Zelenenoviny.cz

Ptačí hodinka v roce 2023? Vybereme si vhodné místo k pozorování – nejlépe krmítko s pestrou nabídkou potravy. Sčítat můžeme v zahradě, na balkoně, v parku i na krmítku na okně. Sčítat můžeme i bez krmítka. Kdykoliv v průběhu 6. – 8. ledna 2023 sčítáme ptáky po dobu jedné hodiny.

Výsledky sčítání v roce 2021.

 

Pro leden 2023 vše najdete na webu

 Ptačí hodinka.

 plakát s nejčastějšími zimními hosty na krmítku

 

 U každého druhu zapisujeme vždy nejvyšší počet jedinců spatřených najednou. Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich tam šest a po chvíli už jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku. 

Proč je moje účast důležitá

O chování zimujících ptáků toho zatím víme velmi málo. Jen s vámi získáme dostatek údajů o tom, kolik ptáků se u nás v zimě vyskytuje. Časem získáme přehled, kteří ptáci ubývají a kteří přibývají. Dozvíme se, jaké prostředí ptáci nejraději využívají.

Tipy, jak si ze sčítání odnést co nejvíce

Nejvíce ptáků uvidíme na dobře zásobeném krmítku. V sekci Jak krmit ptáky nalezneme rady a návody, jaký typ krmítka použít a co do něj nasypat. Vyplatí se začít s přikrmováním již v listopadu či prosinci, ať si k nám ptáci zvyknou létat. Čím pravidelněji budeme doplňovat zásoby a čím rozmanitější potravu nabídneme, tím více opeřenců na své krmítko přilákáme. Ptačí hodinka umožňuje sčítání z tepla domova – umístíme-li krmítko na balkon, či za okno, můžeme celou dobu sedět v teple a spokojeně pozorovat a zaznamenávat, kdo krmítko během naší hodinky navštíví. Vezmeme-li si s sebou na sčítání atlas ptáků v knižní podobě nebo plakát s nejčastějšími zimními hosty na krmítku, snáze díky nim určíme ty opeřence, které třeba neznáme. 

Redakčně upraveno. Aktualizováno.

Zdroj: https://ptacihodinka.birdlife.cz/jak-se-zapojit/#/

více …

Rádi byste pomohli krajině ve vašem okolí. Jenže jako z udělání nejste významný vlastník půdy, nemáte rybník ani les. Dá se krajině nějak pomoci, i když ji nevlastníte? O radu jsme požádali Kláru Duškovou z Nadace Via, autorku publikace Naše krajina.

 

Najděte mezi sousedy spojence

Oslovte starousedlíky i novousedlíky, zapisujte si jejich vzpomínky, problémy, přání. Společně mapujte obec i její okolí, historii místní krajiny a její aktuální problémy.

 

A pokuste se je „strhnout” k tomu, abyste společně něco podnikli. Připravujte pro sousedy různé osvětové akce, besedy s odborníky, promítejte zajímavé filmy.

 

Oslovte co nejvíce aktérů

Zjistěte, kdo hospodaří na zemědělských pozemcích ve vašem okolí, kdo je správcem vodních toků, kdo vlastní hodně pozemků. Osobně se spojte se starostou, místními myslivci, rybáři, ochranáři. Vyhledejte si odborníky na témata, která chcete řešit, ideálně přímo z vašeho okolí.

 

Zde najdete kontakt na zemědělce, kteří na pozemcích hospodaří. Na webu můžete také zjistit, kdo je správce vodního toku (v sekci „Grafická část“, mapa „Vodní toky a díla“, vyberte vrstvu „ISVS - Voda“ a „Správa vodních toků“).

Zkuste pozvat všechny k jednomu stolu a zahájit diskuzi, jak krajině pomoci.

 

Sledujte, co se chystá

Sledujete různé aktivity, které se ve vaší obci dějí. Můžete připomínkovat územní plány, hlídat, aby se v obci zbytečně nekácely vzrostlé stromy, informujte se o tom, jak se v obci řeší kanalizace atd.

 

Zjistěte, jak jsou na tom pozemkové úpravy. Pokud už byly ukončeny, můžete “lobbovat” za to, aby se navržená opatření opravdu realizovala. Pokud jsou ve fázi zpracování, zajímejte se o to, zda projektant navrhuje dostatek krajinářských opatření.

Pokud zatím nebyly zahájeny, můžete zkusit je iniciovat a pak se opět snažit ovlivnit jejich návrh.

