Zelenenoviny.cz

Správné vyskládání dřeva, zapálení a následné topení jsou na první pohled banální úkony. Jenže i tady se dají udělat chyby. Co je správně? Naskládat dřevo do pyramidy, nebo po celém povrchu topeniště? Má se dřevo zapalovat shora, či zezdola? V jakém intervalu se má správně přikládat? Odpovědi na tyto otázky úzce souvisí s konkrétním typem tepelného systému. Pojďme se podívat na jednotlivé možnosti, jak správně topit a přikládat.

Zatápění

Zatápění se liší podle toho, jaké máme topeniště. Jinak zatopíme na roštovém a jinak na bezroštovém.

V případě starších topenišť, která mají rošt, proudí spalovací vzduch k palivu roštem ze zdola, od popelníku. Proto se zápal dřeva provádí zezdola, jak jsme běžně zvyklí z táboráku, aby byl bod zápalu v toku proudění vzduchu.

Když se jedná o moderní topeniště s roštem, ale bez přívodu vzduchu přes popelníkovou šachtu pod rošt, nebo o bezroštové topeniště, zatápí se jinak. Dřevo se zapálí od shora. Místo zápalu je v toku vzduchu, rychleji se nám předehřeje komín a uvnitř topeniště se neválí dým jako při zátopu zespodu. V poslední době se stále častěji využívá moderní biotopeniště. Vzduch potřebný pro spalování se do ohniště přivádí štěrbinami po stranách celého topeniště. Zde se také zatápí shora.

Pro zatápění obecně platí, že je nutné kusy paliva dát do takové polohy, aby se zajistil přístup vzduchu a optimální prohořívání.

U topeniště bez roštu se palivo skládá do tvaru sítě, kdy se dva a více kusů naštípaného dřeva položí vedle sebe v dostatečném odstupu, druhá vrstva se položí v kolmém směru na řadu první. Všechny následující vrstvy jsou také dále kolmé k řadě předchozí.

V roštovém topeništi se uplatňuje spíše metoda skládání do tvaru pyramidy, pokud to výška ohniště dovolí.

Při zatápění nepřekračujte stanovené maximální množství paliva, které je dáno konstrukcí a výkonem daného topidla. U individuálně stavěných topidel nalezneme tuto informaci v návodu na obsluhu od kamnáře, jenž topidlo postavil. U certifikovaného topeniště kamnové a krbové vložky uvádí limitní hodnotu výrobce, zpravidla jde o rozmezí 2 – 4 kg dřeva za hodinu.

Velké kusy dolu, na to pár menších a na vrchu pak třísky. Použijte pevný podpalovač.

Zdroj | Archiv Cechu kamnářů ČR

Pro efektivní zatápění a samotné hoření je klíčové, aby bylo palivo dostatečně vyschlé. Optimální vlhkost se pohybuje v rozmezí 15 – 20 %. Proto je nutné palivo před použitím dostatečně vysušit. Podle způsobu uskladnění trvá sušení u měkkého dřeva jeden až dva roky a v případě tvrdého dřeva ještě o rok déle. Dřevo by se mělo sušit na místě s dobrou cirkulací vzduchu, aby nehrozilo jeho napadení plísní. Pro urychlení a rovnoměrnost vysoušení je vhodné rozseknout špalek podle průměru na dva a více kusů.

Na podporu zatápění se doporučuje používat výhradně tuhé podpalovače. Tekuté podpalovače se v uzavřených topeništích používat nesmějí. Podpalovat starými novinami vřele nedoporučuji,vede to k zanášení spalinových cest.

Topení

Při přikládání dřeva už není podstatné, jak dřevo do ohniště vkládáme. Jako nejvhodnější se jeví způsob přikládání do sítě, čímž docílíme rovnoměrnějšího prohřátí topeniště.

Při přikládání do kamen či krbů platí obrácené pravidlo než u táboráku. U venkovního otevřeného ohně přikládáme vždy do plamenů, abychom pak nemuseli klečet a foukat do uhlíků.

