Tým vědců, architektů a designérů vyvinul cihlu z recyklovaných PET lahví. Staré PET lahve se nadrtí, recyklát se znovu roztaví a vyfoukne do tvaru podivné malé lahve - cihly. Díky svému tvarování lze cihly spojovat ve větší celky.
Podle tvůrců je velkou výhodou tohoto stavebního materiálu to, že zužitkovává plastový odpad, kterého je dostatek. “V České republice se ročně vyprodukuje přes jednu miliardu PET lahví, přibližně tři miliony denně,“ říká autorka projektu PETMAT Kateřina Nováková z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT).
“Cílem našeho výzkumu je vyvinout druhotné využití PETu v architektuře. Projekt PETMAT kombinuje vyspělou technologii architektonického navrhování se zavedenou průmyslovou výrobou PET lahví,“ vysvětluje Nováková. Za vývojem projektu stojí i Ladislav Lábus, český architekt a vysokoškolský pedagog, děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Průmyslový vzor plastové cihly PET(b)rick byl registrován v únoru 2015, v květnu 2016 vývojový tým obdržel potvrzení o udělení patentu.
Výsledkem jejich práce je cihla PET(b)rick. Vyrábí se pomocí vyfukování recyklátu, což je jedno z nejefektivnějších zpracování PETu, co se týká poměru hmotnosti a objemu prvku. Vyfouknuté cihly jsou lehké a dají se plnit různým obsahem od písku přes vodu až po svítidla. Cihly lze přirovnat ke skládačce, mohou se spojovat a využít jak pro stavbu zdí a příček, tak i jako stavební materiál pro lavičky, knihovny a vybavení interiérů. Plastové cihle PET(b)rick byl v květnu 2016 udělen patent. “Cihla je stále ve fázi vývoje, jakmile bude bez chyby, může jít do výroby," říká Nováková. Například plastové lavičky z PET(b)ricku se poprvé veřejně představily v českém pavilonu na Expo 2015 v Miláně. Z cihel je možné stavět drobnou interiérovou architekturu.
Součástí projektu PETMAT je i Minirecyklátor, tedy „malý“ recyklovací stroj, který názorně ukazuje drcení PET lahve na tzv. vločky a vznik drobného předmětu, jakým je třeba knoflík nebo hrací kostka. “Máme na to patentovaný nárok. Šlo by o recyklátor o velikosti šatní skříně. V praxi se běžně staví stometrové linky, ale malé ne. Chceme ukázat, že je recyklování snadné,“ dodává Nováková. Podle ní plastového odpadu ubývat nebude. "Vzhledem k rostoucí globální spotřebě bude spíše přibývat. Technologický pokrok v oblasti zpracování plastu je dostatečně daleko, proto je důležité chovat se tak, aby se ho co nejvíce smysluplně zpracovalo,“ říká Nováková. Minirecyklátor, neboli „malý“ stroj, který názorně ukazuje recyklaci PET lahve na vločky a drobný praktický předmět, jakým je třeba knoflík nebo hrací kostka.
“Plastové PET láhve patří k odpadům, které se recyklují nejlépe. Proces recyklace PETu se může opakovat až 15krát," říká Nováková. V praxi se ale naráží na to, že nejde dost dobře poznat, kolikrát již byl materiál lahve znovu zpracován na novou. Proto se z recyklátu lahve nedělají.
Druhým velkým projektem PETMATU je využití 3D tiskárny na tisk dílů betlémské sochy z recyklátu. Dále bude PET(b)rick k vidění na představení hudebního divadla s názvem Labyrint.
Projekt PETMAT podporuje i osvětu v oblasti recyklace plastu v České republice. Skrze své vizuální veřejné projekty (PET Anděl, PET Tree, aj.) upozorňuje na důležitost správné recyklace PETu. Osvětlení v PETAndělu bylo interaktivní s hrající hudbou – jednotlivé tóny měnily světlo sochy. PETree byl představen v podobě vánočního stromu z pletiva, lanek a 12 000 PET lahví, které znázorňovaly produkci odpadního PETu České republiky během několika minut.
PET lahve se vyrábějí z polyethylen tereftalátu (PET). Vlastnosti tohoto plastu jsou ideální pro uchování a balení pitné vody a sycených nápojů. Jde o lehký a stabilní netoxický materiál, který je odolný vůči teplu i mrazu. Má navíc nízkou cenu. Materiál je průhledný a může mít jakýkoli barevný odstín a může mít různé velikosti a tvary. PET byl vynalezen ve 40. letech 20. století Whitfieldem a Dicksonem. První sodovka v PET lahvi spatřila světlo v roce 1975. Plast a recyklovaný PET jsou suroviny, se kterými se snadno manipuluje - materiál je lehký a opakovaně recyklovatelný.
První destinací pro plast určený k recyklaci jsou žluté kontejnery. Jejich obsah tvoří z 80 procent obaly, které se musí dále ručně třídit na třídících linkách. Z celkového objemu žlutých kontejnerů je v současnosti vhodných k recyklaci zhruba 30 procent. Technologie, které se k recyklaci v dnešní době používají, dokáží rentabilně zpracovat jen některé druhy plastů. Zbytek plastového odpadu je možné dále energeticky využít, a to spálením. Nejoblíbenější a nejčastěji zužitkovanou komoditou je právě PET. Pro úspěšnou recyklaci a druhotné využití plastu je nutné hledět nejen na objem odneseného plastu do kontejneru, ale hlavně na jeho kvalitu. Ta je dána čistotou a správným výběrem plastu.
Česká republika je na velmi dobré úrovni ohledně míry třídění plastu v porovnání s ostatními zeměmi EU. “Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2015 vytříděno cca 11 kg plastů na osobu. Podíl recyklace plastu je nicméně menší, recykluje se zhruba 30 procent veškerého plastu, z toho až 58 procent obalových materiálů (hlavně PET). V souladu s novou legislativou EU budeme od roku 2020 povinni recyklovat celých 50 procent plastů (minimálně těch z domácností), v roce 2030 dokonce 65 procent,“ říká Nováková.
Výzkum vznikl na popud generálního ředitele Karlovarských minerálních vod Alessandra Pasquale, který si přečetl knihu Kateřiny Novákové o stavbách z PETu. Tříletý projekt PETMAT je financován z darů Karlovarských minerálních vod.
Zdroj: http://ekolist.cz/, foto: Petmat