Zelenenoviny.cz

Pampeliškové lístky jsou vděčným jedlým plevelem. Jsou skoro všude, kde je kousek volného místečka, každý je pozná a dobře se trhají. Patří mezi první rostliny, které můžeme sbírat ještě v předjaří a pak na jaře a po celý zbytek sezóny.

Zatímco na jaře jsou všechny lístky pampelišek mladé, po zbytek roku si ty mladé vybíráme, ty starší mohou být trochu hořké. Můžeme je použít jako salát, chvilku povařit v polévce nebo podusit na konci přípravy masa.

Pampeliška lékařská, dříve taky smetanka lékařská, patří mezi léčivky s velmi širokým působením. Herbář Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha uvádí, že v listech je kromě řady dalších látek obsažen vitamin C, kyselina křemičitá, organické kyseliny, třísloviny, hořčiny, kaučuk a minerální látky, hlavně měď. Podle tohoto zdroje pampeliška mírně povzbuzuje celý organismus, podporuje trávení a látkovou výměnu. Působí i antirevmaticky, je močopudná a rozpouští ledvinové i žlučové kameny, výraznější léčebné účinky však poskytne spíš kořen než listy.   

Foto: Wlasta Hlinková, www.rawspirace.cz

Další články tématu Jedlý plevel

více …

Než cokoliv uděláte, zavolejte nás! Stáhněte si do mobilu aplikaci Zvíře v nouzi, uložte si telefonní číslo „vaší“ záchranné stanice či zavolejte na dispečink Národní sítě záchranných stanic 774 155 155 a nechte si poradit od odborníků. V každém případě - malé zajíčky nezachranujte.

V přírodě se rodí první mláďata. Není to žádný důsledek oteplování, je to zcela přirozený proces. V záchranné stanici v Huslíku přijali na začátku února hned dva zaječí novorozence, v Bartošovicích jednoho. Ve všech případech je lidé ukradli jejich mámám. Rovněž ke dvěma selátkům prasete divokého nyní vyjížděla Pražská zvířecí záchranka, jedno přijali ve stanici v Makově. Na rozdíl od zajíčků se selata mámám opravdu ztratila a bez pomoci odborníků by určitě nepřežila.

Malí zajíčci se nezachraňují, naši pomoc nepotřebují. Když klidně leží, jsou v pohodě a čekají na mámu, která k nim přijde až po setmění. O tom se snaží ochránci přírody, myslivci i skuteční milovníci zvířat desítky let přesvědčit veřejnost.

„Leč veřejnost je hluchá, řídí se pocity, nikoliv rozumem. Když uvidí malého roztomilého někdy i na sněhu ležícího zajíčka, má pocit, že ho musí ‚zachránit‘. Je to chyba. Ukradnou ho tak jeho mámě a zvýší pravděpodobnost jeho rychlé smrti na polovinu,“ vysvětlují odborníci z Českého svazu ochránců přírody v tiskové zprávě. Jen polovina zajíčků se totiž v péči odborníků v záchranných stanicích dožije vypuštění na svobodu.

Oproti tomu, pokud venku najdete malé pruhované selátko a během pár minut vás neprožene jeho máma, je něco špatně. Selátko potřebuje péči odborníků, protože je skutečně opuštěné a samo nemá šanci přežít. V tomto případě volejte ihned záchrannou stanici.

Mláďata dalších zvířat vyžadují různý specifický přístup. Záchranné stanice proto apelují: „Než cokoliv uděláte, zavolejte nás! Stáhněte si do mobilu aplikaci Zvíře v nouzi, uložte si telefonní číslo „vaší“ záchranné stanice či zavolejte na dispečink Národní sítě záchranných stanic 774 155 155 a nechte si poradit od odborníků,“ uvádí Petr Stýblo z ČSOP.

Zdroj: Ekolist

více …

Ptačí hodinka v roce 2023? Vybereme si vhodné místo k pozorování – nejlépe krmítko s pestrou nabídkou potravy. Sčítat můžeme v zahradě, na balkoně, v parku i na krmítku na okně. Sčítat můžeme i bez krmítka. Kdykoliv v průběhu 6. – 8. ledna 2023 sčítáme ptáky po dobu jedné hodiny.

Výsledky sčítání v roce 2021.

 

Pro leden 2023 vše najdete na webu

 Ptačí hodinka.

 plakát s nejčastějšími zimními hosty na krmítku

 

 U každého druhu zapisujeme vždy nejvyšší počet jedinců spatřených najednou. Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich tam šest a po chvíli už jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku. 

Proč je moje účast důležitá

O chování zimujících ptáků toho zatím víme velmi málo. Jen s vámi získáme dostatek údajů o tom, kolik ptáků se u nás v zimě vyskytuje. Časem získáme přehled, kteří ptáci ubývají a kteří přibývají. Dozvíme se, jaké prostředí ptáci nejraději využívají.

Tipy, jak si ze sčítání odnést co nejvíce

Nejvíce ptáků uvidíme na dobře zásobeném krmítku. V sekci Jak krmit ptáky nalezneme rady a návody, jaký typ krmítka použít a co do něj nasypat. Vyplatí se začít s přikrmováním již v listopadu či prosinci, ať si k nám ptáci zvyknou létat. Čím pravidelněji budeme doplňovat zásoby a čím rozmanitější potravu nabídneme, tím více opeřenců na své krmítko přilákáme. Ptačí hodinka umožňuje sčítání z tepla domova – umístíme-li krmítko na balkon, či za okno, můžeme celou dobu sedět v teple a spokojeně pozorovat a zaznamenávat, kdo krmítko během naší hodinky navštíví. Vezmeme-li si s sebou na sčítání atlas ptáků v knižní podobě nebo plakát s nejčastějšími zimními hosty na krmítku, snáze díky nim určíme ty opeřence, které třeba neznáme. 

Redakčně upraveno. Aktualizováno.

Zdroj: https://ptacihodinka.birdlife.cz/jak-se-zapojit/#/

více …

Rádi byste pomohli krajině ve vašem okolí. Jenže jako z udělání nejste významný vlastník půdy, nemáte rybník ani les. Dá se krajině nějak pomoci, i když ji nevlastníte? O radu jsme požádali Kláru Duškovou z Nadace Via, autorku publikace Naše krajina.

 

Najděte mezi sousedy spojence

Oslovte starousedlíky i novousedlíky, zapisujte si jejich vzpomínky, problémy, přání. Společně mapujte obec i její okolí, historii místní krajiny a její aktuální problémy.

 

A pokuste se je „strhnout” k tomu, abyste společně něco podnikli. Připravujte pro sousedy různé osvětové akce, besedy s odborníky, promítejte zajímavé filmy.

 

Oslovte co nejvíce aktérů

Zjistěte, kdo hospodaří na zemědělských pozemcích ve vašem okolí, kdo je správcem vodních toků, kdo vlastní hodně pozemků. Osobně se spojte se starostou, místními myslivci, rybáři, ochranáři. Vyhledejte si odborníky na témata, která chcete řešit, ideálně přímo z vašeho okolí.

 

Zde najdete kontakt na zemědělce, kteří na pozemcích hospodaří. Na webu můžete také zjistit, kdo je správce vodního toku (v sekci „Grafická část“, mapa „Vodní toky a díla“, vyberte vrstvu „ISVS - Voda“ a „Správa vodních toků“).

Zkuste pozvat všechny k jednomu stolu a zahájit diskuzi, jak krajině pomoci.

 

Sledujte, co se chystá

Sledujete různé aktivity, které se ve vaší obci dějí. Můžete připomínkovat územní plány, hlídat, aby se v obci zbytečně nekácely vzrostlé stromy, informujte se o tom, jak se v obci řeší kanalizace atd.

 

Zjistěte, jak jsou na tom pozemkové úpravy. Pokud už byly ukončeny, můžete “lobbovat” za to, aby se navržená opatření opravdu realizovala. Pokud jsou ve fázi zpracování, zajímejte se o to, zda projektant navrhuje dostatek krajinářských opatření.

Pokud zatím nebyly zahájeny, můžete zkusit je iniciovat a pak se opět snažit ovlivnit jejich návrh.

