Informace o kvalitě vody z kohoutku překvapily

5.4.2019 | Jana Konečná

Filtry na pitnou voduHospodářské noviny uvedly závažné informace o stavu pitné vody z hromadného zásobování v Česku. Přímo uvádějí, že problémy jsou s sloučeninami vzniklými chlorováním, s pesticidy, mikroplasty, zbytky léčiv i dalšími škodlivinami. Pomohlo by aktivní uhlí v úpravnách vod a jiné řešení než chlorace. 


V článku Hospodářských novin z počátku dubna 2019 Česko má měkké a zastaralé normy na pitnou vodu, některé škodlivé látky vůbec neznají a nehodnotí se uvádí: "Pitná voda v Česku není tak dobrá, jak se o ní roky říká. Podle vědců, kteří se její kvalitou a úpravou zabývají, voda z kohoutků sice téměř vždy čistotou odpovídá českým normám, ty jsou však příliš měkké a zastaralé. Řadu pro zdraví nebezpečných znečišťujících látek omezují jen nedůsledně, některé v předpisu úplně chybí. Měkké limity platí například pro vedlejší produkty chlorace v úpravnách vod. Problémy jsou i s pesticidy, mikroplasty či zbytky léčiv."

Hospodářské noviny citují například hydrochemika a ředitele Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd Martina Pivokonského, podle kterého je naše norma na pitnou vodu mírná a některé položky nesleduje. Jako příklady škodlivin v upravené vodě uvádí trihalogenmetany vzniklé chlorací, pesticidy, halogenderiváty kyseliny octové a mikroplasty.

Trihalogenmetany, například chloroform, jsou vedlejšími produkty při chlorování vody v úpravnách. Česká norma má na ně limit 100 mikrogramů na litr, Belgie a Itálie 30, Rakousko a Švýcarsko 25, řady studií doporučují 15 mikrogramů na litr. Podle Petra Pumanna ze Státního zdravotního ústavu je však již obsah 15 mikrogramů na litr prokazatelně škodlivý. 

Pesticidy mají v Česku normu 0,1 mikrogramu na litr. Podle článku HN Český hydrometeorologický ústav v letech 2013 až 2016 testoval 660 zdrojů podzemní vody a ve více než polovině obsah pesticidů překračoval limit. Pesticidy odstraňuje aktivní uhlí, v českých úpravnách vod se zatím používá jen výjimečně.

Halogenderiváty kyseliny octové česká norma nesleduje vůbec, přitom na Slovensku a v USA mají limit 60, v Kanadě 80 mikrogramů na litr. 

Mikroplasty, například mikropolutanty jsou sloučeniny, které se používají v běžných výrobcích například jako změkčovadla v plastech nebo jako léčiva. Dnešní úpravny vod je nedokáží odstranit a rozbory vod řadu z nich nedokáží ani detekovat.

Jana Konečná, původním povoláním geoložka, která od roku 1999 provozuje e-shop s filtry na pitnou vodu Filtryvody.cz, k tomu dodává: "Překvapilo mě, že voda z kohoutku v Česku není tak kvalitní, jak se traduje. Ale škodliviny prostě jen nejsou vidět ani cítit. A dokud nebudou české úpravny používat aktivní uhlí a jinou úpravu než chloraci, používala bych v domácnosti některý filtr s aktivním uhlím. To má odstraňovat trihalometany, pesticidy, hormony i další škodliviny." 



Reklama

Reklama: