Při pátrání po tom, které druhy rostlin se nejvíce hodí pro umístění do ložnice, jsme dospěli k názoru, že to jsou takové rostliny, které v noci spotřebovávají oxid uhličitý.
Někteří lidé váhají, zda je vhodné mít v ložnici pokojové květiny. Ve dne rostliny během fotosyntézy přijímají oxid uhličitý a vydávají kyslík, ale v noci, kdy nemají světlo, pouze dýchají, to znamená, že vdechují kyslík a vydechují oxid uhličitý. Proto může vzniknout pocit, že nás v noci rostliny okrádají o kyslík.
Noční spotřeba kyslíku a oxidu uhličitého
Jenže ne všechny rostliny fungují stejně. Vědci svým pozorováním zjistili, že některé rostliny přizpůsobené na horké a suché podnebí mají během dne uzavřené průchody. Tím šetří vodou, brání se vysychání a otevírají průchody jenom v noci, kdy vážou CO2. Takovými rostlinami jsou především sukulenty, některé agávovité a kaktusovité květiny a jsou souhrně nazývány jako CAM rostliny. Tato problematika je pro laika celkem složitá, kdo jí chce více porozumět, může si nastudovat odkazy na odbornou literaturu, které uvádíme na konci článku.
Pro náš zjednodušený pohled stačí, co z našeho zjištění vyplývá. Tudíž, řečeno srozumitelně, místo, aby nám v noci tyto rostliny ubíraly kyslík, berou nám oxid uhličitý. Proto budou do ložnice vhodné pokojovky, které nám v noci s největší pravděpodobností neberou kyslík.
Tlustice
Asi nejznámější sukulentní klasikou je Crassula ovata, česky tlustice. Tlustici vyhovuje, když je přes zimu v chladnější místnosti a letnění, např. na slunném zápraží. Hledáme-li obecnou radu pro pěstování běžných tlusticovitých sukulentů, pak je to opravdu přezimování na světle při teplotách mezi 10–15 °C a pokud možno letnění na plném slunci pod jednoduchým přístřeškem. Tyto a další rady pro pěstování a také spoustu fotek nabízí na svých webových stránkách Sekce pěstitelů sukulentů.
Tchýnin jazyk
O této květině se dozvíme na webových stránkách Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Tchýnin jazyk, vědecky Sansevieria trifasciata, pochází z tropické Afriky z čeledi chřestovitých. Listy svým tvarem připomínají lehce zkroucené meče o délce až 1 m. Kvete zelenavě bíle od března do dubna. Celková výška rostliny může být 30–60 cm. Patří mezi nenáročné pokojovky. Upřednostňuje prosvětlená místa, ale stín snáší také velmi dobře. Přemokření ji ničí, proto i ve vegetačním období zaléváme velmi málo a v zimě vodu téměř nedodáváme. Nejlepší je zalévat až má zeminu úplně suchou. Nepotřebuje vlhký vzduch, suchý jí postačí. Teploměr v místnosti nesmí klesnout pod 15 °C. Ideální je pokojová teplota.
Aloe
Aloe patří mezi sukulentní rostliny, které nám mohou poskytnout nejen radost z pěstování, ale i užitek při správném využití jejich léčivých účinků. Jejich pěstování je nenáročné, proto jsou ideální pro začínající pěstitele sukulentních rostlin. Nejznámější u nás je samozřejmě Aloe vera, která se s oblibou pěstuje jako pokojová rostlina. Ovšem aloe není jen vera, esituje velký počet druhů aloe, které se dají snadno sehnat, např. miniaturní druhy Aloe albiflora, Aloe aristata nebo středně vzrostlé druhy - Aloe aculeata, Aloe claviflora a mnoho dalších. Více informací a fotek můžete najít na stránkách Sekce pěstitelů sukulentů.
Agáve
Agáve můžeme zařadit také mezi sukulenty. Dá se pěstovat jako zahradní i pokojová rostlina. Do bytu se hodí menší odrůdy a kultivary. Pro menší byt se jednoznačně nejvíce hodí trpasličí kultivar Agave striata. Má dlouhé úzké listy, které mívají šedozelenou barvu, dosahuje výšky pouhých 15 cm. Agave filifera je další vhodnou odrůdou do bytu. Má asi 30 cm dlouhé listy, které jsou ohnuté vzhůru a visí z nich jemná vlákna. O něco málo menší Agave parviflora je poslední odrůdou vhodnou i do bytových podmínek. Informace jsem získala na stránce Sazenička.
Zdroje:
Multimediální učebnice chemie pro gymnázia (fotosyntéza)
Profesor Jan Gloser - článek pro časopis ŽIVA
M. Kodíček - Výkladový slovník Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
Foto: Pixabay