Zelenenoviny.cz

V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i odpad, který do nich nepatří. K nejčastějším omylům při recyklaci patří třídění papírových plat od vajec, krabic od pizzy nebo papírových kapesníčků.

Pražanům dokážou pořádně zamotat hlavu i produkty ze specifických materiálů, mezi které se řadí polystyren, tlakové obaly od sprejů, zrcadla nebo vysloužilé pneumatiky. Následující manuál Pražských služeb napoví, jak se vyvarovat nejčastějších přehmatů.

Není papír jako papír

„Plata od vajec, role toaletního papíru jsou na našich třídících linkách ručně vyřazovány z další recyklace a směřují rovnou do spalovny. Všechny tyto produkty jsou vyrobeny již z tolikrát recyklovaného papíru, že vyrobit z něj nový už nelze. Proto by odpad z těchto produktů měl končit v popelnicích,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Další chybou je třídění příliš znečištěného papíru. Typicky se jedná o použité papírové kapesníčky nebo mastné krabice od pizzy. Naopak obálka s foliovým okénkem do papíru patří. Stejně tak časopisy a magazíny z kvalitního papíru.

Polystyren vyhazujte do žlutého kontejneru

Polystyrenové termoobaly nebo výplně krabic spotřební elektroniky mají své místo v nádobách na plast. „Výjimku tvoří pouze polystyren fungující jako stavební izolace. Pokud je od omítky nebo jinak chemicky znečištěný, jde o stavební odpad, který by měl končit ve sběrných dvorech. To samé se týká i nádobek od sprejů a vysloužilých pneumatik,“ upřesňuje dále Mana.

Staré a ojeté pneumatiky

Na pneumatiky se vztahuje zákonná povinnost o zpětném odběru. Ta se týká výrobců, distributorů i koncových prodejců. Odložení starých a ojetých pneumatik v některém z pražských sběrných dvorů je pro řidiče alternativním řešením. „Sběrné dvory pneumatiky odebírají v režimu odpadů a při odevzdání je potřeba uhradit drobný poplatek,“ dodává mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

V nejbližším sběrném dvoře by měl končit i nadměrný odpad, stavební suť spotřebiče či vybavení domácností. Pohodit odpad vedle popelnice není řešení, navíc jde o přestupek, který může hlavní město potrestat až padesáti tisícovou pokutou. „Staré ledničky, pračky, nábytek a televize zanechané vedle popelnice nedokáže popelářské auto během své pravidelné objížďky v dané lokalitě odvést a ani není povinností posádky takový odpad odstranit,“ upozorňuje mluvčí Pražský služeb Radim Mana.

Skla a zrcadla

Největším chybou při třídění skla je automatické vyhazování okenních tabulí do čirého skla. Tabule jsou většinou barevné. Vidět to je vždy na lomu nebo na hraně skla. „V nádobách na sklo by v žádném případě neměly končit zrcadla, střepy z keramiky nebo autoskla,“ dodává Radim Mana.

Hnědé a šedé odpadní nádoby

Hnědé nádoby na třídění bioopadu a šedé kontejnery na sběr kovového odpadu zatím nepatří ke standardnímu vybavení kontejnerových stání. Přesto jde o rozšiřující se služby.

Nádoby na kov se postupně objevují na stále více místech v metropoli. Kontejner je určen zejména pro sběr prázdných nápojových plechovek, ale je možné do něj odložit i prázdné konzervy, tuby, kovové uzávěry nebo víčka. Svoz bioodpadu si může objednat každý Pražan jako komerční službu Pražských služeb.

zdroj: ekolist.cz

více …

Prostřednictvím zraku obvykle získáváme až 85 % informací o našem prostředí a je tedy od věci si zrak patřičně chránit. Rušivě mohou působit odlesky, stíny, které narušují naši pozornost, ale také nedostatečné světlo, které může naše oči rychleji unavovat (nikoliv poškozovat), stejně jako světlo příliš jasné. Kouzelné slovo je tu „optimum“, které by se mělo v tomto případě přibližovat intenzitě světla denního.

