Odborníci mluvili o melioracích už dávno
V roce 2020 se Syrovátka v Hospodářských novinách podivoval, že se pozornost nevěnuje odvodněným pramenným oblastem. V Česku existují rozsáhlá povodí, jejichž prameniště i nivy jsou prakticky všechny odvodněny (řeky Oslava, Jihlava aj.). Zmiňuje "zemědělskou poušť" na jihovýchodní Moravě, kde jsou všechna prameniště podchycena podzemní drenáží.
Odvodnění zemědělské půdy, někdy souhrnně nazývané meliorace, se v minulosti budovalo proto, aby odvádělo přebytečnou vodu z pozemků. Jednoduše řečeno, když máte podmáčené pole a pošlete tam traktor, tak zapadne do bláta a už ho odtud nedostanete. Ovšem v době těchto úprav se nepočítalo s tím, jak se změní klimatické podmínky a že odvodnění pozemků může způsobit v době sucha problém.
Nelze ovšem jednoduše říci, že odvodňovací trubky jako takové způsobují sucho a je potřeba se jich zbavit. Vždy záleží na tom, jak jsou odvodňovací systémy řešeny na konkrétním území a co tamní půda potřebuje. Podrobný článek o melioracích vydal Ekolist (rok 2020) - Zbyněk Kulhavý: Drenáže z polí je potřeba vykopat!
Ministerstvo a úřad zjistil, že náprava může přijít až za dlouho
Pojďme se podívat na to, co vláda v boji se suchem a s opatřeními v melioracích dělá. V červnu roku 2020 zpracovalo Ministerstvo zemědělství ČR společně se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030 (Plán).
Podle Státního pozemkového úřadu je tento plán opravdu dlouhodobý, takže se ještě dnes nemůže chlubit výsledky. „Bylo potřeba začít především legislativními kroky. Spojili jsme se s akademickou sférou, abychom získali další data a podklady pro rozhodování,“ uvedla Petra Kazdová, tisková mluvčí SPÚ. Dva roky po vypracování Plánu zaznamenává SPÚ první zkušenosti, a to, že současná dostupná dokumentace umístění odvodňovacích zařízení je nepřesná. „Na současnou dokumentaci se nedá úplně spolehnout. ... Řešením je zpřesněná identifikace, tedy nové mapování odvodňovacího zařízení, čímž by vznikl podklad pro návrhy pozemkových úprav,“ přiznala tisková mluvčí v zaslané mailové korespondenci.
Předpokládá se, že převod archivních dokumentů do digitální formy bude trvat do roku 2030 a stát 170 mil. Kč. Teprve pak má proběhnout nové mapování starých melioračních trubek, posouzení technického stavu, vyhodnocení potřebnosti a v případě potřeby provedení návrhu opatření. Vidíte tam také ten dlouhý sled na sebe navazujících kroků?
Podle informace pozemkového úřadu probíhají pilotní projekty v Pardubickém kraji. Nyní jsou v přípravné fázi a první konkrétnější výsledky lze očekávat během roku 2023.
Jednotlivci, spolky, obce a kraje zatím zřizují tůně a mokřady
Tam, kde ministerstvo ještě nemá zmapováno, natož aby konalo opatření, pouštějí se do vlastních aktivit jednotlivci - vlastníci půdy, zemědělci, spolky, obce i kraje a také Agentura ochrany životního prostředí ČR. Díky jejich projektům vznikají tolik potřebné mokřady, tůně, rybníky apod. Dobrým vzorem může být organizace Čmelák, která pomáhá přírodě již 25 let.
Evropské dotace na to jsou
Ministerstvo životního prostředí zařadilo problematiku odvodnění do chystaného Operačního programu životního prostředí 2021 - 2027. Jde o výzvu "Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům", kde je zařazeno také opatření 1.3.5 "Odstranění či eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině". Výzva byla vyhlášená 16. 11. 2022 a předpokládané ukončení příjmu žádostí je 28. 4. 2023. Míra podpory činí 85 %.
Zde uvádíme odkaz na výzvu: OP Životní prostředí pro období 2021 -2027
Držíme palce všem vlastníkům půdy, kteří už nechtějí mít "odvodněnou zemi".
Ilustrační foto: Pixabay