U kamen a krbů se přikládá vždy až do žhavého lůžka, když už v ohništi nejsou plameny. Tím můžeme také předejít nechtěnému zakuřování do místnosti od krbů a kamen.

První dávka paliva musí odpovídat návodu výrobce nebo doporučení kamnáře. Dávka by měla být tak velká, aby vytvořila dostatek žhavého materiálu pro další přiložení.

Například u akumulačních sálavých krbů se topí dle pravidla 1 – 1 – ½ (např.: 3 kg, 3 kg a 1,5 kg). U těžkých akumulačních kamen, kde se perioda přikládání pohybuje v intervalu 10-12 hodin, se zatápí vždy znovu, a to bez nutnosti pravidelného vybírání popela.

Dejte si pozor na přikládání vyšších dávek, než doporučuje kamnář nebo výrobce. Při přetápění dochází ke snížení účinnosti topného systému. Může dojít k nevratnému poškození či úplnému zničení dílčích prvků topeniště a systému pro odvod spalin.

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/zatopit-v-kamnech-a-pak-prikladat-umi-kazdy.ale-ne-kazdy-to-umi-spravne

více …

Gabriela Tuatti je žena, která se rozhodla vzít osud do vlastních rukou. Nenechala se zastrašit lékaři, kteří jí chtěli vzít dělohu a začala se o své zdraví starat sama. Byla to dlouhá cesta na jejímž začátku stála diagnóza endometriózy a na jejím konci je šťastná maminka dvou krásných zdravých synů.

Endometrióza je gynekologické onemocnění, při kterém dochází k růstu endometria, neboli částeček výstelky dutiny děložní, mimo dělohu. Typickým projevem endometriózy jsou bolesti v malé pánvi různé intenzity a neplodnost.

 

Jak vlastně začal Váš příběh?

Můj příběh začíná v mých 23 letech, kdy jsem z čista jasna skončila v nemocnici a po náročné operaci jsem si vyslechla diagnózu, kterou mladá holka fakt určitě nechce slyšet. Ale nedala jsem se a navzdory všem prognózám jsem našla cestu ke zdraví, čehož důkazem je zdravý a silný syn Gabriel, který se mi narodil o 7 let později a syn Zeno Merlin, který vklouzl do našeho života o dalších 5 let později.

Zpočátku jsem byla úplně vyděšená a podlehla jsem nátlaku lékařů, podstoupila hormonální léčbu Zoladexem a prošla umělým klimakteriem. Představa odstranění dělohy a vaječníků mě na nějakou dobu úplně paralyzovala. Ale vesmír nechtěl, abych podlehla úplně a postupně mi posílal signály, které mě vracely k přírodě. Nejdřív jsem si uvědomila, že musím změnit stravu a po návratu z nemocnice jsem několik měsíců žila prakticky jen z různých proteinových koktejlů. Přestala jsem kouřit, pít alkohol a hlavně jsem se snažila pozitivně myslet, protože ve stavech, kdy máte úplně rozhozené hormony, je to jen kousek na psychiatrii, alespoň u mě.

Výrazné zlepšení zdravotního stavu začalo především změnou myšlení. Uzdravení jsem brala jako osobní výzvu a pořád jsem si opakovala, že smířit se s tou nejhorší prognózou a rezignovaně se do ní položit přeci umí každý. Začala jsem se se více zajímat o svoje ženství a prostřednictvím seminářů rozvíjet jeho opomíjené aspekty.

Foto: Gabriela Tuatti se svým partnerem a dvěma syny, žijí v souladu s přírodou.

 

Na internetu vystupujete jako Gabriela Aguila Tuatti, je to dost nezvyklé jméno. Můžete jej prosím našim čtenářům trochu objasnit?

