23.05.2022
Do vytápění, chlazení a napájení budov jde velké množství energie, a to se ukazuje jako stále větší problém. Na účet budov se připisuje až 40 % evropské energetické spotřeby. Spolu s rychle rostoucí cenou energií se zvýraznila potřeba udělat naše budovy úspornější. Jak na to?
Kdo staví nový dům, řešení energetické úspornost se nevyhne. Ale více než 220 milionů budov v Evropě pochází z doby před rokem 2001. A starší budovy jsou mnohem méně účinné při zadržování tepla. Ze 75 % stavebního fondu EU tak zbytečně uniká energie.
Finanční úspora je ale jen jedním z cílů, které mají zelené budovy přinést. Dalším je úspora skleníkových plynů, kterých mají budovy v rámci EU na svědomí celých 36 %. Evropská unie si proto v rámci Zelené dohody pro Evropu dává za cíl zlepšit hospodaření s energií až u 35 milionů budov.
Unie chce vyvolat „vlnu renovací“ tím, že poskytne pobídky a investice a zároveň bude lákat k zapojení národní vlády, soukromé investory, architekty, projektanty a místní komunity. To by mělo nejen snížit emise a zlepšit prostředí v budovách, ale také vytvořit nová pracovní místa ve stavebnictví a snížit účty za energie.
Izolace Nejefektivnější řešení je provést renovaci domu šitou na míru. Začít můžete u energetického auditu nebo posudku. Odborná firma projde váš dům, podívá se do jeho dokumentace a doporučí, jaká opatření udělat, abyste předešli zbytečným ztrátám energie. Je to sice nákladná investice, ale bude se vám vracet zpět v nižších účtech za energie.
K častým opatřením patří přidání izolace na dům, střechu nebo výměna starých oken za dvojitá nebo trojitá. Je třeba ovšem počítat s tím, že těmito úpravami by měla jít ruku v ruce další opatření jako pravidelné nebo nucené větrání, abyste si v domě nevytvořili problém s vlhkostí a kvalitou vzduchu.
To se samozřejmě týká i bytových domů. Podle publikace Ekowattu Pasivní panelák? A to myslíte vážně? lze většinu bytových domů včetně paneláků rekonstruovat do nízkoenergetického nebo pasivního standardu, a to s rozumnými náklady a reálnou návratností. Jen to nemůže být jen jeden krok, totiž zateplení a kvalitní okna. Aby se v dobře zaizolovaném paneláku dobře žilo, je nutné zajistit právě větrání, typicky přes rekuperaci, nucenou výměnu vzduchu.
K úspoře emisí skleníkových plynů také mohou vést technologie vytápění a chlazení využívající energii z obnovitelných zdrojů, zejména tepelná čerpadla a solární topné systémy. Podle studie Proč by vaším dalším kotlem mělo být tepelné čerpadlo jsou elektrická tepelná čerpadla pro spotřebitele nejlevnější ekologickou variantou vytápění.
Pomocí „chytrého vytápění", kdy tepelné čerpadlo využívá levnější energie mimo špičku, je možné snížit náklady na vytápění až o 25 % ve srovnání s plynem. Chytré využívání elektřiny totiž snižuje potřebu investic do elektrických sítí.
V chladném podnebí je cílem udržet v zimě v domácnostech teplo, v teplém podnebí je cílem, aby se dům v létě nepřehříval.
Pokud vlastníte starší dům a zvýšení energetické účinnosti je pro vás téma, zde je několik tipů, na co zaměřit svou pozornost.
Tepelným ztrátám i přehřívání bytu pomáhají zabránit žaluzie a závěsy. V zimě pomáhají předejít únikům tepla, v létě přehřátí bytu. Nejúčinnější jsou v tomto směru žaluzie venkovní, protože zadrží teplo venku.
• Používejte prahy a těsnění proti průvanu, abyste zabránili úniku tepla.
• Snižte teplotu, na kterou vytápíte, o jeden až dva stupně. Ubráním 1 °C snížíte náklady na vytápění přibližně o 6 %, ubráním 2 °C klesnou náklady o 10–13 %. Ušetříte tím řádově tisíce Kč za rok. V obývacím pokoji se za dostatečnou teplotu považuje 20 °C, v ložnici stačí 17 stupňů.
• Netopte v místnostech, kde se nezdržujete dlouho, jako jsou chodby, předsíň nebo koupelna. Pokud je to pro vás nepředstavitelné, vyzkoušejte nejdřív to, že je budete pouze temperovat na základní teplotu.
