Zelenenoviny.cz

Zima už je tu a příroda potřebuje pomocnou ruku. Venku uhodily mrazy a spousta potravy se doslova zavrtala pod zem a na stromech a keřích již nic neroste. Mnoho zvířat se proto uchyluje k zimnímu spánku nebo odlétá do teplých krajin. Co však ptáci, kteří u nás zůstávají?

 

  Přikrmování ptactva v zimě se stalo tradicí a pro některé koníčkem. Nezáleží na tom, zda žijete v domku nebo vlastníte byt. Krmítko lze připevnit kdekoliv. A pokud nechcete balkon plný trusu, můžete zob a lojové koule věšet a nosit na jedno vybrané místo v přírodě. Je to však nutné?  

Ornitologové nejsou jednotní v názoru. Přesvědčte se sami. Někteří tvrdí, že si příroda poradí sama, jiní zase, že vlivem úbytku hmyzu (což způsobují lidé) je nutné přírodě naopak pomoci. V podstatě jí to nahradit. Ptáčci jako stehlík, sýkorka, zvonek a další se vám odmění divadlem za oknem, kdy nastane boj o jídlo. V krmítku se různě střídají a veselé poskakování a přelétávání na okolní větvě bude pro vás oživením dne. 

Vyberte vhodné místo a čas pro přikrmování 

Krmítko rozhodně umístěte na bezpečné místo. Mělo by pevně držet a nebýt přístupné predátorům, jako jsou psi a kočky. Také by nemělo být poničené, ztrouchnivělé a rozhodně bez trčících hřebíků apod. Nemusí to být ani nejnovější model. Úplně postačí podlaha, střecha, bidýlko, kde si ptáček sedne, podle druhu ptactva vyberte správný model krmítka. Nachystat si jej lze už začátkem listopadu. 

Správné přikrmování začíná během listopadu a končí v březnu. Někdy se udává, že je potřeba mít vše přikryté sněhovou peřinou, než nasypete první zrní, ale to není pravda. Je mnohem účinnější začít malým množstvím a postupně zvyšovat. Ptáci si tak budou ještě potravu hledat sami a zároveň si zvyknou na pravidelný přísun. Během zimy pak množství navyšte a snažte se o pestrost.  

Krmte směsí pro ptáky, ne zbytky jídla 

Úplně nejjednodušší je zakoupit krmnou směs u chovatelů nebo ve zverimexu. Je namíchaná tak, aby prospěla mnoha druhům a dodala jim to, co potřebují. Do krmítka také můžete vložit ovesné vločky, mák, nastrouhanou mrkev, jablka, olejnatá semena, oříšky a obiloviny. Každý si přijde na své. Doporučení jak ptáky krmit je mnoho. Rozhodně neservírujte žádné zbytky z kuchyně a plesnivé kousky. Lidská strava je mastná a těžká. Mnoho ptáků po ní zbytečně uhyne. 

Nezapomínejte ani na vodní ptactvo a zajděte jim na řeku a jezera dopřát čerstvé listy salátů, kousky měkkých neslaných housek a jablka.  

Ptáci, kteří mají dostatek potravy přes zimu v dané lokalitě si pak na jaře na stejném místě vyvedou mladé. A pro ně budou chytat mnoho hmyzu. Pomůžou tak i vám.  

více …

Pokud si nekupujete každou sezonu nové boty, musíte se o ty své starat tak, aby vám dlouho vydržely. Na podzim začíná více pršet, takže musíme především ošetřit povrch bot, aby do nich nezatékala voda.

 

 

 

 

 Co je impregnace

Impregnace je napouštění ochranných látek do materiálu, má předcházet jeho poškození způsobené různými vlivy, jako vlhkostí, plísněmi, znečištěním. V zimě na boty působí déšť, sníh, ale třeba i sůl a další posypové látky. 

Reklama:

„Pokud jde o koženou obuv, je potřeba vyhýbat se při péči chemickým prostředkům,” doporučuje zástupce obchodu se značkovou obuví na Novinky.cz. 

 

V běžných obchodech s obuví vám nabídnou, že vám boty za příplatek rovnou naimpregnují. Používané chemické spreje, které si můžete koupit i domů, mohou ale dráždit dýchací cesty. Navíc se tyto škodlivé látky dostávají zpět do přírody, stejně jako např. prací prostředky. Máme ovšem i jinou volbu, která nepoškozuje životní prostředí - můžeme zvolit přírodní prostředky pro impregnaci. 