Moje jméno je Gabriela Tuatti, příjmení jsem si převzala po svém biologickém otci, který pocházel ze severní Afriky. Aguila znamená ve španělštině Orlice. Jelikož se už několik let věnuji šamanismu, kde se hodně pracuje se silovými zvířaty, orlice je mou průvodkyní. V občance to tedy nemám, ale pojmenovala jsem tak i naši psí slečnu ČSV.

 

Bylo Vaše druhé těhotenství bezproblémové, nebo se objevily nějaké komplikace?

Moje druhé těhotenství bylo rozhodně jiné než to první. A to hned v několika úrovních. Tentokrát jsem na to nebyla sama, takže odpadly pochybnosti, zda to zvládnu a tím pádem i mód ženy Xeny, která to zvládnout musí. Dovolila jsem si tedy být více citlivá, introvertní a emocionální. Což u prvního těhotenství nešlo, tam jsem se musela postarat sama o sebe a na emoce nebyl moc prostor. Taky mě tentokrát netížila tolik otázka financí a hlavně jsem to vše prožívala jinak, díky milovanému a milujícímu muži a staršímu synovi, který se moc těšil.

Dopřála jsem si toto těhotenství prakticky bez zásahu lékařů, na kontrole jsem byla třikrát. Takže mě nikdo nelekal, nehrozil ani nemanipuloval moje rozhodnutí.

 

Vyléčila jste se bylinkami trvale, nebo je musíte stále užívat, aby se potíže nevrátily?

Musím asi podotknout jednu velmi důležitou věc. Nevyléčila jsem se JEN bylinkami, to ani není možné. Je důležité se zaměřit na komplexní léčbu jak těla, tak duše a svého životního příběhu.

 

"Je důležité být si vědom toho, že vás nikdo jiný než vy sami nevyléčí. Ani lékaři, ani bylinky, ani léčitel nebo šaman. Dokud tomu sami nebudete věřit."

 

Endometrioza je nemoc žen, které nemají hezký vztah k ženství, menstruaci, své ženské rodové linii, jsou více ve výkonu, chybí jim sebeláska a sebeúcta. A taky žen, které se nesprávně stravují a mají sedavé zaměstnání. Je třeba jít opravdu do hloubky, vytahat všechny kostlivce ze skříně, přiznat si je, přijmout a postupně se s ními loučit. Proto také vznikla moje firma a jeji projekt Zdravé lůno s.r.o., kterou sdílím se svou kolegyní, která vše dává do on-line podoby.

Takže ano, jsem zdravá a ano, nadále si tento zdravý životní styl udržuji. Protože si sebe sama již vážím a mé tělo je mým chrámem, který si zaslouží jen to nejlepší.

 

Jaké bylinky nejčastěji používáte pro sebe?

Jsem zastánce lokálního a sezónního užívání, takže kromě bylin, které jsou silně estrogenní a mohly by provokovat nárůst děložní sliznice si užívám všeho, co nám roste na zahradě. Jak v podobě čajů, lázní, tinktur, olejů nebo třeba jako přídavek do jídla.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Foto: Bylinky jsou důležitou součástí každodenního života Gabriely Tuatti.

 

Bylo by skvělé kdyby se naturoterapie dostala více do povědomí. Spolupracujete s nějakými institucemi nebo případně lékaři? Nebo máte nějakou pozitivní zpětnou vazbu z lékařských kruhů?

Ano, o to se opravdu velmi intenzivně snažím, proto taky vystupuji v různých pořadech, dělám semináře a píši články i do médií. Je potřeba, aby se informace o tom, že to SKUTEČNĚ JDE I JINAK, dostala k co nejvíce ženám. A ideálně, jak píšete, i k lékařům. Je jich pár, kteří se mnou sdílejí, čerpají od nás z online programu, je jich pár, kteří se mnou chtějí navázat spolupráci. Dokonce mám jednu gynekoložku ze Slovenska, které jsem pomohla k otěhotnění, aniž bych znala její profesi a její děkovný mail po porodu mě dojal k slzám. Slíbila, že až se vrátí do práce, bude šířit cestu naturoterapie. Malými dětskými krůčky se blížím ke svému záměru.