• Vypínejte nebo snižte topení, když z bytu odcházíte, popřípadě investujte do dálkového ovládání, abyste mohli topení zapnout před příchodem do bytu.
• Nezakrývejte radiátory nábytkem nebo závěsy. Teplo pak nemůže volně odcházet do místnosti.
• Jednou ročně odvzdušněte radiátory, abyste zajistili, že fungují efektivně. Na stěnu za ně nainstalujte speciální fólii, aby odrážela teplo od stěny zpět do místnosti.
• Větrejte krátce a intenzivně. Otevřít okno dokořán na pár minut zajistí výměnu vzduchu lépe než mít otevřené okno „na ventilačku“. Zároveň to tolik neochladí místnost. Pokud větráte delší dobu, vypněte topení.
• Investujte do úsporných žárovek.
Zatímco mnozí z nás bydlí ve starších budovách, v Evropě každý den vznikají nové stavby. Co ale dělá novou stavbu „zelenou“?
- Bioklimatický design: pokud při navrhování budov berou architekti v úvahu místní klimatické podmínky, mohou významným způsobem přispět k tomu, že nová stavba bude hospodárná. Někdy stačí mít okna na sever nebo naopak na jih, funkční zastínění před přehříváním, venkovní žaluzie, nebo správnou barvu střechy pro odraz slunečního záření.
- Udržitelné materiály z místních zdrojů: k minimalizaci dopadu budovy na životní prostředí lze použít dřevo, kámen a přírodní vlákna. Recyklované materiály z demolovaných budov lze použít na stavbu a izolaci.
- Použití chytrých materiálů: některé materiály, jako je beton nebo nátěry na kovy, mohou být navrženy tak, aby reagovaly na své prostředí a samy se opravovaly, čímž se prodlužuje jejich životnost.
- Chytré využití prostoru: návrh domu by měl usnadnit optimalizaci využití energie; pokoje by například neměly být příliš velké.
- Využití obnovitelných energií: nové budovy by měly být navrženy tak, aby využívaly solární, geotermální, větrnou a hydraulickou energii, aby se dále snížila jejich uhlíková stopa
Jiří Jeřábek, který se aktivně zajímá o klimatická a úsporná opatření, se s příbuznými zaměřil na nízkonákladové úpravy domu. „Před zimou jsme koupili a pověsili těžké závěsy před dveře na balkón a na schodiště, zkrátka mezi vytápěné a nevytápěné prostory. Na noc důsledně zatahujeme rolety na oknech a ráno je opět vytahujeme,“ popisuje Jiří Jeřábek jednoduché principy, kterými se řídí.
„Do netěsnících oken jsme nalepili izolaci a izolační pěnou utěsnili škvíry pod parapetem. Za radiátory jsme nalepili odraznou fólii a koupili jsme teploměr, abychom měli přehled, jak teplo v místnostech je,“ pokračuje Jeřábek. Kromě opatření zaměřených na teplo nakoupil sobě i příbuzným úsporné žárovky a úsporné sprchové hlavice.
Zdroj: Ekolist
více …23.04.2022
Život je plný nejistoty, ale jedno je téměř jisté. Letos v létě nejspíš bude zase sucho. Pokud se v srpnu nechcete tvářit překvapeně, není od věci svou zahradu na scénář možného nedostatku vody připravit. Ideálně tak, abychom vlny horkého počasí přestáli už každý následující rok s větším přehledem. Jen naše špatná nálada totiž očekávaný déšť nepřivolá.
Kdy s přípravou vaší zahrady na sucho začít? Nejlépe před dvaceti lety. OK, na to teď už není čas. Nicméně s tím musíte začít letos, jinak bude vaše zpoždění dál narůstat.
Důležité je zhodnotit celý profil vaší zahrady, říct si upřímně, co od ní očekáváte. Má to být smaragdový chrám klidu a ticha, zelená svatyně odpočinku, botanický klenot? Nebo na vaši zahradu mají mít přístup i děti, pes? Je to zahrada produkční, nebo spíše estetická? Máte ji spíš jako kulisu ke grilování, náhradní parkoviště pro druhé auto, nebo pasete tu kozy?
V odpovědi se skrývá váš další přístup. Společným jmenovatelem je tu ale nový způsob rozvržení vegetace v prostoru. Je to to, čemu programátoři někdy s humorem sobě vlastním říkají optimalizace. Dobrá zpráva je, že pokud se rádi rýpete v zahradě, pak si přijdete na své.
