Závěť? Můžeme ji sepsat doma, pomůže vzor.

24.2.2018 | Jana Konečná

ZávěťZávěť nám pomůže uklidnit se. Rozdělíme, co máme, a můžeme v klidu myslet na jiné věci. Až přijde čas, bude mít závěť přednost před děděním ze zákona. S její pomocí lépe umístíme to, co po nás jednou zbude, těm nejvhodnějším lidem, a můžeme zabránit sporům. Jako dědice můžeme stanovit kohokoli, osoby fyzické i právnické, a dokonce i ty, které teprve vzniknou.


Pokud nemáme nikoho blízkého, připadne náš majetek státu nebo až příliš vzdáleným příbuzným, závětí tomu můžeme zabránit. V závěti můžeme také svým dědicům stanovit podmínky nebo příkazy, které musí před děděním splnit, třeba úspěšně dostudovat nebo spravit střechu.

Děláme-li závěť sami, musíme ji napsat i podepsat vlastní rukou

Nemusí mít ani datum, ale pokud jich máme víc a vzájemně si odporují, nesmí datum chybět. Datujeme i tehdy, když jsou důležité její právní účinky. Závěť uložíme na bezpečné místo a řekneme o tom nějaké důvěryhodné osobě. Vlastnoruční závěť může vypadat třeba takto: 

ZÁVĚŤ sepsaná vlastní rukou (vzor):

Já, Anna Nová, R.Č., bytem ..., stanovuji po zralé úvaze pro případ své smrti, že můj syn Václav, R.Č., bytem ... zdědí kanoi a stan. Moje sestra Ema, R.Č., bytem ... zdědí půl milionu Kč pod podmínkou, že do dvou let nechá zbudovat výtah do domu, kde bydlí. Dědicem veškerého ostatního majetku ustanovuji kamarádku Hanu Starou, R.Č., bytem .... V případě, že by Hana Stará z jakéhokoliv důvodu nemohla dědit, ustanovuji náhradní dědicí dceru Emu, RČ., bytem .... 

V Opově 1.1. 2018 vlastní rukou (vlastnoruční podpis)

V závěti ustanovíme dědice, a případně určíme jejich dědické podíly nebo konkrétní věci a práva, která mají dostat. Pokud podíly neurčíme, platí, že jsou stejné. Můžeme podělit i toho, kdo by podle zákona nedědil. Nepominutelní dědici jsou naše děti, a pokud nedědí, tak jejich potomci. Pokud jim v závěti nic neodkážeme, mají právo na takzvaný povinný díl, tedy pokud není důvod pro jejich vydědění a nejsou z dědického práva vyloučeni kvůli úmyslnému trestnému činu nebo kvůli zavrženíhodnému činu proti naší poslední vůli. Nezletilý dědic tedy dostane aspoň tři čtvrtiny toho, co by dědil ze zákona, zletilý dědic aspoň čtvrtinu toho, co by dědil ze zákona. Pokud potomkům přenecháme málo, mají právo na doplnění povinného dílu. Vyplatit je musí náš dědic, a to penězi nebo podle dohody.

V závěti můžeme také určit takzvaného předního dědice, který zdědí majetek jako první a po jeho smrti nebo po splnění určité podmínky nebo době, kterou určíme, nastoupí následný dědic. Ten bude novým, trvalým vlastníkem zděděného majetku. Pokud neurčíme jinak, tak přední dědic může majetek jen užívat, brát z něj plody a užitky, ale musí jej tak, jak určíme, po stanovené době předat dědici následnému. 

Psací strojNepíšeme-li závěť vlastní rukou, potřebujeme svědky

Vlastnoručně ji alespoň podepíšeme a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásíme, že listina obsahuje naši poslední vůli. Můžeme ji napsat třeba na počítači nebo k jejímu sepsání pověřit jinou osobu. Svědci se na závěť podepíšou a připojí údaje, podle nichž je lze najít. Svědčit nemůže osoba nesvéprávná, dědic, osoba blízká dědici, zaměstnanec dědice, ani osoba, která nezná jazyk nebo způsob dorozumívání použité v závěti.

