Podle studie, kterou zadalo Ministerstvo životní prostředí, se porovnávaly environmentální dopady odnosných tašek z různých materiálů metodou posuzování životního cykly LCA (Life Cycle Assessment). Úkolem bylo porovnat šest druhů tašek – papírovou, bavlněnou, tašku z bio bavlny, polyesterovou a dva typy plastové tašky (LDPE - odnosná taška s páskovým uchem a HDPE - odnosná taška tzv. „košilka“). Odborníci zkoumali veškeré dopady materiálů na životní prostředí po dobu užívání jednoho roku. Studie nebrala v potaz zdravotní dopady mikroplastů. K tomuto problému totiž zatím neexistuje metodika hodnocení.
A jak to tedy dopadlo?
Překvapivě se vítězem celého zkoumání stala polyesterová taška (PES/PET). A jak ji poznáte? Taška vyrobená z tkaniny umělého vlákna je lehoučká a obvykle se dá složit do malého pytlíčku. Za pár korun ji zakoupíte v každé drogerii, v různých barevných kombinacích. Tato taška má nejen dlouhou životnost, až dva roky, ale její dopady na životní prostředí jsou nejnižší. Scénáře zahrnující skládkování a energetické využití jednorázových tašek z LDPE, HDPE či papíru mají vyšší environmentální dopady než-li tašky textilní určené pro dlouhodobé používání. U polyesterové tašky je navíc nezpochybnitelnou výhodou to, že unese až dvacetikilový nákup a vyrábí se z PET lahví.
Papírová taška
Papírová taška se té z polyesteru, co se environmentálních dopadů týče, vyrovná až v případě opakované sedminásobné recyklace papírového vlákna. Environmentální dopady tašek z papíru a z HDPE jsou ovšem srovnatelné.
Bavlněná taška a taška z biobavlny
Bavlněná taška má vyšší environmentální dopady než taška polyesterová a to i v případě, že je vyrobena z organické bavlny. Hlavním důvodem jsou škody, které vznikají ve fázi pěstování bavlny a podepisují se na emisích do ovzduší, vyšší spotřebě vody, přeměně krajiny nebo vlivu na ozónovu vrstvu.
Plastová taška
Naopak nejhorší taškou pro nákup s ohledem na životní prostředí je podle studie taška z pevného plastu (LDPE). Tašky z LDPE se na úroveň textilní PES tašky s roční životností dostávají až téměř při dvacetinásobném použití.
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Foto: Pixabay