Co topografie terénu? Máte tu nějaký svah? A mohl bych ho vidět? Prvním krokem ke zvýšení stability zahrady během sucha je totiž zvýšení členitosti povrchu. Ano, tady milovníci zarovnaných golfových koberečků zapláčou. Čím víc terásek, skalek, svažitých partií a údolíček dokážete na jednotku plochy nové zahrady nasekat, tím lépe. (Ano, přeháníme, ale jen trochu.)
Ona členitost totiž vytváří pestrou směs mikrohabitatů, s různými gradienty abiotických podmínek. Vytváří se tím nová osa pro místní vodní režim, pro tvorbu zastíněných míst i přehřátých plošek. Je to pestré. A pracné. Než ale vezmete do ruky krumpáč, zkuste to nejdřív s tužkou a papírem. Jak je vaše zahrada orientována ke světovým stranám? Topí se celý den ve slunečních paprscích? Členité prvky, které byste měli budovat, by na tyto skutečnosti měly reagovat.
Budujte zahradu s radostí z pestrosti jednotlivých dílků, vyhněte se uniformitě. Není vůbec od věci shrnout do koutů zahrady vícero uživatelských programů. Ano, tam, kam pere slunce, přijde skalka. A jinam třeba zídka seskládaná z kamenů. Vytvářejte malé, rozmanité ostrůvky života.
Neláká vás zahrada připomínající výstavu hornin? Zkuste třeba proutěné zástěny, dřevěné klády, lemování záhonů, výškově odlišené kaskády.
Vaším cílem je minimalizovat ztráty odparem, a ten je prostě z hrbolatého povrchu nižší, než z placatého. Pak je tu samozřejmě ta maličkost s tím dvacetiletým zpožděním. Odpar je menší ze zastíněné plochy. Takže by to teď zatraceně chtělo pár vzrostlých stromů. Pokud jste je nevysadili před dvaceti lety, tak to udělejte co nejdříve. Hned, jak nastane nejbližší podzim. Vaše děti vám pak jednou třeba přinesou kytičku na hrob.
Samozřejmě dobře vyberte místo. Potřebujete, aby strom stínil váš pozemek, ne sousedům výhled. Respektuje, že váš strom může sousedovi vadit. Myslí na to občanský zákoník, který takovou situaci popisuje: Paragraf 1017: Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Jasně, nic, žádné stromy sázet nebudete, protože z nich padá listí, musí se to hrabat, přijde vítr a strom padne na dům nebo nedej bože na auto. Pak si ale v létě nestěžujte, že máte za domem výheň.
Zástin stromy, a to nejen po obvodu zahrady, ničím nenahradíte. A když je vysadíte letos, do budoucna neprohloupíte. Nemusí jít hned o dvacetimetrové velikány, ale aspoň o nějaké to patro vegetace navíc. Jsme zase u té členitosti. I malý strom nebo keř vrhá stín, a ten „drží vodu v zemi“.
Dožívá na vaší zahradě pár posledních dřevin? Vysaďte další, které je časem nahradí. Pracujte s fantazií, s tím, jak se pohybuje slunce na obloze, kudy nejčastěji vane vítr. Nenechte si zahradu zbytečně přesušovat ani vyfoukávat.
Zatím jsme vám poradili, abyste svou zahradu překopali, udělali z ní členitý tankodrom a ideálně zasadili pár stromů. Což jsou rady, za které asi moc slušně nepoděkujete. Ale jak vzápětí uvidíte, bude ještě hůř. Protože sucho v budoucnu bude, bude větší a intenzivnější. A řada kytek, které dnes spokojeně pěstujete, se prostě neudrží. Budou muset pryč. I to je adaptace na sucho.
Jsme v jádru optimisté a tak zatím nedoporučujeme sadit pomerančovníky a olivy. Jejich subtropický čas u nás ještě zcela nenadešel. Zbavit byste se ale měli (raději jen z ekologického hlediska) nehospodárných pijáků a chronických citlivek.
Ano, díváme se na váš pečlivě střižený trávník a významně přitom zvedáme obočí. Je extrémně žíznivý, nese jen minimum druhů. Možná je potěchou pro oko a pěkně se po něm chodí bosky, ale praktický význam u nás nemá žádný. Což takhle jej nahradit třeba květinovou loučkou? Něčím, co je pestré, nevyžaduje pravidelnou zálivku, kosit potřebuje jen občas, je to proměnlivé po celou sezónu a ještě z toho mají radost hmyzáci?