Potřebujete lze zjistit stav pozemkových úprav ve vybraném katastrálním území? Tak to vám pomůže tato stránka.

 

Hledejte vhodné pozemky

Nevadí, že vy sami třeba pozemek nevlastníte. Můžete najít pozemek někoho jiného, který možná půjde využít. Ideální bývají pozemky ve vlastnictví obce, státních podniků Povodí, Lesů ČR nebo třeba některého z vašich sousedů.

 

Prostudujte katastrální mapu, pobavte se se starostou, s vašimi známými, určitě nějaké vhodné místo objevíte.

Popovídejte si s pamětníky, podívejte se do historických map (portál Mapy.cz umí zobrazit mapy z 19. století nebo můžete využít portál Zeměměřičského úřadu s celou řadou historických map).

Z map zjistíte, jak se krajina vyvíjela a třeba kudy dříve vedla cesta, kde býval rybník... Tyto parcely často zůstaly ve vlastnictví obce a je možné je využít. Například obnova historické cesty je skvělá příležitost.

Kde býval rybník, může nově vzniknout jenom třeba tůň, která je na realizaci mnohem jednodušší. V místě historické cesty může být pěšina pro pěší a hezké stromořadí.

 

Zmapujte a nahlaste erozi

Projděte si okolí obce a podívejte se, jak vypadají zemědělské pozemky. Existují volně dostupné mapy, kde zjistíte, jak moc je který pozemek ohrožený erozí. U těch, které jsou ohrožené, se můžete spojit se zemědělcem.

 

Eroze je nejvíce vidět hned po dešti - naplánujte si trasu a jakmile zaprší, vyrazte na obhlídku. Pokud někde erozi objevíte, nahlaste ji státnímu pozemkovému úřadu.

Nejlepší bude, když přijdete na seminář s názvem Krajina je taky soused a přečtete si publikaci Naše krajina. Tam se všechno dozvíte.

Zdroj: Ekolist

více …

„Naše sucho je důsledkem hlouposti, ignorantství či hrabivosti,“ řekl nedávno pro Český rozhlas krajinný ekolog Oldřich Syrovátka. Suchá krajina je podle něj výsledkem hloupého rozhodování a špatné práce neschopných manažerů a politiků, kteří svá špatná rozhodnutí skrývají za klimatickou změnu. Největší problém jsou podle něj systémy melioračních odvodňovacích trubek takřka po celé ČR. Ty byly uloženy pod zem v minulém století a zůstaly tam. 

Odborníci mluvili o melioracích už dávno

V roce 2020 se Syrovátka v Hospodářských novinách podivoval, že se pozornost nevěnuje odvodněným pramenným oblastem. V Česku existují rozsáhlá povodí, jejichž prameniště i nivy jsou prakticky všechny odvodněny (řeky Oslava, Jihlava aj.). Zmiňuje "zemědělskou poušť" na jihovýchodní Moravě, kde jsou všechna prameniště podchycena podzemní drenáží. 

 

Odvodnění zemědělské půdy, někdy souhrnně nazývané meliorace, se v minulosti budovalo proto, aby odvádělo přebytečnou vodu z pozemků. Jednoduše řečeno, když máte podmáčené pole a pošlete tam traktor, tak zapadne do bláta a už ho odtud nedostanete. Ovšem v době těchto úprav se nepočítalo s tím, jak se změní klimatické podmínky a že odvodnění pozemků může způsobit v době sucha problém. 

Nelze ovšem jednoduše říci, že odvodňovací trubky jako takové způsobují sucho a je potřeba se jich zbavit. Vždy záleží na tom, jak jsou odvodňovací systémy řešeny na konkrétním území a co tamní půda potřebuje. Podrobný článek o melioracích vydal Ekolist (rok 2020) - Zbyněk Kulhavý: Drenáže z polí je potřeba vykopat!

Ministerstvo a úřad zjistil, že náprava může přijít až za dlouho

Pojďme se podívat na to, co vláda v boji se suchem a s opatřeními v melioracích dělá. V červnu roku 2020 zpracovalo Ministerstvo zemědělství ČR společně se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030 (Plán).