 

 

Ekologické impregnační prostředky

Dobrou zprávou je, že již existují výrobky k impregnaci, které jsou na přírodní bázi. Nabízí a doporučují je převážně prodejci outdoorové obuvi nebo kvalitních kožených bot. Např. německá firma Fibertec vyrábí vosk na boty Shoe Wax Eco, který je založen na vodní bázi, v jeho složení se neobjevuje žádný škodlivý fluorocarbon. Všechny produkty a látky ve výrobku obsažené jsou kompletně biologicky odbouratelné a jsou vyráběny s důrazem na minimální uhlíkovou stopu.
Také výrobky anglické firmy Granger´s, např. G-Wax splňují standard bluesign® a garantují tak plnění přísných kritérií na šetrnost k životnímu prostředí, odbouratelnost či toxicitu. Za takové kvalitní výrobky si ovšem trochu připlatíme a nemusí být dostupné všude a všem.

Tudíž se nám nabízí levnější a jednodušší řešení - staré  osvědčené zkušenosti a rady našich babiček. 

 

Co vše tedy můžeme použít, když u sebe nemáme zakoupený přípravek? 

Podle Hobby instory.cz.

• Sádlo - tukem ze zvířecích kůží si natíraly lidé boty odjakživa a lze jej použít  s úspěchem i dnes. Ideální je vepřové sádlo bez soli.

• Vazelína - univerzální mast či mazadlo na všechno. Odpuzuje vodu, dá se lehce sehnat za dobrou cenu, je bezbarvá, bez vůně, její použití je jednoduché.

• Indulona - nejběžnější krém na ruce obsahuje vazelínu, lanolin, parafín a přírodní vonné silice. A protože výrobce tradičního krému uvádí, že Indulona má unikátní složení, které poskytuje všestrannou péči, zabraňuje vysušování, do hloubky vyživuje, chrání před vnějšími vlivy a dodává hebkost, můžeme ji použít i pro kožené boty. V poslední době však obsahuje Indulona více vody, proto bude dobré aplikovat na boty více vrstev. 

• Lanolin -  pochází od ovce domácí. Chemicky je lanolin příbuzný s voskem, lze jej použít jako mast na kůži nebo jako vosk na ochranu proti vodě; též se využívá jako surovina při výrobě krémů na boty. Vodovzdorné vlastnosti lanolinu chrání ovce proti promočení jejich vlny. 

• Včelí vosk - na ošetření kožených bot je včelí vosk skvělým balzámem, který obuv spolehlivě ochrání od vody, sněhu a bláta. Navíc u bot oživuje odstín, zvýrazňuje strukturu, kůži změkčuje a navíc krásně voní.

 

Pokud se péči o boty chcete věnovat trochu více, můžete si vyrobit vlastní krémy z přírodních surovin.

 

Několik takových receptů najdeme např. na iReceptář.cz. Pro inspiraci uveďme příklad podomácku vyrobeného univerzálního krému na boty.

Budeme potřebovat:

150 g vazelíny

10 g vosku

10 ml vody

5 g mýdlového prášku

Vazelínu a vosk necháme rozpustit ve vodní lázni. Vodu uvedeme do varu a přidáme společně s mýdlovým práškem k čisticí směsi. Mícháme, dokud hmota není hladká. Pak necháme vychladnout.

Jak často impregnovat?

Prodejce kvalitních kožených bot upozorňuje, že impregnační nástřik není trvalý a musí se čas od času zopakovat. To sami poznáte, když kapky vody po botách nestékají a vpíjí se, je načase zopakovat proces impregnování. Platí, že čím častěji boty nosíte, tím častěji impregnujte. Preventivně nanášejte impregnaci alespoň jednou ročně. 

 

Foto: Pixabay

více …

Jahodník obecný, tedy mladé lístky jahodníku, můžeme trhat v podstatě celoročně, během podzimu a zimy stačí, kdž neleží sníh a přes den nemrzne. Pěkná místečka má pod jehličnatými stromy nebo aspoň v jejich blízkosti  

Jako jedlý plevel trháme jen lístky těsně po rozvití, když jsou ještě trochu semknuté k sobě a mají teprve světleji zelenou barvu. Plně rozvité listy nám mohou udělat "problém v puse" a chutnat jako kus papíru. Ale po krátkém povačení nebo orestování se dají také.