K osevu se vyplatí pochopitelně jen takové směsi semen, které zvýší kořenovou hloubkou substrátu, vytvoří na zemi vrstvu drnu, který bude jako houba zadržovat vlhkost. Čím vyšší vlas, tím menší chlast, jak říkají zahradníci. Uzpůsobit svému vkusu a klimatickým podmínkám musíte i osádku dalších rostlin. Preferujte spíše místní záležitosti, které se s horkým domácím klimatem vypořádají.
Déšť ničím nenahradíme. Dva řádky rajčat, které nakonec přinesou pořádný košík plodů, spotřebují za šest suchých týdnů třeba 150 litrů vody. Pokud byste u své zahrady nechtěli nic měnit a přitom dosáhnout úplné nezávislosti na dešti, bude to chtít nějakou nádobu.
Ano, sbírejte a jímejte dešťovku, napojte okapy na barely, využijte IBC repasovaných kontejnerů (ale bacha, berte jen ty, ve kterých nebyly nějaké drsné chemikálie). Nejlepší je si u domu zakopat do země plastovou nádrž. Můžete do ní pak chytat dešťovou vodu ze střechy. Voda pod zemí se navíc nezkazí, netopí se v ní ptáci a nádrž nezabírá místo. A můžete na ní dostat dotaci z Dešťovky (nebo si to spáchejte samo domo a ušetříte si papírování).
Ale tolik vody, abyste s ní vydrželi na nevhodně sestavené zahradě s nevyhovující obsádkou, v budoucnu prostě mít nebudete. Co s tím? Jedna věc je vodou zbytečně neplýtvat a druhá pak vodu na zahradě udržet. S tím souvisí ochrana půdního povrchu a téma mulče.
Mulč dokáže zázraky. Zahradníci ho mají rádi, protože ve správné vrstvě tlumí růst plevelů. Vlhkost se v něm přirozeně udrží mnohem déle, je to další vrstva mezi půdou a pražícím sluncem. I kompost je nad zlato. Naopak písčitá půda po zálivce jen zasyčí a je hned zase suchá. Přítomnost organické vrstvy je z hlediska zvýšení vododržnosti půdy důležitá. Takže jestli na zahradě nemáte kompost (co jste to za zelenáče?), tak si ho založte. Můžete tam pak shrabávat ty hromady listí z vysázených stromů!
Pěstovaným rostlinkám nezapomeňte občas ulehčit jejich život tím, že mezi nimi proberete plevel. Zbavíte je tím žíznivé konkurence.
A teď zase trocha fantazie: Letos v srpnu pravidelné deště zrovna nečekáme, ale zkuste popřemýšlet nad tím, kudy se bude po celý rok a následující léta dešťová voda ve vaší zahradě ubírat. Spadne prostě z výšky na přesušený trávník, jen to zasyčí, a je hotovo? Kápne na vyasfaltované parkovací stání a zmizí se zabubláním v kanalizaci? Nebo se jí jako první do cesty postaví listy stromů, ze kterých skápne na keře, osvěží ostrůvky zeleně a pak se konečně vsákne do mulče pod bylinkami vaší louky, odkud zamíří ke kořenům? Asi teď už chápete, jaký rozdíl je v pohybu vody v členité zahradě s rozmanitou vegetací a na anglickém trávníku. Voda a vlhkost bude mít za sucha tyto vegetační překážky v cestě, a proto ji víceméně udrží na vaší zahradě.
Další praktické finty se týkají zalévání. Co radíme? Nezalévejte, když opravdu nemusíte. A když už, tak zalévejte pořádně a intenzivně, ale nepravidelně. Je to lepší než pravidelná, ale skromná zálivka. Proč? Prvním doporučeným přístupem totiž nutíte rostliny zabojovat o své místo na Zemi. Během sušších epizod musí „vysílat“ mladé kořínky do větší hloubky ve snaze urvat si trochu půdní vlhkosti. Ty, které si rozmazlujeme pravidelnou zálivkou, koření jen mělce při povrchu. V případě extrémního výkyvu počasí jednoduše uschnou, zatímco „zodolněné“ rostliny vydrží více.
Musíte zalévat? Zkuste si ráno přivstat. Megahloupost je zalévat během největšího horka. Má to minimální účinek, je velký odpar a většinu rostlin můžete vodou „spálit“. Zálivku dávkujte jemně a snažte se dopravovat ji přímo ke kořenům. Zalévejte přímo rostliny, ne suchou půdu okolo.
