Vysaďte zoostrom, vytvoříte vlastní minizoo

14.11.2018 | Ekolist.cz

zoostromMohutné, staleté stromy plné dutin a odumírajícího dřeva jsou miniaturní zoologické zahrady. Jeden větrem ošlehaný velikán může dokonce hostit více zvířat, než celá zoo. Jen nejsou příliš velká.


Najdeme tu naše největší brouky roháče, úchvatně se lesknoucí zlatohlávky a krasce, nejrůznější motýly a můry, hnízda samotářských včel, ale i hnízda a nocoviště nejrůznějších ptáků, netopýrů, doupata kun a lasiček i pelíšky ježků, lišek či jezevců. Jenže takové stromy z krajiny rychle mizí a s nimi i jejich vzácní zvířecí obyvatelé. A tak se ochránci přírody i entomologové rozhodli urychlit čas a pro podporu divokých zvířat vytvářejí takzvané zoostromy.

„Staré stromy často hostí stovky nejrůznějších druhů hmyzu, například brouků a včel, ale i vzácné lišejníky a mechy. Staré stromy ale nemají v dnešních lesích šanci. Buď je pokácí lesníci nebo uschnou, protože je les příliš hustý. Obyvatelé starých stromů jsou proto na vymření a přežívají hlavně mimo les. V alejích, starých parcích, sadech a městské zeleni.“, vysvětluje obvyklou praxi Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. A dodává: „Jenže i zde starým stromům hrozí kácení. Sice se obvykle vysadí strom nový, ale ten bude pro ohrožené obyvatele starých stromů zajímavý tak za sto let.“

Ochránci přírody přemýšleli, jak tento nepříznivý trend zvrátit. A všimli si, že i v mladých hlavatých vrbách a dalších pravidelně ořezávaných stromech hnízdí spousta ptáků a žijí tam brouci, které by jinak museli hledat ve staletých dubech. Ořez mladých stromů totiž vytváří dutiny a další vzácná stanoviště typická pro mnohem starší stromy.

Proto se ochránci přírody rozhodli urychlit běh času tím, že na vhodných místech vytvářejí zoostromy. Stromy upravují tak, aby stárli rychleji a tím i rychleji vytvářely vhodná prostředí pro živočichy. Tuto praxi pak vítají i ornitologové nebo vědci zkoumající netopýry. Mezi lidi, kteří se věnují současně výzkumu a ochraně ptáků i netopýrů, patří i správce Ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek. „Záměrné ořezávání stromů vypadá možná pro někoho podivně, ale jde o návrat k tradici. Dnes známe hlavně hlavaté vrby, ale naši předkové stromy ořezávali zcela běžně. A před člověkem větve olamovali velcí býložravci. Stromům navíc ořez prodlužuje život. Nehrozí totiž, že je vyvrátí vítr.“

V Českých Budějovicích jsou zatím v aktivní ochraně zoologicky cenných stromů nejdál. Organizace Calla prosadila ořezy stromů na místo jejich kácení z důvodu ochrany vzácných brouků na území celého města. Jiří Řehounek, který za tímto úspěchem osobně stojí, k tomu dodává: „První reakce ze strany veřejnosti nebyly příliš pozitivní, ale lidé si zvykají a berou tato opatření jako běžnou praxi ochrany přírody. Pomáhá chránit stromy před jejich úplným pokácením a brouky před jejich zánikem.“

Zatím nikdo nezačal oficiálně a veřejně vysazovat stromy za účelem tvorby zoostromů. Tím by pomáhal tento nový a moderní trend podpory volně žijících živočichů ještě více prosadit do obvyklé praxe. A právě tohle se za pár dní změní. První oficiální zoostromy, ba co více, dokonce zoostromy svobody vysazené u příležitosti našeho stoletého státu, budou v České republice vysazeny v sobotu 3. listopadu 2018 a to na území dnes již kultovní přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové a neméně kultovní nevládní rezervaci – v ptačím parku Josefovské louky. Spouští se tím zcela nový trend výsadby dřevin? Pravděpodobně ano, ale to ještě potvrdí čas…

Jeho slova potvrzuje i předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř a dlouholetý vedoucí Záchranné stanice pro zraněné živočichy David Číp. „Mnoho volně žijících živočichů – ať už se jedná o sýkory, strakapoudy, sovy nebo netopýry, využívá staré osluněné stromy nejen jako místo, kde se mohou ukrývat a hnízdit, ale i jako bohaté zdroje potravy. Jenže staré stromy mizí a není za ně dostatečná náhrada a tak mají ptáci i savci na ně vázaní dost velký problém“, vysvětluje Číp.

zdroj: ekolist.cz

Více informací najdete v rubrikách:



Reklama