Zelenenoviny.cz

Ceny zemního plynu i elektřiny v Evropě atakovaly maxima a vzhledem ke geopolitické situaci ve světě nelze očekávat, že v dohledné době pořídíme vytápění domácnosti za příznivějších podmínek. Dříve než se pustíte do hledání alternativních zdrojů nebo zateplení za statisíce korun, zkuste menší změny, díky kterým rychle a významně ušetříte již dnes.

S nastavením teploty v našich domácnostech si až doposud vzhledem k cenově dostupným energiím nikdo příliš hlavu nelámal. Mnoho cizinců si všímalo, že naše domácnosti jsou přetopené. Udržovat tzv. trenýrkovou teplotu v bytě během zimních měsíců však vyjde při současných cenách velmi draho, a tak nezbývá než velmi rychle otočit termostatem doleva a trochu se přiobléknout.

„Aby se spotřeba odrazila ve výši plateb za energie, můžeme začít právě u vytápění a snížit teplotu v domácnosti,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Pokud snížíte teplotu v bytě o jediný stupeň, klesne spotřeba energie až o 6 procent. Za dostatečnou teplotu se považuje 20 stupňů Celsia v obývacím pokoji a 17 stupňů v ložnici. Doporučení Světové zdravotnické organizace hovoří o 18 stupních, jako o minimální teplotě v obývacím pokoji. Například obyvatelé Velké Británie nebo Japonska mají tepelný komfort v domácnostech ale ještě o něco nižší.

Kromě snížení teploty v místnostech, kde se obvykle nezdržujete, lze plýtvání předejít i správným větráním. „Než mít delší dobu otevřené okno tzv. na ventilačku, je efektivnější vypnout radiátory a krátce a intenzívně vyvětrat. Není ale dobré ochlazovat místnosti příliš, protože opětovné vyhřívání bude vyžadovat více energie,“ vysvětluje Hekšová.

Radiátory by neměly být zakryté nábytkem ani záclonami nebo závěsy. Vyplatí se také mezi stěnu a radiátor umístit speciální fólii, která bude teplo odrážet zpět do místnosti, místo toho, aby energie unikala ven.

Jednoduchá a úsporná opatření můžeme ale snadno zavést i v kuchyni. Stačí například používat při vaření pokličku, čímž významně zkrátíte dobu vaření a ušetříte až 50 procent energie. Velkým ztrátám lze zamezit používáním správné velikosti plotýnky a také při vaření více plánovat. Proč neupéct najednou více jídla, když horkovzdušná trouba rozvádí teplo rovnoměrně po celé troubě? Spousta energie se ušetří také tím, že krátce před dokončením necháte jídlo tzv. dojít ve vypnuté chladnoucí troubě či na plotýnce.

Nejvíce elektrické energie v domácnosti ale spotřebuje chladnička. Je to až 20 procent z celkové spotřeby elektřiny, a proto se vyplatí zkontrolovat, zda není umístěna v blízkosti zdrojů tepla a zda její zadní část má dostatečný odstup od zdi. Výrobci doporučují ponechat mezeru 5 až 10 centimetrů. V delším časovém horizontu poznáte na své peněžence i změnu nastavení teploty. V chladicí části není zapotřebí teploty nižší než 5 stupňů Celsia, v mrazicí stačí nastavit hodnotu mínus 18 stupňů.

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/dtest-jak-snadno-usetrit-na-nakladech-za-vytapeni

více …

Úbytek hmyzu v zemědělské krajině je způsoben zejména pravidelnými aplikacemi pesticidů. Rovněž absence rozptýlené zeleně v podobě mezí či pásů keřů mezi rozlehlými lány je příčinou, proč při procházce po polní cestě nezahlédneme motýla, brouka, ani obyčejnou mouchu. Včely zde mají potravu jen v době květu řepky, a to se ještě musí dobře pohlídat, aby i ony se nepotkaly s čerstvě rozprášenými postřiky.

Z těchto důvodů se dnes chov včel stává populární spíše ve městech, kde pilní opylovači mají na střechách budov klid a v okolních parcích dostatek chemicky neošetřované pastvy. Ale i zde má včelaření svá úskalí, a do ideálního stavu to má hodně daleko. Situace by mohla být podstatně lepší, nebýt lidské neznalosti a lhostejnosti. Představa o „hezkém prostředí“ totiž vytváří na mnoha místech sterilní zelenou poušť, která však nesvědčí včelám ani jinému hmyzu, potažmo ani ptákům.

Časté sečení trávníků téměř dohola napomáhá vytvářet městské tepelné ostrovy kvůli nedostatečnému ochrannému krytu vegetace, kterou se potom architekti snaží dostat alespoň na střechy domů. To je poněkud nesmyslná a drahá náhražka. Ale lidské konání bývá někdy těžko pochopitelné až absurdní, a snad právě proto se těmto novotám dostává publicity a dotační podpory.

Sečení trávníků v době květu pampelišky ničí jeden z mála vydatných jarních zdrojů včelí pastvy (někde jediný), a navíc jich ještě spousta v zápalu práce zahyne pod bubny sekaček. Při mulčování hynou nejen včely, ale i ukrytá mláďata kosů, drozdů, ježků nebo zajíců, a samozřejmě veškerý luční hmyz. Jak z logiky věci vyplývá, stačilo by posunout termín sečení o 1–2 týdny, až květ pampelišky dozraje a vytvoří nažky s bílým lehounkým chmýřím.

Pro sečení městských trávníků proto platí, tak jako pro máloco jiné, známé pořekadlo – někdy méně znamená více. Místo tří až pěti sečí by stačily dvě. Jedna po odkvětu pampelišky na konci května, druhá v půli srpna. Takhle nějak se to praktikovalo dříve ke spokojenosti občanů a ve městě pasoucích se včel a čmeláků. A pokud už sekat častěji, stálo by zato zvážit, zda tak nečinit pouze v blízkosti chodníků a na hřištích. Zarostlejší střed zelené plochy by snad nikomu vadit neměl

Nejen zbytečné a škodlivě časté sečení trávníků nesvědčí klimatu a přírodě ve městě, za pozornost stojí i trend ve vysazování stále většího množství exotických dřevin. Jako by i zde platilo: čím hloupější, tím lepší. Cizokrajné dřeviny mají většinou chemickou obranu (toxicitu) proti našemu hmyzu, takže ač takový šeřík nebo zlatý déšť jsou dekorativní či lákavě aromatické, pasoucí se včelku nebo obyčejnou mšici na nich nenajdete. Co naopak hmyz a ptáci ocení, jsou např. vzrostlé lípy, na nichž včely nacházejí potravu i po odkvětu v podobě medovice, jakožto produktu mšic. Tzv. medovicový (nebo též spadkový) tmavě zbarvený med – možná i trochu paradoxně – patří mezi nejchutnější. Z uvedeného plyne, že než dosáhneme podoby „chytrého parku“, budou muset zahradníci provést ještě hodně změn, zejména v myšlení.

Máte-li možnost ve svém okolí ovlivnit výběr vysazovaných dřevin a způsob sečení trávníků, mějte tato fakta na vědomí. Sterilní městské prostředí se svou zelenou pouští možná oku technokrata či řadového občana lahodí, avšak k živé přírodě je nemilosrdně kruté. Přitom stačí relativně málo a pomůžete zvýšit druhovou diverzitu lidských sídel, když už se to nepříliš daří v zemědělské krajině.

.Zdroj: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-mulcovani-v-nevhodny-termin-likviduje-vcelam-potravu-i-je-same

více …

Dnes ráno jsem natrhala listy fialek, ptačinec žabinec, listy pampelišky, listy řebříčku a listy jitrocele kopinatého i většího. Přeberu to od uschlých přírodnin, kořínky plevele ale ponechám. Když ráno mrzne, je lepší trhat plevel až přes den, kdy mrazíky poleví a listy plevele se dostanou do lepší kondice.

Plevel properu ve studené vodě a zcela nahrubo překrájím. Pak si orestuju zeleninu ze supermarketu a zeleninu od místních farmářů, a na konci restování k tomu přidám jedlý plevel. Patřím totiž k těm, kdo si všechnu zeleninu i plevel tepelně upravují.