Namísto jednodruhových linií by byly vhodnější vícedruhové směsi, které by se částečně překrývaly. Proč? Spotřeba vody na řádek je větší, než na jeden shluk. Rostliny shromážděné „po kupě“ jsou schopny vodu lépe zužitkovat a současně si v ostrůvku udrží lepší mikroklima. Se stejnou dávkou vody tak dokáží déle a lépe pracovat. Z hlediska skladby druhů tím přímá omezení nevznikají. Mění se jen způsob, jakým budete se zelení pracovat v rámci totožného prostoru.
Pokud své prozelené cítění chcete podtrhnout nějakým stromkem, ale máte to problém zdůvodnit svému materialisticky založenému partnerovi nebo partnerce? Operujte s hodnotou pozemku. Věděli jste, že hodnota nemovitostí se vzrostlými stromy je katalogově o 15-20 % vyšší, než u těch holých?
Takže vlastně u zahrádky svého rodinného domku tvoříte hodnotu za miliony. Benefitů plynoucích ze stromů je navíc dlouhá řada: kromě zvyšování vlhkosti a poskytování stínu, ochlazování okolí čistí vzduch od prachu, zpomalují nepříjemné proudění větru, slouží jako akustická bariéra. A taky jsou úplně obyčejně hezké.
Kamenné skalky slouží jako akumulátor tepla. Přes den je pojímají a v noci vyzařují do okolí. Plánujte je proto s ohledem na jejich okolí. Neinstalujte je zbytečně tam, kde chcete mít „chladno“. Podobné je to i s posypem cestiček kamínky nebo rovnou jejich betonováním. Jsou to prostě rozvody nezamýšlené tepelné sítě. Pevnému dláždění se vůbec vyhýbejte. Snažte se podpořit a umocnit vsak vody tam, kam patří: do půdy. Když už opravdu musíte dláždit, třeba prostor pro parkování, použijte zasakovací dlaždice.
Proti gustu… vlhkost v zahradě rozhodně umí oživit a když jej chytře postavíte (ideálně do stínu) i s několika nášlapnými kameny, vytvoříte i stylové napajedlo pro ptáky. Ti mají taky žízeň. Jen pozor na zbytečný odpar. Vyplatí se proto hladinu jezírka pokrýt splývavými listy vodních rostlin, abyste se brzy neocitli na samém dně.
zdroj: ekolist.cz
více …14.04.2022
Už je to pár let, co se náš původně decentně okrasný balkón stal malou kuchyňskou zahrádkou. Petúnie a muškáty nahradily aromatické bylinky, rajčata, okurky, saláty, ředkvičky a další jedlé rostliny.
Postupem času jsem náš „pidibalkón“ o velikosti asi 7 m2 pronajala ještě několika ovocným keřům a sezónně též kalifornským žížalám ve vermikompostéru (skvělý zdroj kompostu!). A jelikož ostatní členové rodiny vytrvale trvají na přítomnosti lavičky, žádnou další chutnou flóru už na balkón nepropašuju. Vy však možná ano.
Na balkóně stejně jako na zahradě poroste jen to, co bude mít pro růst ty správné podmínky. Balkónová zahrádka orientovaná na jih tedy skýtá velký potenciál pro pěstování rajčat, paprik, okurek, středomořských bylin a třeba i fíků či minikiwi a dalších slunce milujících rostlin.
Naopak zastíněný severní balkón bude pěstitelským oříškem, kde se obstojně povede snad jen populárnímu medvědímu česneku či mařince vonné. Západně a východně orientované balkóny mají sice své limity, ale pokud vám architektonické uspořádání poskytne alespoň půldenní dávku slunečních paprsků (4 až 6 hodin přímého slunečního svitu), lze se s trochou péče radovat ze slušné úrody.
Navíc existuje řada rostlin a keřů, které takové podmínky přímo uvítají! Kupříkladu závětří upřednostňující angrešt (kvůli místu ideálně stromkový), rybíz a třeba i máta a jahodník vám za polostín vyloženě poděkují. Vždy tedy ušetříte peníze, čas i energii, budete-li rostliny sázet do podmínek, které odpovídají jejich nárokům – což se týká nejen oslunění, ale třeba i proudění větru, kyselosti a propustnosti půdy, hloubky a velikosti pěstebních nádob i nároků na zálivku a hnojení.
bylinky (petržel, pažitka, máta, meduňka, šalvěj, levandule, tymián, rozmarýn, bazalka, lichořeřišnice apod.), rajčata (i divoká), papriky, okurky, hrách, ačokča, saláty, špenát, ředkvičky, jahody, angrešt, rybíz, zimolez kamčatský, kanadská borůvka, fíkovník, muchovník atd. (Při nákupu se ptejte na kultivary vhodné na balkón.)