Optimální světlo má několik předností: „vyladěnou“ intenzitu a pozvolné střídání v průběhu dne s útlumem na konci, které uvádí náš mozek do klidové fáze. Rozhodně ale platí, že než chabé světlo denní (při nedostatku oken, jejich špatné orientaci „do zdí“, vysoké oblačnosti) je při práci lepší světlo umělé.

S konkrétními radami to odborníci nepřehánějí: podmínky každého pracoviště či kanceláře jsou totiž rozmanité a tak se musíme spokojit jen s tabelovanými normami. Ve skladištích, restauracích, či divadlech (ale také domácnostech) by minimální doporučená intenzita osvětlení měřená v luxech měla přesahovat hodnotu 120.

V oblasti jednoduché montáže, třídách a učebnách pak jednou tolik (240). Do kanceláří, výpočetních středisek a administrativních pracovišť pak 500. A když jde o jemnou a vpravdě hodinářskou práci? Světla při ní není nikdy dost, hodnoty by se měly pohybovat mezi 750-2000 lux. Co to znamená? Že žárovky doma by měly výkonově odpovídat 20-40 W/m2, a v práci od 55 do 105 W/m2. U zářivek jsou hodnoty zhruba třetinové.

Správné světlo je každopádně pěkná věda. Teoreticky totiž musíte při osvětlení vnitřního prostředí hodnotit světelný a zářivý tok, svítivost, intenzitu osvětlení, jas a jeho kontrast, stínivost, místo zrakového úkolu, kritický detail, zrakovou zátěž, zrakový výkon, index polárních barev, měrný výkon (světelnou účinnost zdroje) a teplotu chromatičnosti zdroje osvětlení. Zvláště ta má na efektivitu naší práce velký dopad. Měří se v kelvinech a její hodnoty se pohybují od zhruba 800 K (tak v našich očích „žhnou“ například uhlíky v ohništi) přes 3.400 K (světlo halogenové výbojky) a 5.000 K (obvyklé denní světlo) až třeba po 14.000 K („pálivé“ světlo produkované UV válci v soláriu).

Chladnější barevné tóny (tedy zhruba od 4.000 K výše) nás činí bdělejší a pohotovější. Blokují totiž výrobu melatoninu v našem podvěsku mozkovém a tím nás trikově drží svěží. Tam, kde není přístup denního světla možný, se situace může zlepšit s pomocí „obohaceného světla“. Prostě nainstalujete několik „extrémních“ žárovek produkující světlo o teplotě kolem 17.000 K.

Neustálá bdělost, podmíněná studeným světlem, může naše vnitřní hodiny přetáhnout. Jak to řešit? Optimálním relaxem v místnostech se světlem v teplé barvě. To v nás totiž navozuje pocit komfortu, pohody a bezpečí. Doporučení na závěr? Se světlem na svém pracovišti nešetřete, prospíváte tím svému mozku i výkonu. Ale musíte si pak dopřát trochu klidu v šeru.

zdroj: ekolist.cz

více …

Dnem „D“, kdy se v rámci kampaně Ukliďme svět, ukliďme Česko bude uklízet v celé republice, je letos sobota 7. dubna. Uklízet nepořádek, zejména v přírodě, je výhodné brzy na jaře, kdy jsou odpadky dobře vidět. Organizátoři ovšem vybízejí ke včasné registraci akce na www.UklidmeCesko.cz.

Přípravy dalšího ročníku celorepublikové úklidové akce Ukliďme svět, ukliďme Česko jsou v plném proudu. Do jejího uskutečnění v sobotu 7. dubna zbývá necelých 50 dní a na webových stránkách projektu postupně přibývají zaregistrovaní organizátoři místních úklidů a dobrovolníci, kteří se první dubnovou sobotu společně vydají do boje proti černým skládkám a nepořádku ve svém okolí. Zapojit veřejnost do mapování, uklízení a především pak prevence vzniku nepořádku a černých skládek se snaží organizátoři ze spolku Ukliďme Česko a Českého svazu ochránců přírody. Vloni se díky nim do uklízení zapojilo na 96 000 dobrovolníků, kteří sesbírali přes 1 500 tun nepořádku. Pokud je i vám myšlenka dobrovolnické úklidové akce blízká, neváhejte se k nim letos připojit a zorganizujte si úklid ve vašem okolí. „Snažíme se organizátorům místních úklidů organizaci co nejvíce ulehčit a podpořit je nejen radami, mediální kampaní ale i materiálně, především zajištěním balíčků s pytli a rukavicemi pro dobrovolníky,“ říká jedna z organizátorů akce, Katka Landová. „Abychom věděli, kolik účastníků se letos chystá uklízet a mohli jim materiál včas rozdělit a rozeslat, potřebujeme, aby se nám přihlásili co nejdříve, ať už jsou ze zájmových sdružení, škol, firem či nadšení jednotlivci“, dodává. Úklidového materiálu by organizátoři měli mít pro letošek dostatek díky partnerům, kteří úklidové akce dlouhodobě podporují, jako Nadační fond Veolia, tak i zásluhou nového významného partnera, kterým se pro letošek stala Komerční banka. Zaměstnanci uvedených a dalších partnerských firem se navíc sami aktivně zapojují do uklízení.
„Tahle úklidová kampaň k nám po 10 letech, co ji podporujeme, už prostě patří. Materiál v podobě desítek tisíc párů rukavic a ještě více pytlů na odpad, který je pořizován za náš finanční příspěvek se bude letos opět hodit,“ říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia.
„Prostředí, ve kterém žijeme, patří nám všem. Nikomu by proto nemělo být jedno, jak vypadá. Je to totiž naše vizitka. Jsem proto velmi rád, že zaměstnanci Komerční banky mohou jít příkladem,“ uvedl k tomu Jan Juchelka, předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky.
Přidat se může opravdu každý dle svých možností, od mapování nepořádku, až po zorganizování vlastní úklidové akce. Veškeré potřebné informace k tomu naleznete na www.UklidmeCesko.cz tak neváhejte, termín letošního jarního úklidu se blíží a po Velikonocích, v sobotu 7. dubna „jdeme na to“!

Patronkou akce se stala pro letošek sportovkyně roku 2017 Gabriela Koukalová. 

zdroj: www.uklidmecesko.cz

více …

Pokud budete trávit příliš mnoho času prací v chabě osvětlených místnostech, může se změnit struktura vašeho mozku. A poškodit jeho výkon. Zvlášť patrný je dočasný „defekt“ na schopnostech učení a paměti.

S tímto průlomovým závěrem, který má značný dopad na kvalitu a hygienu prostředí lidské práce a prostředí, přichází neurovědci z Michiganské státní univerzity.

Za předmět svého laboratorního výzkumu si badatelé z Michiganu vybrali africkou myš Arvicanthis niloticus. Ta totiž, podobně jako lidé, tráví den čilou aktivitou, ale po setmění vyhledává úkryt a odpočinek. Nejčastěji v hustých travinách. Když u ní diurnální rytmus (střídání světlé a tmavé fáze dne a noci) v umělých podmínkách narušili a vystavili ji slabému osvětlení, začali testování hlodavci podávat zhoršující se výsledky v předkládaných úkolech. Přestože si s nimi dříve dokázali poradit bez větších obtíží.