Potřebujete lze zjistit stav pozemkových úprav ve vybraném katastrálním území? Tak to vám pomůže tato stránka.

 

Hledejte vhodné pozemky

Nevadí, že vy sami třeba pozemek nevlastníte. Můžete najít pozemek někoho jiného, který možná půjde využít. Ideální bývají pozemky ve vlastnictví obce, státních podniků Povodí, Lesů ČR nebo třeba některého z vašich sousedů.

 

Prostudujte katastrální mapu, pobavte se se starostou, s vašimi známými, určitě nějaké vhodné místo objevíte.

Popovídejte si s pamětníky, podívejte se do historických map (portál Mapy.cz umí zobrazit mapy z 19. století nebo můžete využít portál Zeměměřičského úřadu s celou řadou historických map).

Z map zjistíte, jak se krajina vyvíjela a třeba kudy dříve vedla cesta, kde býval rybník... Tyto parcely často zůstaly ve vlastnictví obce a je možné je využít. Například obnova historické cesty je skvělá příležitost.

Kde býval rybník, může nově vzniknout jenom třeba tůň, která je na realizaci mnohem jednodušší. V místě historické cesty může být pěšina pro pěší a hezké stromořadí.

 

Zmapujte a nahlaste erozi

Projděte si okolí obce a podívejte se, jak vypadají zemědělské pozemky. Existují volně dostupné mapy, kde zjistíte, jak moc je který pozemek ohrožený erozí. U těch, které jsou ohrožené, se můžete spojit se zemědělcem.

 

Eroze je nejvíce vidět hned po dešti - naplánujte si trasu a jakmile zaprší, vyrazte na obhlídku. Pokud někde erozi objevíte, nahlaste ji státnímu pozemkovému úřadu.

Nejlepší bude, když přijdete na seminář s názvem Krajina je taky soused a přečtete si publikaci Naše krajina. Tam se všechno dozvíte.

Zdroj: Ekolist

více …

„Naše sucho je důsledkem hlouposti, ignorantství či hrabivosti,“ řekl nedávno pro Český rozhlas krajinný ekolog Oldřich Syrovátka. Suchá krajina je podle něj výsledkem hloupého rozhodování a špatné práce neschopných manažerů a politiků, kteří svá špatná rozhodnutí skrývají za klimatickou změnu. Největší problém jsou podle něj systémy melioračních odvodňovacích trubek takřka po celé ČR. Ty byly uloženy pod zem v minulém století a zůstaly tam. 

Odborníci mluvili o melioracích už dávno

V roce 2020 se Syrovátka v Hospodářských novinách podivoval, že se pozornost nevěnuje odvodněným pramenným oblastem. V Česku existují rozsáhlá povodí, jejichž prameniště i nivy jsou prakticky všechny odvodněny (řeky Oslava, Jihlava aj.). Zmiňuje "zemědělskou poušť" na jihovýchodní Moravě, kde jsou všechna prameniště podchycena podzemní drenáží. 

 

Odvodnění zemědělské půdy, někdy souhrnně nazývané meliorace, se v minulosti budovalo proto, aby odvádělo přebytečnou vodu z pozemků. Jednoduše řečeno, když máte podmáčené pole a pošlete tam traktor, tak zapadne do bláta a už ho odtud nedostanete. Ovšem v době těchto úprav se nepočítalo s tím, jak se změní klimatické podmínky a že odvodnění pozemků může způsobit v době sucha problém. 

Nelze ovšem jednoduše říci, že odvodňovací trubky jako takové způsobují sucho a je potřeba se jich zbavit. Vždy záleží na tom, jak jsou odvodňovací systémy řešeny na konkrétním území a co tamní půda potřebuje. Podrobný článek o melioracích vydal Ekolist (rok 2020) - Zbyněk Kulhavý: Drenáže z polí je potřeba vykopat!

Ministerstvo a úřad zjistil, že náprava může přijít až za dlouho

Pojďme se podívat na to, co vláda v boji se suchem a s opatřeními v melioracích dělá. V červnu roku 2020 zpracovalo Ministerstvo zemědělství ČR společně se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030 (Plán).