Před samotným nakupováním a výsadbou doporučuji odpovědět si na několik zásadních otázek… Poskytne můj balkón dané rostlině dostatek slunce? Jaké nádoby budou pro danou rostlinu vhodné (velikost, hloubka), praktické a pro mne i designově přijatelné? Jak vyřeším zálivku v době dovolených? A konečně; jaká je nosnost balkónu? Ono přeci jen několik velkých květináčů, košů a kyblíků plných zeminy něco váží!
Navíc jak známo, s jídlem roste chuť, a z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že i přes velkou sebekázeň bude mít balkón tendenci se stále více ozeleňovat dalšími pěstitelskými experimenty. A jaké typy nádob jsou pro nadzemskou zahrádku ideální?
Samozřejmě, že i zde vše závisí na tom, co sázíte a na jakém stanovišti. „Plasťáky“ jsou sice lehké, ale narozdíl od terakotových nádob „nedýchají“, snadněji se přelijí a přemokří, což může mít za následek hnití kořenů.
A pozor, důležitá je kupodivu i barva; je-li květináč oděn do smuteční černé, bude se jeho obsah na celodenním jižním slunci přehřívat!
Stále populárnější „samozavlažováky“ jsou sice praktické, ale ne každému se plast líbí, a ne vždy je lze sehnat v dostatečné velikosti. Zato méně nároční ekologicky naladění upcyklátoři umí využít k pěstování ledacos – a nemusí to ani vypadat špatně! Sázet lze do starého smaltovaného kýble nebo lavoru (udělejte dírky do dna!), nepotřebných proutěných košů (vnitřek vystelte netkanou textilii), do jakýkoliv dřevěných bedniček, do starších stavebních nádob apod.
Kupodivu se mi při zakládání balkónové zahrádky osvědčilo inspirovat se principy, které se aplikují v přírodních či permakulturních zahradách. S trochou „fištrónu“ natěsnáte do jedné nádoby různá rostlinná patra a spřátelené rostliny, které se navzájem podporují v růstu nebo jsou si užitečné jiným způsobem. Například odpuzují škůdce či vábí opylovače.
A pozor, i na balkoně můžeme v jednotlivých nádobách vytvořit pomocí kamenů, zastínění a třeba i mulče specifické mikroklima – středomořskou skalku či „lesík“ s borůvkami.
Rajčata, bazalka, salát dubáček, roketa
Rybízy, máta, mangold
Fíkovník, netřesky, petržel
Tymián, šalvěj, měsíček, lichořeřišnice
Stromkový angrešt, ačokča
I malý balkón je násoska a vypije během sezóny hodně vody, což nejednu ekologicky orientovanou duši ponoukne k využívání tzv. šedé vody z koupelny (pochopitelně by nemělo jít o vodu po praní).
Rychlé vysychání půdy lze zpomalovat mulčem. Mulčovat lze slámou, listím, tenčí vrstvou trávy, štěpkou, šiškami (kyselomilné rostliny), světlými kamínky apod. Mulčování na balkoně má oproti mulči v zahradě dokonce jednu výhodu; pod mulčem se vám neusídlí slimáci a hryzci.
Vodu je možné v pěstebních nádobách též „dávkovat“ různými domácími závlahovými systémy, např. s využitím PETek nebo malých květináčů – návodů je na internetu bezpočet.
Na balkónu vám pochopitelně „nepofrčí“ rostliny s rozsáhlým kořenovým systémem a hlubokými kořeny, dále pak rostliny s velkými nároky na vláhu, živiny a prostor. Na „pidibalkónu“ špatně uživíte bujně rostoucí cukety, dýně a třeba i větší červené melouny. Dařit se moc nebude ani řepě, bulvovému celeru, rostlinám s dlouhým užitkovým kořenem apod. Pěstování brambor či cibule je možné, ale vzhledem k omezenému místu v zemi se vám nevyplatí. Smysl pochopitelně ztrácí i pěstování obilí.
Produkci získanou z balkónu lze vnímat spíše jako „koření“ kuchyně (a hobby), než jako krok k částečné potravinové soběstačnosti. Pokud však rádi bylinkaříte, zajistí vám i malá zahrádka bylinné čaje a tinktury na zimu.