O myších a lidech

Stačily jen čtyři týdny chabého osvětlení a výkonnostní aktivita jejich hipokampu poklesla o 30 %. To ale ní všechno. Pokud trénovaným myším poskytnete dostatek jasného světla, jejich mozková aktivita narůstá nad rámec průměru. A po zhruba třítýdenní „lázni“ v jasném světle se výkonnostně vzpamatují i myši, které jste prve ponechali pracovat v šeru. Co si z toho vzít? Podle Antonia Nuneze, který se na výzkumu podílel, je to zřejmé. Myší mozek totiž pracuje stejně jako lidský. „A podmínky, které jsme myším vytvořili, odpovídaly prostředí, ve kterém doma žije a pracuje 90 % Američanů.“

Myší mozek v mírném šeru, které odpovídá podmračné středoamerické zimě, výrazně ztrácí na efektu v oblasti prostorové paměti. Pohled na hlodavce, který si najednou nemůže vzpomenout, kde se v pro něj důvěrně známém bludišti nachází spižírna, se může zdát úsměvný. „Do té doby, než si vzpomenete, jak jste po pár hodinách v nákupním centru nebo v kině sami marně hledali, kde jste vlastně zaparkovali auto,“ popisuje Nunez.

Mozek v šeru hloupne

Aby své domněnky o paměti lidí a myší potvrdil na širší bázi, konzultoval své závěry s psychology a odborníky na funkce lidského mozku Joelem Solerem a Lily Yanovou. Dali mu za pravdu. „Nedostatek kvalitního světla vede k prokazatelnému snížení tzv. neurotrofického faktoru,“ říká Soler. „Koncentrace peptidů, které zajišťují v mozku spojení mezi neurony a hipokampem, který zpracovává z informace z mozkové kůry a z limbického systému, začne postupně v chabém osvětlení klesat. Dendritické výběžky neuronů tak spolu zvolna přestávají komunikovat.“ Tato změna sice nemá úplně drastický průběh a je jen dočasná, ale její efekt na činnost lidského mozku tu je.

„Tím, že se vytváří méně spojení, snižuje se schopnost pamatovat si. V konečném důsledku z vás tak chabé světlo dělá hlupáky,“ vysvětluje Soler. Pro neurovědce je přitom podstatné, že nedostatek kvalitního světla neovlivňuje hipokampus přímo, ale sekundárně. A jak upozorňuje Yanová, je nyní na místě vyzkoušet, zda se nedostatek světla projevuje na činnosti mozku i v případě, že člověk třeba špatně vidí (například po zákalu oka). Jisté je, že pokud pro práci preferujete spíše intimnější světelné podmínky, kvalitě odvedeného díla tím nejspíš neprospíváte.

zdroj: ekolist.cz

více …

Hnutí DUHA vítá rozsudek německého soudu, který potvrzuje právo tamních měst zakázat vjezd aut s dieslovými motory na své území. V dopravě znečišťují nejvíce právě dieselové motory, jsou zároveň zdrojem zdraví škodlivého velmi jemného prachu.

I Česko by mělo začít omezovat vjezd nejšpinavějších aut do měst. Ale zároveň je nutné ukončit topení uhlím v domácích kotlích a kamnech, nebo alespoň dát obcím právo zakázat topení hnědým uhlím (tak jako to díky zákonné možnosti udělalo polské město Krakov).

Možnost zakázat topení uhlím je jedním z poslaneckých návrhů k aktuální novele českého zákona o ochraně ovzduší. Druhým návrhem poslanců za Piráty, KDU-ČSL a TOP09 je omezení výjimek pro znečišťování z velkých uhelných elektráren.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „V Německu vyhrává ochrana zdraví lidí nad udržováním překonaných technologií v chodu. Také česká města by si zasloužila odlehčení od škodlivých dieslových motorů. Ale stejně tak je potřeba omezovat škodlivé spalování špinavého hnědého uhlí jak v domácích kotlech a kamnech, tak ve velkých uhelných elektrárnách. Nyní budou mít poslanci a poslankyně v novele zákona o ochraně ovzduší šanci chránit naše zdraví a dát příležitost moderním technologiím.“

zdroj: www.hnutiduha.cz

více …

Nejvytíženějším obdobím pro všechny záchranné stanice pro volně žijící živočichy bývá jaro, s nímž přichází sezona mláďat. Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, kterou spravují Lesy hl. m. Prahy, v loňském roce přijala celkem 4 134 živočichů. Z toho bylo 1 798 mláďat, tedy skoro 44 procent. Savčí i ptačí mláďata se do stanice nejčastěji dostávají kvůli ztrátě rodičů, bez nichž si ve volné přírodě ještě nedokážou sama poradit.

