Jaké filtry
Většinou se používá některá filtrační sestava, která má dvě nebo tři filtrační nádoby za sebou. V první nádobě je 50 mikronová vložka, následují vložky podle toho, jaký máme s vodou problém. Nejčastěji to bývá železitá voda, takže můžeme vybrat sestavu filtrů na železitou vodu. Ta se dává co nejdál od studny, aby fungovala co nejlépe.
Na tvrdou vodu se používá nejčastěji iontový polarizátor Je bezúdržbový, nepotřebuje elektřinu a funguje i tam, kde selhávají permanentní magnety.
Máme-li ve vodě bakterie, můžeme to řešit chemicky. Čím dál víc se ale místo chemie používá UV lampa na hlavní přívod vody nebo filtr na bakterie do kuchyně. Aby však UV lampa nebo filtr na bakterie fungovaly, je třeba předřadit jemný předfiltr. No a pokud řešíme bakterie ve vodě na chatě, často je praktičtější vodu jen převařovat.
Častým problémem v České republice je také vyšší obsah dusičnanů ve vodě. Ten se dá řešit jen pomocí filtru na dusičnany. Dává se do kuchyně pod linku nebo pod dřez a musí mít vlastní kohoutek a výtok. Upravená voda bez dusičnanů se totiž používá jen na pití a vaření.
Co má obsahovat rozbor vody
Rozbor vody provede hygienická stanice, vodárna nebo jiná akreditovaná laboratoř. Měl by testovat bakterie, dusičnany, CHSKMn, konduktivitu (vodivost), pH, mangan, železo, vápník + hořčík, případně i arsen, dusitany, hořčík, chloridy, sírany, vápník a zákal. Provádějí se i širší rozbory, především na těžké kovy a další prvky. Hormony, antibiotika ani další léčiva a chemikálie se běžně netestují. Odběr vody provádí každý sám do nádob, které poskytne příslušná laboratoř.