 

Čemu se v současnosti věnujete nejvíce, kromě péče o druhorozeného syna?

Mimo druhého syna jsem taky pořád maminkou toho prvního,( haha), takže jsem teď převážně maminka dvou úžasných kluků. Zároveň se začínám začleňovat do chodu zahradnictví mého muže a rozjíždím pěstování bylin. Ale bez mé činnosti by mi bylo smutno, takže nadále poskytuji konzultace (momentálně po skype) , dělám semináře, přednášky, kurzy a na léto opět chystáme s Martinkou otevřít on-line školu Láskou lůno léčiti.

 

Zvažujete vydat svůj příběh knižně?

Och ano, toto je mé velké přání. Dokonce jsem už i začala, po narození druhého syna. Naivně jsem si myslela, že budu po večerech psát, ale zatím to tedy moc nevychází časově , hehehe..

 

Je něco co Vám na Vaší cestě výrazněji pomohlo? Například nějaké konkrétní knihy, semináře apodobně?

Určitě je toho spousta. Nejvíce mi pomohlo sdílení s jinými ženami v ženských kruzích, i když to pro mě zpočátku bylo dost harakiri.

Potom také rodinné konstelace, půsty, rituály, ale i klasická psychoterapie. Za největší posun do svého nitra považuji období, kdy jsem ve Španělsku na několik týdnů zmizela do hor jen s pytlem rýže a psem a žila tam v jeskyni v souladu s přírodou. A hodně jsem četla. Knihy od P.Coelha, Castanedy, Ženy, které běhaly s vlky, kultivace ženské sexuální energie od Mantaka Chia, většinou mi je někdo přinesl přesně v tu pravou dobu, kdy jsem je potřebovala číst.

 

Nejde o to opakovat něčí cestu, ale uvědomit si, že na životní cestě jsem již od okamžiku, kdy se moji rodiče rozhodli mě splodit. A tuto cestu jít vědomě, v pokoře a bez hodnocení a souzení jejich úrovní. Každý potřebujeme zažít něco jiného, aby se naše vědomí otevřelo a naučilo přijímat tyto procesy.

 

Má-li být naše planeta zdravá, musí po ní chodit zdraví lidé.

 

 

více …

Březen, předjaří, je na jedlý plevel již bohatější než zima. Kromě ptačince a hluchavky nachové, které jsme sklízeli během celé zimy, začínají teď i "plantáže" orseje. Je to nejvhodnější doba na jejich sběr, protože jen v tuto dobu, kdy ještě nenakvétá, je možné orsej jíst. 

Ptačinec žabinec

Ptačinec prostřední zvaný také žabinec eoste nejvíc během zimy a brzy na jaře. Tvoří porosty na nejrůznějších přistíněných místech, třeba ve smrkových hájcích. Sklízí se výborně po hrstech, někdy se musí odtrhat konce se zažloutlými lístky. Ptačinec je mnohdy dostupný i při souvislé sněhové pokrývce, protože pod smrky, kde rád roste, se sníh časti ani nedostane. Decimují jej až silnější mrazy, po jejichž skončení ale zase hned dorůstá.  

 

Hluchavka nachová

Hluchavka nachová je nám k dispozici jak během zimy, tak i brzy na jaře. Roste takřka všude, stačí se jen pořádně podívat. Často se vyskytuje mezi porosty ptačince. V zimě a začátkem jara je zatím jen pár centimetrů vysoká, ale rostlinky jsou dostatečně rozložité a pěkně se sklízejí. Trháme jen horní část rostlinek, která je dostatečně šťavnatá a čerstvá.

 

Orsej jarní

Orsej jarní se objevuje po ústupu mrazů a tvoří pak mnohdy rozsáhlé porosty. Má ráda spíše stín a vlhko. Je velmi chutná a šťavnatá, a sklízí se dobře. Se sklizní ale skončíme hned, jakmile začne nasazovat na květ, protože pak už je jedovatá.