Jahodník obecný najdeme téměř všude poblíž lesa. Má v sobě ale i třísloviny, takže bychom to s jahodníkem neměli přehánět, pokud trpíme na zácpu. Jinak nám z něj nic nehrozí a je vhodný i pro dlouhodobé požívání. Podle Herbáře Jiřího Janči a Josefa Zentricha obsahují listy jahodníku flavonoidy, třísloviny, vitamín C, silici, draslík a další látky, nejvíce léčivých látek je údajně obsaženo hned zrána kolem sedmé hodiny. Jahodník je močopudný a působí i při infekčních průjmech, i když jen mírně. Při použití proti průjmu je vhodnější tepelná úprava, například dvě minuty před koncem varu do polévky.

Další články tématu Jedlý plevel

více …

Možná právě přemýšlíte nad tou starou meruňkou nebo ořechem, který už neplodí a jeho padající větve ohrožují okolí. Je lepší ho úplně pokácet nebo jen ořezat? Pokud máte rádi ptáky nebo brouky, udělejte to druhé. Torza stromů jsou totiž báječným životním prostředím pro řadu unikátních živočichů.

Nápadnou součástí krajiny jsou staré stromy. Najdeme je kolem silnic v podobě doprovodných alejí, v zahradách, sadech a parcích. Bohužel v blízkosti lidských sídel vzrostlé stromy postupně ubývají a jsou nahrazovány exotickými jehličnany nebo moderními kultivary listnáčů, anglickým trávníkem či okrasným záhonem bez dřevin. Týká se to zejména přestárlých ovocných stromů, jako jsou ořešáky, hrušně, třešně, nebo jabloně. Vysokokmenné odrůdy člověk nahrazuje raději praktičtějšími tvary nízkého vzrůstu, které na pozemku nezabírají tolik místa, opadá z nich méně listí a ke sběru plodů není potřeba žebřík.

Je to velká škoda, protože letitý stromový velikán má vysokou estetickou hodnotu a může hrát důležitou roli i jako domov specializovaných tvorů. V dutinách starých stromů nacházejí podmínky ke hnízdění ptáci, jako například krutihlav obecný nebo pro Znojmo a okolí typický strakapoud jižní. Pod starými ovocnými dřevinami nás může zjara překvapit náš největší motýl, martináč hrušňový. Na kmeni dubů můžeme být svědky soubojů samečků roháče obecného. Téměř v každé zahradě se vzrostlejšími stromy najdeme tesaříka bukového. Pokud je kmen vykotlán a je uvnitř vhodný trouch, vyvíjí se v něm larvy zlatohlávků, zdobenců nebo vzácných kovaříků.

Čas od času nastane situace, kdy začne, například kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, starý strom ohrožovat své okolí. Většina lidí problém řeší pokácením dřeviny. Pokud to ale dané místo alespoň trochu dovoluje, je vhodné se kácení vyhnout a provést jen asanační opatření k zajištění bezpečného stavu.

Nabízí se několik možností. Někdy stačí provedení zdravotního řezu, který spočívá v odborném ořezu vybraných větví zkušeným arboristou tak, aby byl zajištěn co nejlepší zdravotní stav, vitalita a provozní bezpečnost dřeviny. U silně proschlých nebo zcela odumřelých stromů je někdy nutné provést radikální ořez až na bezpečné torzo. Takto byl v uplynulých týdnech ošetřen například dub rostoucí na okraji zahrádek na Kraví hoře v Podyjí.

Dub poslední roky strádal, až patrně následkem loňského sucha téměř úplně odumřel. Ořezaný strom s ponechaným kmenem a pahýly kosterních větví může na svém místě, hned vedle turistické stezky, zůstat řadu let, aniž by někoho ohrožoval. Větve byly záměrně ořezány tak, že vypadají, jako by se odlomily vichrem. V krajním případě, při nutném kácení stromu, je vhodné ponechat alespoň co nejvyšší pařez dřeviny. Ten pak slouží dlouhou dobu jako líhniště roháčů, zlatohlávků a dalších zajímavých brouků. Pokud se obáváte, že bude pařez nebo ořezané torzo hyzdit své okolí, můžete je dle vlastní fantazie zamaskovat například popínavými rostlinami nebo truhlíky s květinami.

Až budete na zahradě obnovovat stromy, nezapomeňte přitom na tradiční v místě pěstované druhy a nebojte se například starých odrůd ovocných dřevin.

