Česko má moc měkké normy pro pitnou vodu
Hospodářské noviny v dubnu 2019 uvedly, že Česko má měkké a zastaralé normy na pitnou vodu, a že naše normy některé škodlivé látky ani neznají a nehodnotí. "Pitná voda v Česku není tak dobrá, jak se o ní roky říká. Podle vědců, kteří se její kvalitou a úpravou zabývají, voda z kohoutků sice téměř vždy čistotou odpovídá českým normám, ty jsou však příliš měkké a zastaralé. Řadu pro zdraví nebezpečných znečišťujících látek omezují jen nedůsledně, některé v předpisu úplně chybí. Měkké limity platí například pro vedlejší produkty chlorace v úpravnách vod. Problémy jsou i s pesticidy, mikroplasty či zbytky léčiv."
Hospodářské noviny citují například hydrochemika a ředitele Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd Martina Pivokonského a jako příklady škodlivin uvádí trihalogenmetany vzniklé chlorací, a dále pesticidy, halogenderiváty kyseliny octové a mikroplasty.
Na trihalogenmetany máme limit 100, měl by být pod 15
Trihalogenmetany, například chloroform, vznikají při chlorování vody v úpravnách. Česká norma má na ně velmi měkký limit 100 mikrogramů na litr. Přitom třeba Belgie a Itálie mají limit 30, Rakousko a Švýcarsko 25, a řada studií doporučujíe jen 15 mikrogramů na litr. A podle Petra Pumanna ze Státního zdravotního ústavu je dokonce i obsah 15 mikrogramů na litr prokazatelně škodlivý.
Pesticidy překročily limit v polovině případů
U pesticidů je zase v Česku norma 0,1 mikrogramu na litr. Podle článku Hospodářských novin Český hydrometeorologický ústav v letech 2013 až 2016 testoval 660 zdrojů podzemní vody a ve více než polovině obsah pesticidů překračoval limit. Aktivní uhlí, které dokáže odstraňovat pesticidy, se v českých úpravnách vod zatím používá jen výjimečně.
Halogenderiváty nesleduje Česko vůbec
HN dále uvádějí, že halogenderiváty kyseliny octové česká norma nesleduje vůbec, přitom na Slovensku a v USA mají limit 60, v Kanadě 80 mikrogramů na litr.
Mikroplasty nedokážeme odstranit ani otestovat
Mikroplasty, například mikropolutanty, jsou sloučeniny, které se používají v běžných výrobcích například jako změkčovadla v plastech nebo jako léčiva. Podle HN je dnešní úpravny vod nedokáží odstranit a rozbory vod řadu z nich nedokáží ani detekovat.
V ČR pomáhají hlavně filtry s aktivním uhlím v kuchyni
Je možná překvapující, že voda z kohoutku v Česku není tak kvalitní, jak se celá léta tradovalo. Ale řada škodlivin prostě není vidět ani cítit. A dokud nebudou české vodárny používat aktivní uhlí a dokud budou používat chloraci, je třeba používat v domácnostech filtry s aktivním uhlím. Ty kvalitní dokážou odstraňovat jak chlor a škodlivé trihalometany, tak i pesticidy, hormony, antibiotika, těžké kovy a další škodliviny. K tomu více článek Filtry na pitnou vodu do kuchyně - srovnání.
Autorka článku Jana Konečná je původním povoláním geoložka, kvalitě vody a její úpravě v domácnostech se věnuje od roku 1999, provozuje e-shop Filtryvody.cz.