Konec zimy, předjaří a jaro je pro jedlý plevel a jeho požívání nejlepší doba, protože nerychlená zelenina z domácí produkce ještě není. Nehledě na to, že někteří z nás už začali jedlým plevelům dávat přednost před pěstovanou zeleninou i po zbytek roku. Sedmikráska obecná je pak první jedlý plevel, kterým můžeme začít utužovat své zdraví, jakmile sleze sníh a přestane nepřetržitě mrznout. Sedmikrásku najdeme takřka všude, na louce, u cesty, i všude tam, kde je kousek trávníku. Přednost dáme místům mimo město, jen se musíme vyhnout místům, která rádi navštěvují psi. Jakmile sedmikráska vykvete, sbíráme a jíme i její květy. Vyhneme se zahradní plnokvěté formě.
Lístečky sedmikrásek není lehké natrhat, jsou uspořádány v přízemní růžici rozprostírající se na povrchu půdy. Lístky jsou chlupaté a na okrajích vroubkované. Lístky sedmikrásky mají ořechovou chuť a můžeme je jíst za syrova k hotovému pokrmu nebo i po kratším vaření nebo dušení v jídle nebo polévce. Před použitím je propláchneme studenou vodou.
Jedlý plevel většinou používáme pro jeho přírodní obsah komplexu zdraví prospěšných látek, kterých se nám nedostává především na konci zimy a v brzkém jaře. Podle Jiřího Janči a Josefa Zentricha však sedmikráska obsahuje i látky, které působí jako mírný prostředek protizánětlivý, svíravý, hojivý a podporující vykašlávání, a to bez kontraindikací. Jak oba pánové uvádějí ve svém Herbáři, sedmikráska obsahuje saponiny, třísloviny, hořčiny, minerální látky, pryskyřice, flavonoidy, polysacharid inulin a další látky. Nejvíce síly je podle nich v rostlině kolem jedenácté hodiny dopoledne.
Foto: redakce, foceno 24. 2. 2017
Další články tématu Jedlý plevel