Trochu jinak na tom budete v případě, jste-li single a obhospodařujete prostornou terasu. Tehdy se vám může stát, že budete v sezóně rozdávat rajčata, papriky, okurky, možná i ačokču a některé byliny a nejspíš dáte i nějaký ten rybíz či angrešt do mrazáku.
Zdroj: Ekolist
Foto: pixabay.com
více …01.04.2022
Každý den bychom měli strávit co nejdelší čas venku na denním světle. Ekolist doporučuje alespoň půl hodinu před spánkem ztlumit osvětlení a vypnout všechny displeje, používat světelné zdroje s velmi teplým světlem bez modré složky. Pokud večer potřebujeme počítač nebo mobil, nainstalujme nebo povolme si režim omezující modrou složku.
• f.lux (zdarma, MS Windows a macOS),
• Redshift (zdarma, Linux),
• Twilight (základní verze zdarma, Android)
• Red Moon (zdarma, Android)
• Iris (placený, MS Windows, macOS, Linux, Android, iOS)
• Night Shift (nativně v iOS od iPhonu 5S),
• Night Mode (nativně v Android od verze 7),
• Night Light (nativně v prostředí GNOME 3 pro Linux),
• Night Color (nativně v prostředí KDE Plasma pro Linux),
• Night Light (nativně v MS Windows od verze 10),
• Eye Comfort Mode (televizory LG),
• a u dalších televizorů naleznete možnost blokování modré složky: zkuste změnit režim zobrazování (teplota chromatičnosti, colour tone, barva obrazu či podobně) na teplý a komfortní pro noc.
Zdroj: Ekolist: Objev třetího receptoru v oku změnil náš pohled na zdravou světelnou životosprávu
více …21.03.2022
Ceny zemního plynu i elektřiny v Evropě atakovaly maxima a vzhledem ke geopolitické situaci ve světě nelze očekávat, že v dohledné době pořídíme vytápění domácnosti za příznivějších podmínek. Dříve než se pustíte do hledání alternativních zdrojů nebo zateplení za statisíce korun, zkuste menší změny, díky kterým rychle a významně ušetříte již dnes.
S nastavením teploty v našich domácnostech si až doposud vzhledem k cenově dostupným energiím nikdo příliš hlavu nelámal. Mnoho cizinců si všímalo, že naše domácnosti jsou přetopené. Udržovat tzv. trenýrkovou teplotu v bytě během zimních měsíců však vyjde při současných cenách velmi draho, a tak nezbývá než velmi rychle otočit termostatem doleva a trochu se přiobléknout.
„Aby se spotřeba odrazila ve výši plateb za energie, můžeme začít právě u vytápění a snížit teplotu v domácnosti,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Pokud snížíte teplotu v bytě o jediný stupeň, klesne spotřeba energie až o 6 procent. Za dostatečnou teplotu se považuje 20 stupňů Celsia v obývacím pokoji a 17 stupňů v ložnici. Doporučení Světové zdravotnické organizace hovoří o 18 stupních, jako o minimální teplotě v obývacím pokoji. Například obyvatelé Velké Británie nebo Japonska mají tepelný komfort v domácnostech ale ještě o něco nižší.
Kromě snížení teploty v místnostech, kde se obvykle nezdržujete, lze plýtvání předejít i správným větráním. „Než mít delší dobu otevřené okno tzv. na ventilačku, je efektivnější vypnout radiátory a krátce a intenzívně vyvětrat. Není ale dobré ochlazovat místnosti příliš, protože opětovné vyhřívání bude vyžadovat více energie,“ vysvětluje Hekšová.
Radiátory by neměly být zakryté nábytkem ani záclonami nebo závěsy. Vyplatí se také mezi stěnu a radiátor umístit speciální fólii, která bude teplo odrážet zpět do místnosti, místo toho, aby energie unikala ven.
Jednoduchá a úsporná opatření můžeme ale snadno zavést i v kuchyni. Stačí například používat při vaření pokličku, čímž významně zkrátíte dobu vaření a ušetříte až 50 procent energie. Velkým ztrátám lze zamezit používáním správné velikosti plotýnky a také při vaření více plánovat. Proč neupéct najednou více jídla, když horkovzdušná trouba rozvádí teplo rovnoměrně po celé troubě? Spousta energie se ušetří také tím, že krátce před dokončením necháte jídlo tzv. dojít ve vypnuté chladnoucí troubě či na plotýnce.