Letošní zima nabíhá pozvolna, takže teď, na začátku prosince, je veškerá zeleň ještě svěží. Největší úrodu dává ptačinec žabinec, a bude to tak i během zimy, vždy, když se ztratí sněhová pokrývka. Z ostatních druhů plevele je to spíš o štěstí, co najdeme, a nebo o tom, že už víme, kde co najdeme. V tuto dobu je třeba některé druhy připravovat tepelně déle, třeba jitrocele jsou vysloveně tuhé. Proto si připravuji odděleně ptačinec žabinec, který je i během zimy křehoučký a čerstvý a nepotřebuje delší tepelnou úpravu, stačí jedna dvě minutky.

Někdy dělám restovanou zeleninu, jindy polévku, to podle toho, jakou zrovna používám zeleninu a jestli ji stačí restovat nebo potřebuje vařit. V troše vody většinou vařím brukvovitou zeleninu, květák, brokolici, zelí či kapustu, aby tak nenadýmala. K tomu účelu slouží i koření, třeba hřebíček, skořice, kmín, provensálská směs nebo majoránka.

Ostatní zeleninu stačí restovat, což je ostatně chuťové i zajímavější. K brukvovité zelenině přidám topinambur (jen ne večer, topinambur nadýmá stoprocentně), mrkev, petržel, červenou řepu nebo batát. Až zelenina povolí, dám plamen na víc, přidám nahrubo nakrájenou cibuli, nebo dvě. Někdy přidám ještě čínské zelí, také nahrubo. Jedlý plevel přijde na závěr přípravy, a poslední je ten ptačinec.

Základem pro vše je většinou ghí, tedy přepuštěné máslo. Někdy místo ghí použiju několik lžic (hodně lžic) dobrého panenského olivového oleje. A chuť? Pokud jsem nezapoměla někdy zpočátku osolit, tak vynikající.  

Další články v rubrice Jedlý plevel

více …

Anna Neumannová (Nesehnutí), Marek Voršilka (OBRAZ – Obránci zvířat), Barbora Bartušková Večlová (Svoboda zvířat), Romana Šonková (Compassion in World Farming) představují dvanáct návrhů na změnu legislativy.

Čtyři organizace na ochranu zvířat působící v Česku (Compassion in World Farming, Nesehnutí, OBRAZ – Obránci zvířat a Svoboda zvířat) se spojily a společně vytvořily dvanáct reformních návrhů Volimprozvirata.cz, kterými by mohli politici v nadcházejícím funkčním období Poslanecké sněmovny zlepšit životy zvířat. Návrhy se týkají například ukončení hromadné přepravy hospodářských zvířat mimo EU, zákazu klecových chovů a mrzačení zvířat bez znecitlivění, plánu na postupné nahrazení pokusů na zvířatech či reformy stravování v jídelnách veřejných institucí. Informují tom ve společné tiskové zprávě.

 

„Češi v posledních letech opakovaně ukázali, že jim na ochraně zvířat záleží. Díky tomu jsme v Česku zakázali třeba kožešinové farmy a klecové chovy slepic. Stále ale existují případy, kdy u nás zvířata zbytečně trpí. Proto jsme představili 12 návrhů, které na základě konkrétní zahraniční inspirace ochranu zvířat v Česku dále posílí. A chceme, aby k nim strany před volbami daly jasná a srozumitelná stanoviska. Protože i podle nich se budou voliči v říjnu rozhodovat,“ vysvětluje předseda spolku OBRAZ Marek Voršilka důvod vzniku projektu.

 

Organizace oslovily kandidující strany a koalice, které alespoň v jednom z průzkumů uskutečněných v posledních 3 měsících překročily pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Takovým uskupením zaslaly dotazník s dvanácti návrhy. Nyní se čeká na jejich stanoviska k jednotlivým tématům. Voliči a voličky si na webu projektu mohou dotazník vyplnit také a v září pak zjistí, která strana je jim svým přístupem k ochraně zvířat nejblíže.

Projekt získal podporu i ze strany celebrit a influencerů. Na sociálních sítích se dnes objevilo video, ve kterém sportovec a zpěvák Ben Cristovao společně s autorkou knih o ekologii a zdravém životním stylu Dewii rozmlouvají o přístupu společnosti ke zvířatům. Ve videu zaznívá například i to, že se u voleb budou rozhodovat podle toho, jak strana přistupuje k ochraně zvířat. Vyzývají k tomu i další voliče.

Bena trápí třeba přeprava živých zvířat. „Zvířata by se měla nechat v první řadě na pokoji. Neměla by se nikam transportovat, ale když už si naše společnost potřebuje se zvířaty něco dělat, tak ať je během toho netýrá. I při té přepravě… Kolikrát jsou to desítky hodin ve vedrech, bez vody. Strašné peklo,“ hodnotí zpěvák.

Dewii si myslí, že by politici měli usilovat o lepší životy zvířat. „Ochrana zvířat a celkově ochrana přírody je hodnota, která by měla být v každém volebním programu. Každý krok vpřed má smysl,“ říká bloggerka věnující se zdravému a ekologickému životnímu stylu.

Projekt podporují i další známé osobnosti jako zpěvačka a rapperka Sharlota, neteř Jaromíra Jágra a bloggerka Pavlína Jágrová, modelka Jitka Nováčková, herec Václav Neužil nebo moderátorka Katka Říhová. Všichni svým fanouškům doporučují, aby letos volili pro zvířata.

Zdroj: Ekolist

více …

Koupací sezóna je v plném proudu. Pokud dáváte přednost přírodním koupalištím, mělo by vás zajímat, jak poznáte vodu znečištěnou sinicemi od vody znečištěné řasami. Pomůže vám v tom jednoduchý Maršálkův test. Potřebujete k němu jen průhlednou lahev. Postup vysvětluje radí Eliška Maršálková z Botanického ústavu AV ČR.

Pokud se rozhodnete vykoupat ve vodách, které nejsou kontrolovány hygieniky, můžete si udělat tzv. Maršálkův test na přítomnost sinic. Průhlednou láhev naplňte vodou asi 2 cm pod hrdlo a nechte 20 minut odstát. Pokud se vytvořil u hladiny zelený proužek nebo povlak, který vypadá jako zelená krupice nebo sekané jehličí, ale zbytek vody zůstal čirý, jsou ve vodě sinice. Zůstala-li voda zelená, obsahuje řasy.

Pomůže také rozhlédnout se po celé vodní ploše, zda není někde viditelný zelený povlak, takzvaného vodního květu sinic. Ten při podrobnějším pohledu tvoří opět zelené částečky připomínající zelenou krupici nebo sekané jehličí a může se díky větru libovolně přemísťovat.

Maršálkův test

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Botanický ústav AV ČR

Pokud nemáte průhlednou láhev a nejste si jistí, opatrně vejděte do vody po kolena tak, abyste nezvířili usazeniny na dně. Když si přes zelenou vodu neuvidíte na palce u nohou, raději do vody dál nechoďte. Kromě přítomnosti sinic je pravděpodobné, že koncentrace řas je tak velká, že by mohla způsobit alergie. Pokud přece jen dojde ke styku se sinicemi, neotírejte se, ale co nejdříve se osprchujte čistou vodou.

Může se také stát, že po vykoupání v rybníce se vám objeví vyrážka ve formě skvrn, puchýřů či zarudnutí kůže. Jedná se o cerkáriovou dermatitidu, která není způsobena sinicemi či řasami, ale parazity, které přenášejí vodní ptáci. Vyrážka většinou trvá několik dní, svědí a sama zmizí. To proto, že cerkárie nemají šanci v kůži člověka přežít.

V každém případě sledujte, zda nejsou na březích výstražné tabule, nebo se informujte na okresních a městských hygienických stanicích.