 

Před použitím plevel přebereme od suchých přírodnin a nekvalitních částí, rychle, ale pořádně propláchneme studenou vodou, vytáhneme z vody do jiné nádoby a ještě jednou pak vodu slejeme. Jedlý plevel je výborný do polévky, k restované zelenině nebo pod maso, dvě minuty před koncem tepelné přípravy. Můžeme zkusit i zasyrova, tady je na místě větší opatrnost, co tomu řekne zažívání.

Další jedlý plevel najdete v rubrice Jedlý plevel.

Fota: Růžena Odehnalová, poslední foto Pixabay.com

více …

Dálniční úseky, na kterých můžeme jezdit i bez dálniční známky, jsou v roce 2022 takřka shodné jako v letech 2020 a 2021. Jde o zhruba 200 kilometrů bez dálničních poplatků, většinou obchvatů větších i menších měst. Kdo má elektromobil, plug-in hybrid nebo vodíkové vozidlo, může jezdit bez známky po všech českých dálnicích, kdo má CNG, tak za polovic. Dálniční známky jsou elektronické, mohou začínat kdykoliv.  

 

Dálnice bez dálniční známky

Bez poplatku jsou stále dálniční obchvaty některých měst, mají je Praha, Brno, Plzeň, Ústí nad Labem, Olomouc a další. Přehled - veškeré bezplatné úseky dálnic uvádí následující výčet:

Mapa dálnic bez poplatku

 

 

Jak po dálnici kolem Prahy

Bez dálniční známky můžeme na D7 od Slaného a Kladna do Kněževsi, kolem letiště a po obchvatu D0 ke sjezdu na Barrandov. Také od letiště odbočením na D6 ("Karlovarská dálníce") na sjezd Hostivice a na příjezdu do Prahy z opačného směru po „staré hradecké“. V Jirnech se může na dálnici D11 a bez přerušení nájezdem na Černém Mostě na Pražský okruh. Taky směrem na D10 na Mladou Boleslav,  na 14. kilometru se sjede na Starou Boleslav.​

Reklama:

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

více …

Pokud i vy patříte mezi domácnosti, které mají až moc hraček, je dobré je protřídit. Děti nemají být zavalené mnoha podněty a vy budete také lépe dýchat, když jich nebudete denně tolik přešlapovat. Ty staré a rozbité vhoďte do správné popelnice. Ale ty pěkné předejte dál. Možností, co s nepotřebnými hračkami, je spoustu.

V dnešním světě jsme až moc zavaleni všelijakým nářadím, kuchyňskými roboty, knihami, oblečením a hračkami. Rodiče malých dětí ví moc dobře, že hraček je vždycky hodně. Rodina a známí je občas přinesou na návštěvu, aby potěšily dítě. Jindy se neovládne Ježíšek a donese víc, než je zdrávo. Ano, dítě se vždy zaraduje nad něčím novým, neokoukaným, ale po chvíli stejně daná věc leží v koutě. 

Navíc, dle psychologů a pedagogů, se děti nemají okrádat o fantazii a rozptylovat v podobě přeplněného pokojíčku. Ano, dnes je jiná doba, než tomu bylo před dvaceti lety, kdy stačila jedna hadrová panenka a dřevěná mašinka. Dnešní mládež však už od malička vyrůstá na tabletech a na elektronice. Jenže všeho moc škodí. 

Rodiče musí zachovat vhodný poměr hraček 

Vy jako rodič byste měli udržet množství na uzdě. Dobře platí pravidlo, že se vymění kus za kus. Staré za nové. Aby byl zachován řád. Vhodné je vyhodit i všechny hračky, které víc jak měsíc leží v koutě bez povšimnutí. A jestli ve vaší domácnosti jsou i takové, které narušují klidný běh života a neustále se nad nimi rozčilujete, taky by měly dostat poslední sbohem a jít o dům dál. 

