11.4.2024 | Jana Konečná
Březen a počátek dubna jsou na jedlý plevel bohaté. Stačí jít na procházku a pořádně se dívat, například mladá kopřiva se snaží svojí barvou splynout s okolím. Ve velkém množství ale můžeme sbírat například bršlici, ale také pampelišku nebo hluchavku. U kopřivy i hluchavky trháme jen mladé nebo vrcholové části.
Bršlice kozí noha je snad nejvděčnějším plevelem nejen počátku jara, ale i celé zelené sezóny. Po počátečním ochutnávání se může požívat ve velkém množství, a kromě toho se velmi dobře sklízí, je to totiž neúnavný plevel. Jen ale do té doby, než jej začneme pojídat a někdy jej zcela sklidíme.
Kopřiva začne vylézat ze země, jakmile mrazy po zimě poleví. V tuto dobu ještě není jasně zelená, ale temně zelená až do karmínova, a zatím jen pár centimetrů vysoká. Jednotlivé rostlinky jsou ale dostatečně rozložité a sklízejí se dobře, pokud někomu nevadí požahání. Trháme celé konce rostlin, což v tuto dobu znamená, že je bereme skoro celé. Zpočátku to ale s jejich pojídáním nepřežeňme, u někoho by se mohla projevit alergie.
Ptačinec prostřední zvaný také žabinec se dá sklízet během celé zimy i brzy zjara. Tvoří více či méně rozsáhlé porosty na nejrůznějších místech, najdeme jej například ve smrkových hájcích mezi panelovými domy sídlišť, kde často tvoří souvislé pokryvy. Sklízí se výborně po hrstech, někdy dá trochu práce odtrhat konce se zažloutlými lístky. Ptačinec je mnohdy dostupný i při souvislé sněhové pokrývce, protože pod smrky, kde rád roste, se sníh časti ani nedostane. Decimují jej až silnější mrazy, po jejichž skončení ale zase hned dorůstá.
Jedlý plevel je výborný do polévky dvě minuty před koncem varu a nebo do jiného pokrmu, třeba k restované zelenině nebo pod maso, dvě až tři minuty před koncem tepelné úpravy. Předtím plevel přebereme od suchých přírodnin a nekvalitních částí, propláchneme, slejeme vodu a nařežeme nahrubo.
Další jedlý plevel najdete v rubrice Jedlý plevel.
Fota: Růžena Odehnalová, poslední foto Pixabay.com
Více informací najdete v rubrikách: