Zelenenoviny.cz

Březen a počátek dubna jsou na jedlý plevel bohaté. Stačí jít na procházku a pořádně se dívat, například mladá kopřiva se snaží svojí barvou splynout s okolím. Ve velkém množství ale můžeme sbírat například bršlici, ale také pampelišku nebo hluchavku. U kopřivy i hluchavky trháme jen mladé nebo vrcholové části. 

Bršlice kozí noha

Bršlice kozí noha je snad nejvděčnějším plevelem nejen počátku jara, ale i celé zelené sezóny. Po počátečním ochutnávání se může požívat ve velkém množství, a kromě toho se velmi dobře sklízí, je to totiž neúnavný plevel. Jen ale do té doby, než jej začneme pojídat a někdy jej zcela sklidíme.

Kopřiva

Kopřiva začne vylézat ze země, jakmile mrazy po zimě poleví. V tuto dobu ještě není jasně zelená, ale temně zelená až do karmínova, a zatím jen pár centimetrů vysoká. Jednotlivé rostlinky jsou ale dostatečně rozložité a sklízejí se dobře, pokud někomu nevadí požahání. Trháme celé konce rostlin, což v tuto dobu znamená, že je bereme skoro celé. Zpočátku to ale s jejich pojídáním nepřežeňme, u někoho by se mohla projevit alergie.

Ptačinec žabinec

Ptačinec prostřední zvaný také žabinec se dá sklízet během celé zimy i brzy zjara. Tvoří více či méně rozsáhlé porosty na nejrůznějších místech, najdeme jej například ve smrkových hájcích mezi panelovými domy sídlišť, kde často tvoří souvislé pokryvy.  Sklízí se výborně po hrstech, někdy dá trochu práce odtrhat konce se zažloutlými lístky. Ptačinec je mnohdy dostupný i při souvislé sněhové pokrývce, protože pod smrky, kde rád roste, se sníh časti ani nedostane. Decimují jej až silnější mrazy, po jejichž skončení ale zase hned dorůstá.  

 

Jedlý plevel  je výborný do polévky dvě minuty před koncem varu a nebo do jiného pokrmu, třeba k restované zelenině nebo pod maso, dvě až tři minuty před koncem tepelné úpravy. Předtím plevel přebereme od suchých přírodnin a nekvalitních částí, propláchneme, slejeme vodu a nařežeme nahrubo.

Další jedlý plevel najdete v rubrice Jedlý plevel.

Fota: Růžena Odehnalová, poslední foto Pixabay.com

více …

Filtry na vodu do kuchyně by měly odstraňovat z pitné vody škodlivé sloučeniny chloru a další možné škodliviny, jako třeba pesticidy, těžké kovy, léčiva, hormony, a další. Prospěšné minerály by měly ve vodě zachovat. Dokážou to? Ano, ale jen některé.

 

Škodliviny ve vodě

V chlorované vodě se do různé míry vytvářejí sloučeniny chloru, nejznámější jsou škodlivé  trihalometany se špatnou rakovinotvornou pověstí. Další škodlivé látky, které by se mohly ve vodě nacházet a pravděpodobně se v ní v nějakém množství také nacházejí, jsou mikroplasty, pesticidy, těžké kovy, léčiva, hormony, a další zbytky chemikálií. 

 

Aktivní uhlí a pomalejší průtok

Všechny tyto škodliviny dokáže z vody odstraňovat kvalitní aktivní uhlí. Dělá to velmi efektivně, ale jen tehdy, když je voda dostatečně dlouho v kontaktu s uhlíkem.

Aby aktivní uhlí zachytilo škodliviny, musí voda téct filtrem pomalu. Pokud teče rychle, zachytí jen chlor, ale žádné škodliviny.   

 

Filtry s aktivním uhlím a pomalým průtokem

Největší objem aktivního uhlí má filtr Dionela FAM1.Pomalý průtok mají filtry třetího kohoutku Dionela FDN2 (1 litr/min), Dionela FAM1 (1,5 litru/min) a také filtrační konvice. U Dionel je navíc voda protlačována filtrem zespodu nahoru a kontaktní čas vody s aktivním uhlím je tak maximální, což je klíčové pro kvalitu filtrace. 