Co je to vůbec koupací sezóna? Ta je definována zákonem o ochraně veřejného zdraví jako období od 30. května do 1. září nebo jako období, během něhož lze očekávat velký počet koupajících se osob. Po tento čas se pravidelně sleduje kvalita vod určených ke koupání. Některá přírodní koupaliště sledují kvalitu vody už 14 dní před zahájením sezóny, například koupaliště ve Středočeském kraji Šeberák, rybník Motol, koupaliště Džbán a další.

„Některé lokality, kde již začalo sledování kvality vody, se vyznačují sníženou průhledností způsobenou nárůstem fytoplanktonu v důsledku slunečného počasí," říká Eliška Maršálková.

"Když se podíváme zpět do minulého roku, mělo na základě analýz na 275 koupacích lokalitách nevyhovující kvalitu vody 13,8 % míst, právě kvůli nárůstu fytoplanktonu, zejména sinic. Lze tedy očekávat, že sinice budou v jisté míře přítomny v koupacích plochách i letos,“ říká Eliška Maršálková

„Přemnožení sinic (cyanobakterií) je nebezpečné jak pro lidské zdraví, tak pro vodní rostliny a živočichy," říká Maršálková. Sinice obsahují toxiny, které se mohou projevit v lepším případě alergií, v horším záněty očí a spojivek, žaludečními obtížemi, bolestí hlavy, malátností, oslabením imunity, při dlouhodobějším kontaktu až poruchou funkce jater či potratem u těhotných. "Vyšší riziko je samozřejmě u malých dětí, které jsou citlivější a mají nižší tělesnou hmotnost,“ říká Maršálková.

Zdroj: ekolist.cz

více …

Vermikompostér neboli žížalí kompostér spotřebuje část odpadu v kuchyni a vyprodukuje kvalitní přírodní hnojivo a kompost. Ten se hodí pro zeleninu, bylinky i pokojové rostliny. Se žížalkami si na své přijdou i rybáři a někteří akvaristi.

Vermikompostér dáte do kuchyně, na chodbu nebo do komory, nezapáchá totiž víc než květináč s hlínou. Dáte-li jej na balkon, vyberte stinné místo a na zimu jej strčte dovnitř. Mezi nejvhodnější patří místa s konstantní teplotou, například garáž. Žížaly se používají spíše kalifornské, prý žerou více než české žížaly hnojní, a rychleji taky rostou a množí se. Získat je můžete třeba přes facebookovou skupinu Vermikompostování, žížalky nebo Kalifornské žížaly - nabídky, poptávky.

Na začátku vystelte horní patro novinami nebo listím, aby se žížaly měly kam zavrtat, a zakryjte víkem. Dolní patro je prázdné, do něj má odtékat žížalí tekutina, pokud se bude tvořit.

Především v počátečních měsících platí zásada "NEPŘEKRMOVAT". Zhruba jednou týdně dejte žížalkám syrové rostlinné zbytky z kuchyně, slupky nebo zbytky zeleniny a ovoce, kávovou sedlinu. Žádné maso, mléčné výrobky ani tuk. Chuťově výrazné rostlinné zbytky jako je cibule, zázvor a citrusy jim nemusí chutnat. Problém můžou mít i se slupkami z brambor.

Občas můžete přidat i trávu, listí, namočené proužky papírové lepenky... Ideální je, když jim jednou týdně něco dáte a týden je pak nerušíte. Po týdnu víko otevřete uvidíte, co jim chutná a kolik toho potřebují. Pokud něco plesniví, raději to odstraňte. Pokud vznikne nějaký problém, dobrou radu najdete ve výše uvedených facebookových skupinách.

Až se za několik měsíců, nebo i déle zaplní vrchní patro, položte na něj další patro, kam nyní budete dávat "potravu". Žížaly si do nového bytečku přelezou otvory ve dnu nebo část žížal přestěhujte sami. Pokud se tvoří žížalí tekutina, můžete ji ze spodního patra odebrat  a ředěnou použít na květiny či zeleninu. Na kompost si počkáte déle, možná i rok.

Pokud se něco nepovede a žížalky uhynou, je záhodno vše dobře vyčistit, než začneme znovu. Kdo používá vermikompostér Urbalive, měl by v každém případě vyměnit také síto. 

více …