivě jsme čekali, jak se letnění projeví."

Současný stav? Průzračně čistá voda plná obojživelníků. "Tisíce pulců vzácných žab blatnice skvrnité a rosničky zelené i o něco běžnějších ropuchy obecné a skokana hnědého. A při březích skřehotají desítky, možná i stovky chráněných skokanů krátkonohých, které mají dobu rozmnožování až nyní," říká Moravec.

Výkup rybníka proběhl z prostředků veřejné sbírky Místo pro přírodu. O lokalitu pečuje Pozemkový spolek Mokřady.

Zdroj: https://ekolist.cz

více …