Nejvíce elektrické energie v domácnosti ale spotřebuje chladnička. Je to až 20 procent z celkové spotřeby elektřiny, a proto se vyplatí zkontrolovat, zda není umístěna v blízkosti zdrojů tepla a zda její zadní část má dostatečný odstup od zdi. Výrobci doporučují ponechat mezeru 5 až 10 centimetrů. V delším časovém horizontu poznáte na své peněžence i změnu nastavení teploty. V chladicí části není zapotřebí teploty nižší než 5 stupňů Celsia, v mrazicí stačí nastavit hodnotu mínus 18 stupňů.
více …29.12.2021
Úbytek hmyzu v zemědělské krajině je způsoben zejména pravidelnými aplikacemi pesticidů. Rovněž absence rozptýlené zeleně v podobě mezí či pásů keřů mezi rozlehlými lány je příčinou, proč při procházce po polní cestě nezahlédneme motýla, brouka, ani obyčejnou mouchu. Včely zde mají potravu jen v době květu řepky, a to se ještě musí dobře pohlídat, aby i ony se nepotkaly s čerstvě rozprášenými postřiky.
Z těchto důvodů se dnes chov včel stává populární spíše ve městech, kde pilní opylovači mají na střechách budov klid a v okolních parcích dostatek chemicky neošetřované pastvy. Ale i zde má včelaření svá úskalí, a do ideálního stavu to má hodně daleko. Situace by mohla být podstatně lepší, nebýt lidské neznalosti a lhostejnosti. Představa o „hezkém prostředí“ totiž vytváří na mnoha místech sterilní zelenou poušť, která však nesvědčí včelám ani jinému hmyzu, potažmo ani ptákům.
Časté sečení trávníků téměř dohola napomáhá vytvářet městské tepelné ostrovy kvůli nedostatečnému ochrannému krytu vegetace, kterou se potom architekti snaží dostat alespoň na střechy domů. To je poněkud nesmyslná a drahá náhražka. Ale lidské konání bývá někdy těžko pochopitelné až absurdní, a snad právě proto se těmto novotám dostává publicity a dotační podpory.
Sečení trávníků v době květu pampelišky ničí jeden z mála vydatných jarních zdrojů včelí pastvy (někde jediný), a navíc jich ještě spousta v zápalu práce zahyne pod bubny sekaček. Při mulčování hynou nejen včely, ale i ukrytá mláďata kosů, drozdů, ježků nebo zajíců, a samozřejmě veškerý luční hmyz. Jak z logiky věci vyplývá, stačilo by posunout termín sečení o 1–2 týdny, až květ pampelišky dozraje a vytvoří nažky s bílým lehounkým chmýřím.
Pro sečení městských trávníků proto platí, tak jako pro máloco jiné, známé pořekadlo – někdy méně znamená více. Místo tří až pěti sečí by stačily dvě. Jedna po odkvětu pampelišky na konci května, druhá v půli srpna. Takhle nějak se to praktikovalo dříve ke spokojenosti občanů a ve městě pasoucích se včel a čmeláků. A pokud už sekat častěji, stálo by zato zvážit, zda tak nečinit pouze v blízkosti chodníků a na hřištích. Zarostlejší střed zelené plochy by snad nikomu vadit neměl
Nejen zbytečné a škodlivě časté sečení trávníků nesvědčí klimatu a přírodě ve městě, za pozornost stojí i trend ve vysazování stále většího množství exotických dřevin. Jako by i zde platilo: čím hloupější, tím lepší. Cizokrajné dřeviny mají většinou chemickou obranu (toxicitu) proti našemu hmyzu, takže ač takový šeřík nebo zlatý déšť jsou dekorativní či lákavě aromatické, pasoucí se včelku nebo obyčejnou mšici na nich nenajdete. Co naopak hmyz a ptáci ocení, jsou např. vzrostlé lípy, na nichž včely nacházejí potravu i po odkvětu v podobě medovice, jakožto produktu mšic. Tzv. medovicový (nebo též spadkový) tmavě zbarvený med – možná i trochu paradoxně – patří mezi nejchutnější. Z uvedeného plyne, že než dosáhneme podoby „chytrého parku“, budou muset zahradníci provést ještě hodně změn, zejména v myšlení.
Máte-li možnost ve svém okolí ovlivnit výběr vysazovaných dřevin a způsob sečení trávníků, mějte tato fakta na vědomí. Sterilní městské prostředí se svou zelenou pouští možná oku technokrata či řadového občana lahodí, avšak k živé přírodě je nemilosrdně kruté. Přitom stačí relativně málo a pomůžete zvýšit druhovou diverzitu lidských sídel, když už se to nepříliš daří v zemědělské krajině.
více …