Konec zimy, předjaří a jaro je pro jedlý plevel a jeho požívání důležitá doba, protože nerychlená zelenina z domácí produkce ještě není. Sedmikráska obecná, jahodník, ptačinec a pampeliška nám v tuto dobu poskytnou neocenitelnou pomoc svými lístečky, kterými můžeme utužovat nebo vylepšovat své zdraví.
Sedmikráska roste takřka všude, na louce, u cesty, všude tam, kde je kousek zeleně. Samozřejmě se vyhýbáme místům, která mají v oblibě psi, a těm, která jsou blízko silnic.
Lístečky sedmikrásek není lehké natrhat, jsou uspořádány v přízemní růžici rozprostírající se na povrchu půdy. Mají ořechovou chuť a podle Jiřího Janči a Josefa Zentricha obsahují i látky, které působí jako mírný prostředek protizánětlivý, svíravý, hojivý a podporující vykašlávání, a to bez kontraindikací. Jak oba pánové uvádějí ve svém Herbáři, sedmikráska obsahuje saponiny, třísloviny, hořčiny, minerální látky, pryskyřice, flavonoidy, polysacharid inulin a další látky. Nejvíce síly je podle nich v rostlině kolem jedenácté hodiny dopoledne.
Koncem zimy můžeme trhat také ptačinec žabinec, lístky pampelišky a jahodníku, ale také orseje (listy orseje jen do objevení prvních poupat květů, pak už jsou jedovaté). (Ptačinec žabicec i jahodník můžeme trhat celou zimu.)
Jedlý plevel můžeme jíst za syrova nebo po kratším vaření nebo dušení v jídle nebo polévce (cca dvě minuty před koncem varu je přidáme do jídla). Před použitím je propláchneme studenou vodou. Jedlý plevel většinou používáme pro přírodní obsah celého komplexu zdraví prospěšných látek. Těch se nám nedostává především na konci zimy a začátkem jara, ale přínosné jsou po celý rok.
Dále viz rubrika Jedlý plevel
Foto: redakce