Podle Státního pozemkového úřadu je tento plán opravdu dlouhodobý, takže se ještě dnes nemůže chlubit výsledky. „Bylo potřeba začít především legislativními kroky. Spojili jsme se s akademickou sférou, abychom získali další data a podklady pro rozhodování,“ uvedla Petra Kazdová, tisková mluvčí SPÚ. Dva roky po vypracování Plánu zaznamenává SPÚ první zkušenosti, a to, že současná dostupná dokumentace umístění odvodňovacích zařízení je nepřesná. „Na současnou dokumentaci se nedá úplně spolehnout. ... Řešením je zpřesněná identifikace, tedy nové mapování odvodňovacího zařízení, čímž by vznikl podklad pro návrhy pozemkových úprav,“ přiznala tisková mluvčí v zaslané mailové korespondenci.

 

Předpokládá se, že převod archivních dokumentů do digitální formy bude trvat do roku 2030 a stát 170 mil. Kč. Teprve pak má proběhnout nové mapování starých melioračních trubek, posouzení technického stavu, vyhodnocení potřebnosti a v případě potřeby provedení návrhu opatření. Vidíte tam také ten dlouhý sled na sebe navazujících kroků?

Podle informace pozemkového úřadu probíhají pilotní projekty v Pardubickém kraji. Nyní jsou v přípravné fázi a první konkrétnější výsledky lze očekávat během roku 2023. 

 

Jednotlivci, spolky, obce a kraje zatím zřizují tůně a mokřady

Tam, kde ministerstvo ještě nemá zmapováno, natož aby konalo opatření, pouštějí se do vlastních aktivit jednotlivci - vlastníci půdy, zemědělci, spolky, obce i kraje a také Agentura ochrany životního prostředí ČR. Díky jejich projektům vznikají tolik potřebné mokřady, tůně, rybníky apod. Dobrým vzorem může být organizace Čmelák, která pomáhá přírodě již 25 let. 

 

Evropské dotace na to jsou

Ministerstvo životního prostředí zařadilo problematiku odvodnění do chystaného Operačního programu životního prostředí 2021 - 2027. Jde o výzvu "Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům", kde je zařazeno také opatření 1.3.5 "Odstranění či eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině". Výzva byla vyhlášená 16. 11. 2022 a předpokládané ukončení příjmu žádostí je 28. 4. 2023. Míra podpory činí 85 %. 

Zde uvádíme odkaz na výzvu: OP Životní prostředí pro období 2021 -2027

 

Držíme palce všem vlastníkům půdy, kteří už nechtějí mít "odvodněnou zemi".

 

Ilustrační foto: Pixabay

více …

Prát krátce by mělo být úspornější, ale není. Na energii jsou výhodnější dlouhé prací programy, protože ty kratší místo otáčení bubnu prostě víc ohřívají, což bere energie více. Expert v rozhovoru pro Deník N nás upozorňuje i na další energetické žrouty v domácnosti. 

Pomůže, když dám všechno prát na rychlý program?

Deník N: "Dlouhé prací programy jsou nejúspornější, protože pokud dáte pračce na praní méně času, vykompenzuje to tím, že pere při vyšší teplotě po delší dobu. U delších programů to není nutné, protože tam se to řeší delším otáčením bubnu při nižších teplotách, což logicky znamená nižší spotřebu."

Na čem vařit?

Deník N: "Když dáte ohřívat vodu, na indukční varné desce ji budete mít ohřátou nejrychleji. Na druhém místě by byla rychlovarná konvice, pak sklokeramická deska a na plynu by to trvalo o něco déle. Při indukci přechází teplo přímo na zahřívanou látku. U plynového sporáku a sklokeramické desky nejprve ohříváme hrnec, a při vaření na plynu logicky většina tepla přechází do vzduchu."

Jaký by měla být spotřeba lednice?

Deník N: "Například pokud máte standardní sestavu, to jest 180 cm vysokou a 60 cm širokou kombinovanou lednici s mrazákem s příkonem 110 až 120 kWh za rok, je to to nejlepší, co můžete v současné době dostat."

Celý rozhovor: Deník N: neperte na kratší programy, když chcete ušetřit, radí expert

více …

V současnosti je zadržování a využívání dešťové vody čím dál víc rozšířené. Jedním ze způsobů, jak dešťovou vodu zadržet, jsou akumulační nádrže. Často je s tímto způsobem spojený problém zhoršení kvality a vzniku zápachu vody. Jak tomu účinně předcházet?

 

Voda se v nádrži může začít kazit kvůli tomu, že došlo k zanesení nádrže různými materiály, které zapříčiní hnilobný proces a následný zápach. Proto je potřeba dešťovou vodu čistit ještě předtím, než se dostane do nádrže. A to pomoci filtračního zařízení, které je k tomu určené. Účinnou filtrací můžete předejít tomu, že se do nádrže dostanou nečistoty a voda se nezačne kazit, nebo dokonce nedojde k poškození čerpací techniky.