Když nemůžeme číst nebo psát, potřebujeme svědky tři. Obsah závěti nám musí být tlumočen způsobem dorozumívání, který si zvolíme, a to svědkem, který závěť nepsal. My pak před svědky potvrdíme, že listina obsahuje naši poslední vůli. V závěti musí být uvedeno, že nemůžeme číst nebo psát, jméno osoby, která ji napsala, osoby, která ji přečetla nebo tlumočila, způsob, jakým jsme ji potvrdili, a oznámení, že listina obsahuje naši poslední vůli. Pokud nám byla závěť tlumočena zvláštním způsobem dorozumívání, uvede se, jaký způsob dorozumívání jsme si zvolili. Listinu podepíšeme my i svědci. Místo podpisu můžeme učinit rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše své jméno. 

NotářZávěť notářským zápisem

Dá nám větší jistotu, že bude v pořádku a že se najde, bude uložena v centrální evidenci závětí. Pokud jsme nezletilí nad 15. let nebo jsme omezeni ve svéprávnosti, je tento způsob jediný, který můžeme použít.

Vedle závěti máme ale i další možnosti, jak uspořádat svůj majetek. Je to dědická smlouva, přikázání započtení na dědický podíl nebo smlouva o zřeknutí se dědického práva. Dědickou smlouvou můžeme rozhodnout až o třech čtvrtinách svého majetku a má přednost před děděním podle zákona i před závětí. Musí ale být sepsána u notáře.a zaniká jen souhlasem obou stran. Může v ní být i závazek dědice, že dědictví neodmítne, můžeme v ní smluvit i povinnosti pro dědice. Jednodušší než dědická smlouva může být darovací smlouva, kam můžeme vepsat třeba služebnost bytu pro nás jako dárce v převáděné nemovitosti. 

DůmSmlouvou o zřeknutí se dědického práva se budoucí dědic předem zřekne svého dědického práva, a pokud nesjednáme jinak, působí proti jeho potomkům. Můžeme tím vyřešit třeba situaci, kdy jednomu z potomků dáme nemovitost ještě za našeho života. Ostatní potomci se tak mohou podělit o zbytek našeho majetku z dědictví. Tato smlouva musí být sepsána u notáře. 

Dědení ze zákona:

1. třída: stejný díl dostanou naše děti a manžel/ka. Nedědí-li některý potomek, jeho díl přijde jeho potomkům.

2. třída: nedědí-li děti, dědí manžel/ka, rodiče a osoby, které s námi sdílely společnou domácnost nejméně rok před smrtí nebo na nás byly výživou závislé. Všichni stejným dílem, jen manžel/ka musí dostat nejméně polovinu všeho.

3. třída: Nedědí-li manžel/ka ani žádný rodič, stejný díl dostanou sourozenci a osoby žijící s námi nejméně rok před smrtí. Pokud sourozenec nedědí, dědí jeho děti.

4. až 6. třída: Dále dědí prarodiče, dále praprarodiče, praneteře a prasynovci, tety a strýcové a tak dále.

Ústní závěť

můžeme udělat, pokud jsme v ohrožení života. Musíme ji vyslovit před třemi svědky a platí jen dva týdny (když je přežijeme).

Pokud se třeba v nemocnici nebo podobném zařízení těsně před smrtí rozhodneme, že chceme, aby po nás dědili jen ošetřovatelé, musí být o tom sepsán notářský zápis.

No a když bychom chtěli již napsanou závěť zrušit, nic nám v tom nebrání. Buď pořídíme novou, čerstvější závěť, nebo závěť odvoláme. To můžeme udělat i výslovným prohlášením o odvolání závěti.

Zdroje: § 1491 a násl. Občanského zákoníkupravnilinka.cz, bezplatnapravniporadna.czfinance.idnes.cz



Reklama