Podle Státního pozemkového úřadu je tento plán opravdu dlouhodobý, takže se ještě dnes nemůže chlubit výsledky. „Bylo potřeba začít především legislativními kroky. Spojili jsme se s akademickou sférou, abychom získali další data a podklady pro rozhodování,“ uvedla Petra Kazdová, tisková mluvčí SPÚ. Dva roky po vypracování Plánu zaznamenává SPÚ první zkušenosti, a to, že současná dostupná dokumentace umístění odvodňovacích zařízení je nepřesná. „Na současnou dokumentaci se nedá úplně spolehnout. ... Řešením je zpřesněná identifikace, tedy nové mapování odvodňovacího zařízení, čímž by vznikl podklad pro návrhy pozemkových úprav,“ přiznala tisková mluvčí v zaslané mailové korespondenci.

 

Předpokládá se, že převod archivních dokumentů do digitální formy bude trvat do roku 2030 a stát 170 mil. Kč. Teprve pak má proběhnout nové mapování starých melioračních trubek, posouzení technického stavu, vyhodnocení potřebnosti a v případě potřeby provedení návrhu opatření. Vidíte tam také ten dlouhý sled na sebe navazujících kroků?

Podle informace pozemkového úřadu probíhají pilotní projekty v Pardubickém kraji. Nyní jsou v přípravné fázi a první konkrétnější výsledky lze očekávat během roku 2023. 

 

Jednotlivci, spolky, obce a kraje zatím zřizují tůně a mokřady

Tam, kde ministerstvo ještě nemá zmapováno, natož aby konalo opatření, pouštějí se do vlastních aktivit jednotlivci - vlastníci půdy, zemědělci, spolky, obce i kraje a také Agentura ochrany životního prostředí ČR. Díky jejich projektům vznikají tolik potřebné mokřady, tůně, rybníky apod. Dobrým vzorem může být organizace Čmelák, která pomáhá přírodě již 25 let. 

 

Evropské dotace na to jsou

Ministerstvo životního prostředí zařadilo problematiku odvodnění do chystaného Operačního programu životního prostředí 2021 - 2027. Jde o výzvu "Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům", kde je zařazeno také opatření 1.3.5 "Odstranění či eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině". Výzva byla vyhlášená 16. 11. 2022 a předpokládané ukončení příjmu žádostí je 28. 4. 2023. Míra podpory činí 85 %. 

Zde uvádíme odkaz na výzvu: OP Životní prostředí pro období 2021 -2027

 

Držíme palce všem vlastníkům půdy, kteří už nechtějí mít "odvodněnou zemi".

 

Ilustrační foto: Pixabay

více …

Prát krátce by mělo být úspornější, ale není. Na energii jsou výhodnější dlouhé prací programy, protože ty kratší místo otáčení bubnu prostě víc ohřívají, což bere energie více. Expert v rozhovoru pro Deník N nás upozorňuje i na další energetické žrouty v domácnosti. 

Pomůže, když dám všechno prát na rychlý program?

Deník N: "Dlouhé prací programy jsou nejúspornější, protože pokud dáte pračce na praní méně času, vykompenzuje to tím, že pere při vyšší teplotě po delší dobu. U delších programů to není nutné, protože tam se to řeší delším otáčením bubnu při nižších teplotách, což logicky znamená nižší spotřebu."

Na čem vařit?

Deník N: "Když dáte ohřívat vodu, na indukční varné desce ji budete mít ohřátou nejrychleji. Na druhém místě by byla rychlovarná konvice, pak sklokeramická deska a na plynu by to trvalo o něco déle. Při indukci přechází teplo přímo na zahřívanou látku. U plynového sporáku a sklokeramické desky nejprve ohříváme hrnec, a při vaření na plynu logicky většina tepla přechází do vzduchu."

Jaký by měla být spotřeba lednice?

Deník N: "Například pokud máte standardní sestavu, to jest 180 cm vysokou a 60 cm širokou kombinovanou lednici s mrazákem s příkonem 110 až 120 kWh za rok, je to to nejlepší, co můžete v současné době dostat."

Celý rozhovor: Deník N: neperte na kratší programy, když chcete ušetřit, radí expert

více …