 

 

Jaké nečistoty se mohou do nádrže dostat?

Mezi ty jemné nečistoty patří například prach a pyl, který se do nádrže dostane přes filtrační systém, ale také listy, mech ze střechy, trus a tak podobně. Při neopatrné instalaci se může do nádrže dostat i zemina. U povrchové vody, která je do nádrže svedena, je také zásadní typ zpevněného povrchu a jeho vysypávka. Větší množství písku v dešťové vodě představuje vážný problém. Stejně tak může být problémem bláto a zbytky posekané trávy.

Zanesené nečistoty mohou zničit i čerpadlo. Málokdo má v této nádrži čerpadlo kalové, kterému nečistoty tolik nevadí. Jiná čerpadla jsou však nečistotami poškozována. Nejvíce těmto čerpadlům škodí právě kamínky, písek, úlomky keramiky apod. Tento materiál znehodnocuje oběžná kola čerpadla a může dojít k zničení čerpadla. Rostlinný odpad pak pro změnu snadno ucpe přívodní potrubí či filtr čerpadla.

 

Systém filtrace

Filtrace dešťové vody by měla začít hned pod svislým okapovým svodem. Zde se napojí lapač střešních splavenin, tzv. geiger, který zachytí první hrubší nečistoty. Voda dál teče kanalizačním potrubí do filtračního koše nebo filtrační šachty, kde se již zachytí většina drobných nečistot. Pokud dešťovou vodu využíváte k praní, pak by voda měla ještě projít přes jemný filtr, který bývá umístěný uvnitř nemovitosti.

Vnitřní jemné filtry jsou nejjemnějším stupněm přečištění. Zajišťují filtraci dešťové vody od nežádoucích nečistot a tím nám chrání vnitřní rozvody vody v domě. Vybírat je možné z nabídky jednostupňové, dvoustupňové a třístupňové filtrace dešťové vody. Nejúčinnější je třístupňová filtrace dešťové vody, která nabízí oproti jednostupňové filtraci možnost vícestupňového mechanického přečištění, například za pomoci nádoby s aktivním uhlím a nádoby s filtrační schopností 25 mikronů.

Čím kvalitnější a účinnější filtrace je, tím lépe. Důležitá je i údržba filtrů. Je nezbytné pravidelně čistit filtrační systém, hlavně po každém velkém dešti a obzvláště na podzim, kdy ve vzduchu poletuje listí. Prachové a pylové částice se ale do nádrže dostanou i přes tyto filtry.

 

Voda ze zelených střech

Zcela specifická je filtrace vody ze zelených střech, tu je třeba řešit již při jejich zakládání. Při zachytávání dešťové vody ze střech a jiných povrchů se do akumulačních nádrží kromě vody dostává i organický splach ze střech, který se následně začne rozkládat a nepříjemně zapáchá. Voda se dá ošetřit přípravky, které obsahují bakterie a enzymy, jež nastartují biodegradační proces ve vodě, při kterém se organický materiál velmi rychle rozloží a úplně eliminuje vznikající zápach. Voda ošetřená tímto přípravkem je vhodná pro zalévání rostlin (zelenina, ovocné stromy, keře atd..).

 

Čištění nádrže

Důležitá je i údržba nádrže, kterou doporučujeme čistit minimálně jednou ročně, případně podle potřeby. Správný čas na vyčištění nádrže na dešťovou vodu nastává tehdy, když voda začíná zapáchat.

• 1. • Odpojte přívod elektrické energie do nádrže. Odejměte poklop nádrže a vyjměte filtrační koš (vypláchněte), pokud jej v nádrži máte. Umístěte žebřík do nádrže.
  1. • Vstupte dovnitř nádrže a pomocí čerpací techniky, odčerpejte zbytek vody, který v nádrži zbyl.
  1. • Nádrž vykartáčujte a vystříkejte vysokotlakým čističem, dokud není čistá a znečištěnou vodu vyčerpejte z nádrže pomocí čerpací techniky ven.
  1. • Vylezte z nádrže ven, vložte zpět filtrační koš, pokud ho máte a nádrž uzavřete pomocí poklopu.
  1. • Nezapomeňte zkontrolovat také geigery a veškeré nátokové filtry mimo nádrž. Je dobré je vyjmout a propláchnout vodou.