Robert Stejskal je referent pro přírodovědný management lesních a nelesních ekosystémů, entomolog

Zdroj: https://www.nppodyji.cz/pokacet-nebo-jen-orezat-torza-stromu-jsou-unikatni-mista-pro

Další info viz senescentní stromy

více …

Voda ze studny nebo vrtu, která má sloužit jako pitná voda, nesmí obsahovat škodlivé bakterie nebo vyšší obsah železa či dusičnanů. Když obsahuje škodliviny, použijeme kvalitní filtraci. Abychom zachovali biogenní hodnotu vody a její přirozenou mineralizaci.

Zákal, železitá voda

Většinou se používá některá filtrační sestava, která má dvě nebo tři filtrační nádoby za sebou. V první nádobě je 50 mikronová vložka, následují vložky podle toho, jaký máme s vodou problém. Nejčastěji to bývá železitá voda, takže můžeme vybrat sestavu filtrů na železitou vodu. Ta se dává co nejdál od studny, aby fungovala co nejlépe.

Tvrdá voda

Na tvrdou vodu se za filtry zařadí permanentní magnet nebo iontový polarizátor. Oba jsou bezúdržbové, nepotřebují elektřinu. Polarizátor funguje i u vody s vyšší vodivostí, kde selhávají permanentní magnety.

Bakterie

Máme-li ve vodě bakterie, můžeme místo chlorace dát na hlavní přívod vody UV lampu nebo do kuchyně filtr na bakterie do kuchyně. Aby UV lampa nebo filtr na bakterie správně fungovaly, je třeba předřadit jemný předfiltr. Na chatě je často lepší vodu jen převařovat, UV lampa není vhodná (nesmí se vypínat z elektřiny).

Dusičnany

Častým problémem v České republice je také vyšší obsah dusičnanů ve vodě. Ten se dá řešit pomocí filtru na dusičnany. Dává se do kuchyně pod linku nebo pod dřez a musí mít vlastní kohoutek a výtok. Upravená voda bez dusičnanů se totiž používá jen na pití a  vaření.  

Co má obsahovat rozbor vody

Rozbor vody provede hygienická stanice, vodárna nebo jiná akreditovaná laboratoř. Měl by testovat bakterie, dusičnany, CHSKMn, konduktivitu (vodivost), pH, mangan, železo, vápník + hořčík, případně i arsen, dusitany, hořčík, chloridy, sírany, vápník a zákal. Provádějí se i širší rozbory, především na těžké kovy a další prvky. Hormony, antibiotika ani další léčiva a chemikálie se běžně netestují. Odběr vody provádí každý sám do nádob, které poskytne příslušná laboratoř.  více …

Nechcete štěpkovat, nechcete odvážet větve do kontejneru nebo sběrného dvora, nemůžete větve pálit, protože to zakazuje zákon. Větve můžete zapracovat přímo na své zahradě. Podle toho, jestli chcete spíš jednoduchost nebo pěkný zahradní prvek, máte dvě varianty:

🌿 1. Nejjednodušší varianta – „přírodní úkryt“

• Postup:

  1. Vyberte kout zahrady (ideálně u plotu nebo pod stromem).

  2. Silnější větve naskládejte jako základ.

  3. Na ně vršte menší větve, klidně neuspořádaně – hromada může mít 80–120 cm na výšku.

  4. Pokud chcete, povrch můžete trochu přikrýt listím nebo posekanou trávou, aby hromada působila víc „zarostle“.

• Výsledek:

  • Minimální práce.

  • Vypadá to spíš divoce, ale zapadne, pokud je kolem keř nebo stinný kout.

  • Funguje hned jako útočiště pro ježky, ještěrky, ptáky.

---

🌳 2. Estetická varianta – „přírodní val / dřevěný plotek“

• Postup:

  1. Vytvořte podlouhlý tvar (např. 2–3 metry dlouhý, 80 cm široký, do výšky kolem 1 metru).

  2. Do země po stranách zatlučte kolíky (stačí dřevěné kůly nebo staré silnější větve).

  3. Mezi kolíky skládejte větve rovnoběžně – vždy několik silnějších, pak menší.

  4. Vršek můžete zjemnit trochou listí nebo hlíny. Pokud chcete, vysaďte k tomu popínavky (plamének, lichořeřišnice, břečťan).

• Výsledek:

  • Vypadá to jako přírodní oplocení nebo designový prvek.

  • Získáte úhledný val, který může oddělovat záhony nebo zakrývat méně hezké místo na zahradě.

  • Po čase začne obrůstat rostlinami a splyne se zahradou.

---

👉 Obě varianty časem zetlí a přemění se v půdu, takže vlastně zároveň „kompostujete“ bez práce.

více …