„Až polovina z mláďat končí v záchranné stanici zbytečně, kvůli dobré vůli lidí, kteří je z přírody donesou v domnění, že potřebují pomoci. Proto apelujeme na všechny, aby pečlivě uvážili, zda nalezené osamocené mládě skutečně potřebuje lidskou pomoc. A pokud již zvíře z přírody odeberou, aby zajistili jeho včasné doručení do záchranné stanice a nepokoušeli se o ně starat doma,“ říká radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Lidé mohou kdykoliv volat na nonstop linku záchranné stanice: 773 772 771.

Zbytečně se do stanice dostávají hlavně mláďata zajíců a srnčata, neboť mnoho lidí nezná způsob života těchto druhů. Malí zajíci, kteří se běžně rodí už v únoru, i srnčata, která přicházejí na svět obvykle v květnu či v červnu, totiž patří mezi takzvané odkládací typy mláďat. Většinu času tráví na jednom bezpečném místě sama bez matky, která se k nim pravidelně vrací několikrát za den či v případě zajíců 1–2krát za noc, aby je nakojila. Po zbytek doby je nechává o samotě, aby k nim zbytečně nepřilákala predátory. Jedinými zbraněmi mláďat jsou totiž takřka úplná absence pachu a ochranné zbarvení srsti splývající s okolím. A protože zajíci ani srny nemají nory ani jiné zvláštní úkryty, v nichž by se mláďata skryla, snadno se může stát, že osamocené mládě naleznete někde v trávě nebo pod keřem, a to i v těsné blízkosti lidských obydlí. Pokud se ale mládě nehýbe a jen se tiše krčí k zemi, je všechno v pořádku. Tato mláďata potřebují lidskou pomoc pouze tehdy, když o matku přijdou nebo když je napadne predátor a jsou zraněná. Opuštěné nebo osiřelé mládě se chová úplně jinak – píská, a protože je hladové, hledá matku a plazí se či pobíhá za lidmi a psy.

S ptáčaty je situace jednodušší. Obecně platí jednoduché pravidlo: Pokud je již ptačí mládě opeřené a je schopné pobíhat či poskakovat, jedná se o mládě, které dobrovolně opustilo hnízdo a učí se létat a jeho rodiče se o něj nadále starají a na zemi či v keřích jej krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze ta ptáčata, která z hnízda vypadla nebo která o hnízdo z nějakého důvodu přišla úplně. Poznáme je tak, že jsou málo opeřená, mohou mít ještě zavřené oči a nejsou schopná poskakovat. Taková mláďata jsou ve skutečném nebezpečí, že brzy prochladnou nebo je napadnou predátoři.

Ani ptáčata, ani savčí mláďata by si však lidé v žádném případě neměli nechávat doma a neměli by se snažit se o ně postarat sami. Osiřelá či opuštěná mláďata potřebují neprodleně odbornou pomoc, aby jejich šance na přežití a návrat do volné přírody zůstaly co nejvyšší, a vhodné podmínky jim k tomu dokáže vytvořit pouze záchranná stanice. Proto by měl každý, kdo nalezne mládě volně žijícího živočicha, které potřebuje pomoc, ihned zavolat do nejbližší záchranné stanice a poradit se s odborníky, jak v konkrétní situaci nejlépe postupovat.

zdroj: www.praha.eu

více …