Využití dešťové vody v domácnosti

V případě, že chceme dešťovou vodu využívat v domácnosti, neměla by teplota skladované vody překročit 15 až 18 °C. U vyšších teplot hrozí množení bakterií a zhoršení jakosti vody. Je proto vhodné nádrže na dešťovou vodu umístit pod zemí, kdy nám půda zajistí požadovanou teplotu a zároveň zabráni přístupu světla (to podporuje množení různých mikroorganismů).

Pro zničení mikroorganismů ve vodě můžete využít i UV lampy. Jedná se však o nákladnější zařízení. UV lampy jsou určené k odstranění bakterií, cyst a virů z vody pomocí UV záření. Tuto metodu dezinfekce můžete uplatnit pro rodinné domy, chaty atd. Umísťuje se uvnitř nemovitosti.

Dešťové vody se obecně nedoporučuje skladovat příliš dlouho. Když necháte vodu v nádrži příliš dlouho, může i přesto, že budeme dbát na filtraci a čištění, začít hnít a zapáchat.

Zdroj: Ekolist

více …

Petici za navrácení 10 % zemědělské půdy přírodě spustila ekologická organizace Čmelák. Usiluje o podporu široké veřejnosti pro urychlení návratu krajinných prvků do zemědělské krajiny. Větší prostor pro nové mokřady, tůně, remízky či aleje má umožnit, aby se naše krajina stala opět pestrou, harmonickou a odolnější vůči změnám klimatu.

V petici ekologové upozorňují na problémy, které trápí českou zemědělskou krajinu: eroze, znečištění vod umělými hnojivy a pesticidy, narovnání či zahloubení potoků nebo zásadní úbytek biodiverzity. Více přírodních prvků by podle nich v krajině vytvořilo „záchrannou“ síť, poskytlo opět stanoviště dříve běžným rostlinám i živočichům, přispělo k lepšímu zadržování vody.

„I když o potřebě obnovy naší krajiny mnozí mluví, ve skutečnosti se ale stále nic zásadního neděje. Nové tůně, remízky či aleje jsou spíše výsledkem práce nadšenců než systematického přístupu státu. Systém zemědělských dotací zemědělce navíc nijak nemotivuje, aby rozčlenili obrovská pole. Proto chceme, aby dotace pobírali jen ti, kdo vyčlení část polí právě na přírodní prvky,“ říká Jan Korytář, předseda organizace Čmelák.

Do zemědělství přitom plyne ročně téměř 40 miliard korun. V rámci přípravy nového Strategického plánu Společné zemědělské politiky prosazoval Čmelák spolu s dalšími ekologickými nevládními organizacemi, aby vyplácení dotací bylo více navázáno na různá ekologická opatření v krajině. Zemědělci by podle nich měli nejen produkovat potraviny, ale zároveň pečovat o krajinu. Nejsou v tom sami, v zásadě to samé prosazuje i Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Jenže prosazování potřebných opatření naráží na odpor nemalé části zemědělců.

„Stát dnes sice podporuje výsadby stromů v krajině i vytváření tůní a malých vodních nádrží, problém je ale zajistit pro tato opatření potřebné pozemky. Zejména pokud se to týká velkých ploch polí, je to téměř nemožné,“ říká Jana Bujoková, ředitelka Čmeláka.

Námitky, že by převedení části polí pro neprodukční krajinotvorné prvky vedlo k nedostatku potravin, ekologové odmítají. V současné době je část polí využívána na produkci pro bioplynové stanice nebo biosložky do paliv. Problém České republiky není nedostatek potravin, ale přesný opak – 60 % obyvatel má nadváhu nebo přímo obezitu, a ročně se u nás zcela zbytečně vyhodí cca 350.000 tun potravin. Vyčlenit část polí zpět pro přírodu si určitě můžeme dovolit.

Čmelák je největší severočeskou ekologickou organizací. Zaměřuje se již 28 let na praktickou ochranu biodiverzity, zadržování vody v krajině nebo přeměnu smrkových monokultur. Vlastní bezmála 70 hektarů vlastních přírodních pozemků, kde vytváří nová místa pro přírodu mimo již existující chráněná území.

Petice

Více o projektu na www.koaliceprokrajinu.cz

Kontakt:

Mgr. Jan Korytář, jan.korytar@cmelak.cz 776 561 736

Projekt Koalice pro krajinu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

více …