Další filtry třetího kohoutku, eSpring a Rainfresh s vložkou CF2, mají průtok minimálně 6 l/min, doba kontaktu vody s filtračním médiem je tedy nízká. Největší objem aktivního uhlí má filtr Dionela FAM1.

 

Zachovat prospěšné minerály

Filtry do kuchyně by kromě odstraňování škodlivin měly mít ještě další důležitou vlastnost, měly by zachovávat biologickou hodnotu vody a ponechávat ve vodě prospěšné minerály. Aktivní uhlí toto přesně umí a dělá. Přirozenou mineralizaci zachovávají filtry Dionela FAM1, Dionela FDN2, Dionela FAS4, eSpring, Rainfresh s vložkou CF2. Dále filtrační konvice Oasa s červenou a zelenou vložkou, Diona max FAM1, Diona max FDN2, Diona max FAS4.

Naproti tomu filtry, které snižují tvrdost vody, minerály nahrazují sodíkem. Hodí se proto jen na přípravu kávy a čaje a ne na soustavné pití i za studena. Týká se to většiny filtračních konvic (například Brita, Aquaphor, Oasa a Dionea s vložkou na tvrdost). Také Dionela FTK3 je na tvrdost a je vhodná na kávu a čaj.

Reverzní osmóza jsou kapitola sama pro sebe, má tak jemnou ultrafiltrační membránou, že odstraňuje i minerály a ty se pak musí do vody přidat.

 

více …

I letošní Vánoce budou vonět smaženými kapry, řízky a jinými vánočními dobrotami. Díky tomu každá domácnost vyprodukuje nemalé množství přepáleného oleje, a pak nastává problém, kam s takovým olejem.

Nejen olej, ale i další nevhodné předměty do odpadních vod nepatří. Jejich odstranění zvyšuje náklady městským kanalizacím, ale způsobují časté problémy a navíc zatěžují životní prostředí. Blížící se svátky jsou pak v tomto ohledu jedním z rizikových období. Mnohé domácnosti vylevají olej po smažení přímo do toaletní mísy. Takový olej, byť i zředěný saponátem má za následky, že odpadní potrubí rychleji koroduje a dále narušuje mechanický proces čištění odpadních vod. Tukové částice se při ochlazení shlukují, srážejí a nabalují na sebe další odpad. V potrubí vzniká odolná ucpávka, která ho může zneprůchodnit. Hroudy tuku v kanalizačních stokách také poškozují a ucpávají čerpadla. Tuk se nalepuje na stěny stokových potrubí, nastává chemická reakce a vzniklé kyseliny urychlují korozi. 

 

Využijte sběrná místa

Nejekologičtější variantou je slévat fritovací olej do uzavíratelných lahví, nejlépe plastových, skleněné nejsou vhodné, a odnést do sběrného dvoru, v místě bydliště. Použitý potravinářský olej lze také vylít do nádob s vyjetým motorovým olejem u benzínové pumpy. Pokud nechcete takovou výpravu absolvovat, lze sesbíraný olej do PET lahví bez starostí vyhodit do netříděného odpadu. Není to sice nejekologičtější, ale lepší než vylévat do kanalizace. 

 

Speciální kontejnery
Některá města dokonce umístila speciální sběrné kontejnery určené přímo na olej, který se dál zpracovává. Kontejnery mají obvykle oranžovou barvu, nebo jsou řádně označeny nápisem. Stačí si v blízkosti svého bydliště najít, zdali je tato služba poskytována.

 

S kompostem opatrně

Pokud vlastníte zahradu nebo jste zahrádkáři, můžete kuchyňský olej využít pro svůj kompost. S jeho množství buďte ovšem opatrní a nelijte do kompostu litry fritovacího oleje, aby nedocházelo ke kontaminaci půdy či spodních vod olejenatými látkami. Nejlepším řešením je nechat olej nasáknout do nějakého přírodního sorbentu (piliny, kartonový papír, ubrousky aj.) a potom kompostovat. Nasáklý olej se postupně rozloží a nedochází k uvolnění tekoucího oleje do prostředí. 

 

Zodpovědnost se vyplatí

Chovat se zodpovědně je nejen prospěšné, ale vyhnete se také pokutám. V případě vypouštění odpadních vod do kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod dochází podle zákona o vodovodech a kanalizacích k neoprávněnému vypouštění odpadních vod do kanalizace a za tento přestupek může být uložena pokuta. Rovněž provozovatel kanalizace má právo přerušit odvádění odpadních vod odběrateli v případě, že se dopustí neoprávněného vypouštění, tedy vypouštění v rozporu s podmínkami stanovenými v kanalizačním řádu. V případě vypouštění látek, které nejsou odpadními vodami, se jedná o přestupek, za který může být uložena pokuta až do výše 100 resp.(fyzická osoba) nebo 200 tisíc Kč (právnická osoba).

 

Foto: Pixabay.com

 

více …

Stromů a lesů v české krajině už dvě století přibývá. Přesto mnoha druhům živočichů, rostlin a hub, které na stromech žijí, hrozí vyhynutí. Potřebují totiž stromy osluněné, staré nebo poškozené, například s dutinami. Jenže takových je v přírodě málo a mizí rychleji, než vznikají.

Veteranizace dubů odstraněním kůry nebo vyříznutím dutiny do kmenů zdravých dubů v národním parku Podyjí.

Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Ochránci přírody, arboristé a přírodovědci proto vzali do rukou motorové pily a vznik dutin ve zdravých stromech výrazně urychlili. Podrobně pak sledovali, jaké zásahy jsou nejvhodnější. Už v prvním roce studie potvrdili, že takto vytvořená stanoviště využila řada ohrožených druhů.

Veteranizace dubů odstraněním kůry nebo vyříznutím dutiny do kmenů zdravých dubů v národním parku Podyjí.

Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ říká Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

„V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo. Zůstaly hlavně v obcích, městech, parcích a kolem cest, kde je ale při první známce zhoršeného zdraví kácíme, aby nám takzvaně nespadly na hlavu,“ vysvětluje Karel Kříž.

Přízemní dutina vyříznutá do kmene mladého dubu.

Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Veteranizace stromů - ochrana přírody hledá nové způsoby podpory biodiverzity

Stromové dutiny potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Dutých stromů dnes vzniká méně, ale mizí rychleji než dřív. Organizmy, které je potřebují, proto rychle ubývají. Některým mohou pomoci budky, většina ale potřebuje skutečné dutiny ve skutečných stromech.

Z některých poranění prýští sladká míza, která láká mnoho hmyzu včetně sršní nebo ohrožených brouků roháčů. Míza ostatně chutná i lidem, v Kanadě z ní vyrábějí javorový sirup.

„Jednou z možností, jak těmto ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj. Před půl stoletím s ní začali ochranáři v Severní Americe, používá se i v Austrálii pro vzácné vačnatce a ptáky. V Evropě máme s veteranizací největší zkušenosti ve Skandinávii a Velké Británii,“ říká Vikki Bengtsson ze švédské organizace Pro Natura, která se na studii podílela.

S veteranizací začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru.

„Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Povrchové zásahy byly pro hmyz méně zajímavé než hlubší řezy,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.

„Hlavní je samozřejmě sledovat, jak se budou zranění dále vyvíjet. Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podpořit řadu ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně. Zcela klíčové tyto postupy mohou být například pro záchranu kriticky ohroženého brouka krasce dubového nebo páchníka hnědého,“ dodává Lukáš Čížek.

Zásahy se zaměřují na stromy bez větší biologické hodnoty

„Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně,“ říká Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí. „Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Martin Škorpík.

Navíc je podle něj třeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil. „To vytvářelo dnes vzácná stanoviště pro řadu ohrožených organizmů, které bez adekvátní náhrady ztratíme,“ dodává Martin Škorpík.

Zdroj: Ekolist

více …

Dělnice vos vychytají veškeré škůdce v okolí. V létě vás ale budou otravovat, je to něco za něco.

Vosy

Vosy jsou nesmírně efektivní dravci a je to jejich nejdůležitější role. Tím, že dělnice krmí larvy masitou potravou, v přírodě pochytají obrovské množství hmyzu, především škůdců, různých housenek a mšic. Nejsou hloupé, a tak létají na místa, kde ho je hodně, především do narušených ekosystémů, včetně zemědělské půdy.

Pokud máte hnízdo v rohu velké zahrady, budou vám vosy prospěšné a vy si v létě budete dávat trošku pozor.

 

Sršně

Pokud vyloženě neohrožujete hnízdo, sršně kolem vás maximálně budou hlasitě bzučet a nalétávat vám před obličej, ale nezaútočí.

 

Zdroj: https://denikn.cz/1486072/vosy-jsou-premnozene-a-vice-utoci-zachranari-hlasi-narust-tezkych-alergickych-reakci/?ref=list

více …

Červenec a srpen jsou na jedlý plevel chudší než předchozí měsíce, rostlinky jsou pod náporem sluníčka tužší, vyschlejší a nebo nejsou. Spíš než na šťavnaté listí vydávají nyní sílu na tvorbu květů, které ale často nejsou na konzumaci tak vhodné. I tak můžeme najít dostatek plevele do našich pokrmů.

Spíš než na salát využijeme nyní jedlý plevel do polévky nebo k restované zelenině, na posledních pár minut před koncem tepelné úpravy. 

Sbírat se dá řebříček - jen čerstvé a šťavnaté části lístků, tedy ty nejmladší, třeba jen v půlce utržené a bez "stopek", abychom je nemuseli tahat z pusy.

V této době stále nakvétá červený jetel, který prospěje hlavně ženám v přechodu a po něm. Sbíráme čerstvě vykvetlé hlavičky květů, ty starší postupně odesychají.

I nyní sbíráme mladé lístky pampelišky, pokud na ně máme zrovna chuť, jsou totiž hořké. 

Kde jsou mladé nebo nedávno posekané kopřivy, trháme vrchní části, dva až čtyři vrchní lístky. Vzrostlé kopřivy nejsou jako jedlý plevel vhodné.

Bršlice kozí noha - trháme mladé, šťavnaté jedince. Máme-li na zahradě vzrostlý porost bršlice, je nejlepší jej posekat, noví šťavnatí jedinci na sebe nenechají dlouho čekat. 

Osobně mám velmi ráda mléč zelinný (viz foto vlevo), který je jako jeden z mála výborný celé léto. Upotřebíme listy a nerozvinuté květy, dkvetlé květy odstraníme. U šťavnatějších jedinců je výborný i stvol. Rostlina má silně pichlavé okraje listů, pichlavost ale tepelnou úpravou zanikne.

Dále opatrně trháme listy jitrocele, kopinatého, většího i prostředního. Sbíráme jen ty nejmladší, starší už jsou příliš tuhé a nedobré. Máme-lui ale zácpu, s jitrocelem to nepřeháníme, protože stahuje.

To stejné, ale ve větší míře, platí i pro černohlávek, květy mají údajně posilující schopnosti. Jeho stahující působení je ale výrazně silnější než u jitrocele, doporučuje se sníst dvě až tři hlavičky, maximálně pět. Naopak při průjmu nám může bylinka pomoct. 

Stahující účinek mají i lístky ostružiníku a maliníku, jejich působení je ale mírnější. Trháme jen mladé světlé lístečky, starší už se neuvaří a zůstanou tuhé a chutnají jako papír.  

Od jedlého plevele můžeme očekávat kromě zajímavých chuťových zážitků také posílení své imunity, případně i účinek na některé zdravotní problémy.

Další články tématu Jedlý plevel

více …