Pokud už jste se rozhodli k radikálnímu kroku a hračky protřídili, ať už s dítětem nebo jim za zády ve chvíli, kdy byly mimo domov, pak je dobré je předat na určená místa. Všichni se snažíme redukovat náš odpad a pokud to jde i jej správně třídit. Jestli je tedy daná věc, plyšák, hra funkční, do koše rozhodně nepatří. Udělejte radost někomu dalšímu a netvoře odpad navíc.  

Možnosti předání hraček 

Míst, kde můžete hračky darovat je mnoho. Každému však vyhovuje něco jiného. 

• Zeptejte se známých, zda něco z toho nepotřebují. Uspořádejte bazar se svými kamarádkami, které mají stejně staré nebo mladší děti. Třeba některá zrovna onu věc shání 

• Zavolejte na záchranáře, hasiče a policisty. Ti často pracují s malými dětmi a pěkný plyšák jim v práci velmi pomáhá 

• Občas se dají hračky věnovat do nemocnice nebo k dětskému lékaři. Tam patří hlavně takové, které lze jednoduše očistit. Ale věřte, že uděláte radost nejednomu malému pacientovi 

• Pokud věnujete svůj čas a píli, můžete své hračky prodat online na nejrůznějších serverech nebo je i zkusit vyswapovat, tedy vyměnit za něco jiného nebo darovat tomu, komu se to hodí 

• Podívejte se ve vašem městě, zda se nepořádá sbírka pro opuštěné děti, do Afriky nebo zda nebude probíhat veřejný bazar 

• Pěkné hračky věnujte dětem do dětských domovů a azylových domů, odebírá je i Adra 

• Můžete je uschovat a před vánocemi darovat pomocí projektu Krabice od bot 

Třiďte dle materiálu 

Co se týká poničených a rozbitých hraček, vždy s nimi zacházejte jako s kteroukoliv jinou věcí.  Podívejte se, z čeho je to vyrobeno a dle toho třiďte a vhazujte do kontejneru. 

Zdroj obr.: Pixabay

více …

Podle balady Jaromíra Erbena Štědrý den mají i zvířata ochutnat ze stolu hospodáře. Dnes to nelze v žádném případě doporučit. Pes či kočka, kteří jsou během celého roku krmeni krmivem vyváženým a vhodným pro konkrétní zvíře, mohou díky této tradici strávit část svátků hospitalizováni ve veterinární nemocnici s akutním zánětem slinivky, varují veterináři.

Lidská strava, ať už sváteční nebo běžná, není pro domácí mazlíčky vhodná. U zvířat vede nejčastěji k průjmům či zvracení.

Svým mazlíčkům dopřejete nejlepší nadílku v podobě pamlsků určených přímo pro ně. Zásadní je, aby šlo o dobroty, které normálně požívají. To je žádné sladkosti, žádné slanosti, žádné uzeniny.

Přikrmování volně žijících zvířat vyžaduje ještě větší opatrnost. Ptákům dávejte ptačí krmení; drobní opeřenci mají rádi různá semena, směsi se slunečnicí, zalité v loji, nikoli v síťkách, do kterých se mohou zamotat. Přikrmovat je vhodné, až nastanou mrazy.

Labutím a kachnám dávejte raději zbytky zeleniny nebo speciální směsi pro ně určené. Pečivo sice sežerou, ale nedělá jim dobře a neobsahuje žádné živiny jim prospěšné ani vitamíny. Z podobných důvodů je lepší nepřikrmovat koně či jiná zvířata na pastvě.

Důležité je zvířata nepřekrmovat. Především u zvířat ve volné přírodě není jisté, kolikrát se jim podobného krmení, jakému se věnujete vy, dostalo.

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-na-prikrmovani-zvirat-aby-jim-prospivalo?

Dále čtěte Kdy začít přikrmovat ptáky? Dřív než nasněží

 

více …